Obří památník Ostravské operace v Hrabyni, na jehož zaplacení se v 70. letech minulého století pořádaly velké sběrové akce starého papíru, ale i desítky menších pomníčků roztroušených mezi Ostravou a Opavou připomínají 80 let staré boje Ostravské operace. Ta byla největším bojovým střetnutím druhé světové války na území dnešního Česka.
Cílem Ostravské operace, probíhající od 10. března do 5. května 1945, bylo osvobodit průmyslově významnou oblast Ostravy. Tamní Vítkovické železárny patřily k posledním Hitlerovým zbrojovkám, posledním závodům těžkého průmyslu.
Legenda praví, že Rudá armáda osvobozovala Ostravu obchvatem přes Opavu, aby byl její průmysl zachráněn, pravda však byla, jak tomu často bývá, poněkud jinde.
 |
„Původní směr útoku byl mezi Těšínem a Bohumínem, jenomže pokus o průlom 4. ukrajinského frontu mezi 10. až 15. březnem 1945 skončil neúspěchem. Časně na jaře těžká technika zapadala do bahna, kvůli špatnému počasí nemohla Rudá armáda využívat ani letectvo a wehrmacht byl dobře připraven,“ přiblížil první etapu bojů vedoucí Oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea Ondřej Kolář.
Poněkud lépe se tou dobou dařilo jednotkám 1. ukrajinského frontu, které pronikly přes Odru na Ratibořsko, odkud už nebylo do Ostravy tak daleko. A nový plán, velký obchvat, byl na světě.
 |
Čeští tankisté po boku Rusů
Společně se Sověty bojovali v rámci ostravské operace i českoslovenští vojáci. Vedle letců to byli hlavně tankisté 1. čs. tankové brigády. Ta byla na začátku bojů doplněna na plný stav 63 tanků. Než dojela do Ostravy, měla jich jen sedm.
Někteří velitelé vystřídali hned několik tanků. A jen tři stroje mohly následně pokračovat bez opravy dál, ku Praze. Někdejší československou hranici překročili vojáci armády Ludvíka Svobody u Sudic. Následovaly těžké boje, třeba o Opavu. Ta byla prakticky zničena. K nejtvrdším patřily boje o Hrabyni mezi 21. a 27. dubnem 1945. Strategický hřeben ovládající přístup od Opavy k Ostravě byl klíčový pro další postup spojeneckých vojsk.
Komunisté mávali sovětskými vlajkami, Ostrava uctila oběti války mší |
Ani předtím nebyly boje žádnou selankou. V polské obci Szeroke, nedaleko Jastrzębie, objevili vojáci jeden z mnoha důkazů válečných hrůz.„Leželi tam naši kluci, měli vyloupané oči a uříznuté nosy,“ vzpomínal v roce 2015, při oslavách 70. výročí osvobození Ostravy, Karel Šerák, jeden z tehdejších velitelů československých tanků.
Před deseti lety se oslav osvobození Ostravy zúčastnili poslední tři žijící velitelé tanků, kteří město osvobozovali. Vedle Karla Šeráka to byl i Mikuláš Končický a Bedřich Opočenský. Dalšího jubilea se již nedočkali. Odešli bohužel velice krátce po sobě. Mikuláš Končický zemřel v prosinci 2015, Karel Šerák v srpnu 2016 a Bedřich Opočenský v říjnu stejného roku.
Ani se vstupem vojáků na československé území tvrdost bojů nepolevila. Například v bojích o Štítinu, obec nedaleko Kravař, padlo v boji hned několik československých vojáků. Dalšího, Ivana Kubince, Němci zajali.
„Nacisté jej při průzkumu chytili, mučili a zaživa přibili na vrata opuštěného statku,“ zavzpomínala Svatava Butková, pamětnice osvobozovacích bojů, v rámci projektu Příběhy 20. století.
Největší a nejdůležitější. Touha esesáků po cvičišti připravila o domov 30 tisíc lidí |
Štítina při bojích přišla o 85 procent zástavby, padlo zde více než sto osvoboditelů. Do konce války zbýval necelý měsíc. A tankisté museli dál.
První československá tanková brigáda se valila dál směrem na Hlučín. V lesním porostu mezi Kravařemi a Albertovcem narazila na německý odpor. „Jeden z tanků dostal zásah do věže a další explodoval. Slyšeli jsme, jak kamarádi křičeli v těch plamenech, jak tam umírali,“ vzpomínal před deseti roky na krušné dny Mikuláš Končický. Ostravu českoslovenští tankisté a vojáci Rudé armády osvobodili 30. dubna 1945. Ztráty byly obrovské.
„Na sovětské straně se udává přes 20 tisíc obětí, jenže my dodnes neznáme ani polovinu jejich jmen. U německých ztrát jsme hodně v oblasti odhadů. Udává se sice až sto tisíc obětí, ale Němci už v závěru nebyli schopni vést efektivní záznamy, pozůstalým třeba sdělovali, že jejich příbuzný padl někde mezi Ostravou a Olomoucí. Nevíme ani, kolik jich padlo v boji, kolik skončilo v zajetí, kolik dezertovalo,“ vysvětlil Ondřej Kolář.
„O život přišly i stovky Čechů z řad civilního obyvatelstva. U německého obyvatelstva opět nevíme, protože záznamy neexistují,“ doplnil.
Jedním ze symbolů osvobození Ostravy je i Sýkorův most. Před vyhozením do vzduchu jej měl zachránit mladý odbojář Miloš Sýkora. Zda se tomu stalo takto, dodnes není jasné. Jisté je jen jedno. Most válku, byť s jistým poškozením, přečkal a stojí dodnes.
Od Stalingradu po Guadalcanal. Obarvené fotografie po 80 letech promlouvají |
Za poškození mostu „mohl“ Bedřich Opočenský, jeden z velitelů československých tanků. Poté, co byl první tank, který most přejel, zasažen, kryl jeho posádku palbou z kanonu. A přitom zasáhl i most.
Průstřel bylo vidět dlouho po válce. „Já jsem raději do Ostravy dlouho nejezdil, aby mi to nedali k úhradě,“ smál se Opočenský při setkání se svými bojovými druhy v roce 2015.
Na oslavy konce bojů a osvobození Ostravy se město chystá i letos. Vedle speciálních internetových stránek, věnovaných i každodennímu průběhu bojů, to budou i další akce.
„Například 26. dubna se na Slezskoostravském hradě uskuteční výstava těžké vojenské techniky, u Ostravice proběhne rekonstrukce dobové bitvy s historickou technikou a zbraněmi. Na 30. dubna je připravena ekumenická bohoslužba v kostele sv. Václava a pietní akt u Památníku Rudé armády v Komenského sadech,“ upřesnil průběh oslav Petr Havránek z ostravského magistrátu.
