1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

  8:00aktualizováno  8:00
V noci z 20. na 21. srpna obsazovaly armády Varšavské smlouvy Československo. Část vedení KSČ byla zajata a odvezena do SSSR. Tam byli českoslovenští politici přinuceni podepsat Moskevské protokoly, které zahájily éru normalizace.

V budově ÚV KSČ mířily v noci z 20. na 21. srpna 1968 na nejvyšší představitele strany samopaly elitních příslušníků sovětské armády. Alexander Dubček a jeho lidé byli v pasti. Někteří z nich předpokládali, že je čeká lidový tribunál a možná i poprava, po vzoru politických procesů v padesátých letech.

Selhání kolaborantů

Autoři zvacího dopisu, který byl údajně předán tajně při jednání se zeměmi Varšavské smlouvy v Bratislavě na začátku srpna na záchodech, však pokus o státní převrat a vytvoření prosovětské dělnicko-rolnické vlády zpackali.

Předpokládali, že je podpoří většina předsednictva strany. Ale selhalo to, co komunisté od roku 1948 urputně vytvářeli – byrokratické procedury. Biľak s Indrou se zamotali do vlastních spletitých sítí natolik, že je ve finále nepodpořili ani váhající členové aparátu, včetně jediného Roma ve vedení, Emila Riga.

Možná se báli prozrazení své zrady, snad nedali váhajícím funkcionářům přesné instrukce. Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář proto zformuloval usnesení, ve kterém se invaze do Československa odsuzuje a Dubčekovo vedení má jako jediný orgán právo jednat se Sovětským svazem.

Zasahuje prezident Svoboda

Musela proto pomoci sovětská armáda. Nad ránem byli 1. tajemník ÚV KSČ Dubček, premiér Černík, předseda Národního shromáždění Smrkovský a další reformisté z budovy odvlečeni na neznámé místo. 

Tváře pražského jara zmizely ze scény a kolaboranti se mohli pokusit o reparát. Trvalo jim to jeden den – 22. srpna odjeli společně s dalšími funkcionáři na sovětskou ambasádu, kde se znovu pokusili sestavit kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu, kterou by následně jmenoval prezident republiky.

Biľak, Indra a další konzervativci z politbyra spoléhali na to, že hlava státu Ludvík Svoboda podlehne nátlaku z Moskvy a dělnicko-rolnickou vládu jmenuje. 

Svoboda, který sehrál později v Československých dějinách spornou roli, si však tehdy zachoval tvář a kolaborantům vmetl do tváře drsná slova: „To, co mi tady navrhujete, udělat nemohu a nikdy neudělám. Kdybych něco takového udělal, národ by mě musel vyhnat z tohoto Hradu jako prašivého psa!“

Vysočanský sjezd

Zatímco sovětští vojáci zatkli Dubčeka a další členy vedení a drželi je kdesi na Podkarpatské Rusi, v pražských Vysočanech, v jedné z hal ČKD se konal mimořádný sjezd KSČ. V utajení, bez přítomnosti armád Varšavské smlouvy, navzdory kolaborantskému vedení, které neúspěšně usilovalo o vnitrostranický puč.

Vysočanský sjezd odsoudil invazi, dal důvěru stávajícímu vedení strany v čele s Dubčekem, odmítl jakékoliv snahy o vytvoření vlády kolaborantů a dočasným řízením KSČ pověřil neznámého profesora ekonomie Věňka Šilhána.

Sovětské vedení v čele s Brežněvem si v tu chvíli uvědomilo, že loutková, prosovětská vláda v čele s autory zvacího dopisu nevznikne. I Brežněv začal improvizovat. On sám neměl situaci ve vedení komunistické strany Sovětského svazu pod kontrolou. 

Brežněvova nejistá pozice

Nepatřil k vyloženým „jestřábům”. Společně s premiérem Kosyginem patřil spíše k těm, kteří invazi do Československa nejprve odmítali, snad i vědomě oddalovali. I v Moskvě se totiž bojovalo o moc, kterou Brežněv netřímal pevně v rukou. 

O posílení pozic usilovali ultrakonzervativní vojenští velitelé, pohrobci 2. světové války. A vedle nich ambiciózní aparátčíci, vlivní členové politbyra, jako třeba šéf ukrajinských komunistů Pjotr Šelest. Ten samý politik, který v Čierné nad Tisou neváhal nazvat Františka Kriegla „haličským židem“, načež se československá delegace zvedla a z jednání odešla. 

Brežněv neměl situaci jednoduchou ani v rámci spřátelených zemí. Vládcové Polska a Německé demokratické republiky Gomułka a Ulbricht chtěli reformy v Československu potlačit už na jaře a požadovali opakovaně invazi. 

Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář ve své vzpomínkové knize Mráz přichází z Kremlu uvádí, že ve vedení KSSS byl v polovině srpna 1968 na spadnutí palácový převrat. A Brežněv, aby uhájil svou pozici, s invazí do Československa nakonec souhlasil. Neostalinistů, včetně Šelesta, se později, když už definitivně upevnil svou moc, zbavil.

Jednání v Moskvě

Oslabení kolaboranti v čele s Biľakem, zbytek reformních komunistů odmítajících jednat bez Dubčeka, jasné stanovisko Vysočanského sjezdu i neoblomný prezident Ludvík Svoboda, to vše zhatilo plány Kremlu na rychlé vyřešení situace a na dosazení konzervativní kliky k moci. 

Sovětské politbyro muselo ustoupit a zahájilo zdlouhavá jednání s legitimním vedením KSČ. Ale z Dubčeka, kterého převezli do Moskvy, se stal zlomený muž. V Kremlu zřejmě omdlel, rozbil si hlavu o umyvadlo a při jednání převážně mlčel. 

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v...

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v koupelně.

Za reformisty hovořil hlavně Smrkovský, ale jeho návrhy na stažení sovětských vojsk Brežněv bojkotoval. Jediní dva českoslovenští politici předložili návrhy, které nakonec dokázali reformisté i Brežněv akceptovat: Ludvík Svoboda a Gustáv Husák, tehdejší místopředseda vlády, bývalý stalinista, pozdější politický vězeň, který v Moskvě vycítil příležitost a pokusil se na sovětské vedení zapůsobit. 

Potupné protokoly

Z jednání plného zvratů a psychologické války nakonec vzešly Moskevské protokoly. Všichni dobře věděli, že jde o potupnou smlouvu. I tak doufali, že jde o maximum, kterého mohli vyjednáváním dosáhnout. Jediným, kdo odmítl v Moskvě smlouvu podepsat, byl člen předsednictva ÚV KSČ František Kriegel

Sověti ho kvůli tomu nechtěli pustit zpátky do Prahy, ale v tu chvíli zasáhl svou autoritou armádního generála Ludvík Svoboda a donutil kremelské pohlaváry ustoupit. 

Podle protokolů měly na našem území zůstat sovětské jednotky jen dočasně a měly se stáhnout z ulic do kasáren. Byly anulovány výsledky Vysočanského sjezdu a potvrzeno bývalé vedení KSČ. Protokoly ve skutečnosti legitimizovaly invazi a dočasná přítomnost sovětské armády se mohla protáhnout na neurčito. Nakonec byly jednotky v Československu dlouhých 23 let.

Brežněvova doktrína a počátek normalizace

Protokoly potvrdily základní teze Brežněvovy doktríny. Ta považovala hrozbu, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu, za problém nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. 

Jde tedy o ospravedlnění okupace Československa i jakékoliv jiné bývalé či budoucí invaze. Moskevskými protokoly ve skutečnosti začíná normalizace. Následné kroky, které vedou k nové cenzuře i omezení osobních svobod, jsou už jen jejich přímým důsledkem.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Trpělivá dřina a hozená svorka. Co předcházelo vzniku republiky

Karel Kramář vychází ze Sněmovny po ustavující schůzi Národního shromáždění....

VIDEO Vznik Československa před sto lety byl podmíněn jeho uznáním ze strany Spojenců. V tom hrála roli...

PŘEHLEDNĚ: Lánský, Větvička, Hejma i Krampol. Vyznamenání má 41 osobností

Udílení státních vyznamenání (28. října 2018)

VIDEO Ocenění z rukou prezidenta Miloše Zemana v den výročí 100 let republiky dostalo 41 lidí. Medaili ve...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Ukradl auto i s třemi dětmi. Dostihli ho v koloně, vytáhli a zlynčovali

Američtí policisté při dopravní kontrole ve městě Falcon Heights zastřelili...

Udělala chybu, z níž se snad již poučila. Zastavila s autem v americké Filadelfii před pizzerií, kam mířila za...

Známá britská youtuberka zahynula při nehodě na elektrokoloběžce v Londýně

Známá britská youtuberka Emily Hartridge na smíku z roku 2018

Emily Hartridgeová, populární britská youtuberka a televizní moderátorka, zahynula v Londýně při nehodě na...

Češi stáli tři dny u dálnice v Polsku a čekali na pomoc. Porouchalo se jim auto

Čeští turisté, kteří čekali v Polsku na pomoc.

Pětičlenná rodina z Náchoda na svou cestu z dovolené jen tak nezapomene. Při cestě od Baltského moře se jí v Polsku...

Další z rubriky

Konec července bude horký a suchý. Příští týden rtuť vyšplhá na 34 stupňů

Kropící vůz zpříjemňuje horký den obyvatelům Zlína. (14. června 2019)

Přelom července a srpna bude teplý a suchý, příští týden rtuť teploměru vystoupá až na 34 stupňů. V příštích čtyřech...

Holínky, helmy a pláštěnky. Prohlídka krušnohorského dolu je pro otrlé

Historický důl Johannes se nachází nedaleko Božího Daru.

Česko má už víc než týden první „adrenalinové“ zajímavosti pod ochranou UNESCO. Hornické památky zahrnují i důlní věže...

Známí senátoři nepodali majetková přiznání, hrozí jim pokuta až 50 tisíc

Ilustrační snímek

Některým senátorům hrozí pokuta, protože včas nedodali majetkové přiznání, což jsou ke konci června povinni všichni...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz