Zrušení nejvyššího trestu navrhla parlamentu federální vláda, jež k rozhodnutí dospěla většinou hlasů. Vládní návrh vysvětloval tehdejší generální prokurátor Československé federativní republiky Tibor Böhm tím, že trest smrti je nehumánní a nelze ho zdůvodnit jinými než pragmatickými argumenty. Je trestem absolutním a nenapravitelným v případě justičního omylu.
Böhm také upozornil, že zrušení trestu smrti je podmínkou pro vstup republiky do „klubu skutečně demokratických států“.
V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zahrnut do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti.
Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 i Česká republika. Nejvyšším možným trestem v Česku je dnes podle trestního zákoníku, účinného od ledna 2010, doživotí. Výjimečným trestem se rozumí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let.
Kontroverzní trest smrti platil v Československu od vzniku samostatného státu v roce 1918. Nová republika jej převzala z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zůstal zachován i v pozdějších úpravách trestního práva až do roku 1990.
Trest smrti jako odplata i politický proces
Celkem bylo v letech 1918 až 1989 v Československu popraveno na 1 207 lidí (číslo nezahrnuje popravy za německé okupace. Jen v pražské pankrácké věznici bylo popraveno gilotinou přes tisíc lidí).
Odložená poprava. Odsouzeného vraha zachránila sametová revoluce |
Nejvíce poprav se uskutečnilo od května 1945 do konce roku 1948, kdy bylo popraveno na 750 osob, z toho přes 730 na základě takzvaných retribučních dekretů. Podle nich mimo jiné mimořádné lidové soudy soudily „nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače“.
Z politických důvodů bylo nejvíce lidí popraveno v letech 1948 až 1953, a to v téměř 190 případech. Mnohdy šlo o zinscenované procesy a justiční vraždy, jako například v případě političky Milady Horákové.
Poslední poprava v Československu se konala 8. června 1989 v Bratislavě. Tehdy dostal Štefan Svitek absolutní trest za to, že umlátil sekerou manželku a dvě dcery. Poslední poprava v nynější ČR byla vykonána 2. února 1989. Vladimír Lulek byl odsouzený za pětinásobnou vraždu a pokus o vraždu.
Poslední popravenou ženou se 12. března 1975 stala Olga Hepnarová, která úmyslně vjela nákladním vozem mezi lidi na zastávce tramvaje v Praze 7 a zabila osm lidí.
Nejvíce lidí popraví Čína
Podle zprávy o vykonávání trestů smrti, kterou letos v dubnu zveřejnila organizace Amnesty International (AI), bylo loni ve 20 zemích světa popraveno 657 lidí, což je o pět procent méně než předchozího roku.
Poslední popravený Čech ubodal před třiceti lety svou rodinu |
Jedná se o nejnižší údaj za zhruba desetiletí, nezahrnuje však data z Číny. Až 86 procent poprav připadá na Írán, Saúdskou Arábii, Irák a Egypt. Z Číny, která je považovaná za největšího „popravčího“ světa, neexistují přesné statistiky, údaje jsou tam státním tajemstvím.
Podle AI je potěšující fakt, že 106 zemí trest smrti zrušilo pro všechny trestné činy a 142 zemí jej odstranilo ze zákona nebo ho přestalo používat. V americké Kalifornii například vydali moratorium na popravy, New Hampshire jako 21. americký stát trest smrti zrušil.
Opačný trend je ale patrný na Filipínách, kde chtějí trest smrti znovu zavést za drogovou činnost a rabování. K popravám se chce po více než 40 letech vrátit i Srí Lanka. Z evropských zemí uplatňuje hrdelní trest jen Bělorusko.
Čechy krásné, Čechy krvavé. Smrtí se trestalo smilstvo i krádež medu:
