Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

1968: Nenechám se vyhnat jako prašivý pes, odmítl kolaboranty prezident Svoboda

  8:00
V noci z 20. na 21. srpna obsazovaly armády Varšavské smlouvy Československo. Část vedení KSČ byla zajata a odvezena do SSSR. Tam byli českoslovenští politici přinuceni podepsat Moskevské protokoly, které zahájily éru normalizace.

V budově ÚV KSČ mířily v noci z 20. na 21. srpna 1968 na nejvyšší představitele strany samopaly elitních příslušníků sovětské armády. Alexander Dubček a jeho lidé byli v pasti. Někteří z nich předpokládali, že je čeká lidový tribunál a možná i poprava, po vzoru politických procesů v padesátých letech.

Selhání kolaborantů

Autoři zvacího dopisu, který byl údajně předán tajně při jednání se zeměmi Varšavské smlouvy v Bratislavě na začátku srpna na záchodech, však pokus o státní převrat a vytvoření prosovětské dělnicko-rolnické vlády zpackali.

Předpokládali, že je podpoří většina předsednictva strany. Ale selhalo to, co komunisté od roku 1948 urputně vytvářeli – byrokratické procedury. Biľak s Indrou se zamotali do vlastních spletitých sítí natolik, že je ve finále nepodpořili ani váhající členové aparátu, včetně jediného Roma ve vedení, Emila Riga.

Možná se báli prozrazení své zrady, snad nedali váhajícím funkcionářům přesné instrukce. Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář proto zformuloval usnesení, ve kterém se invaze do Československa odsuzuje a Dubčekovo vedení má jako jediný orgán právo jednat se Sovětským svazem.

Zasahuje prezident Svoboda

Musela proto pomoci sovětská armáda. Nad ránem byli 1. tajemník ÚV KSČ Dubček, premiér Černík, předseda Národního shromáždění Smrkovský a další reformisté z budovy odvlečeni na neznámé místo. 

Tváře pražského jara zmizely ze scény a kolaboranti se mohli pokusit o reparát. Trvalo jim to jeden den – 22. srpna odjeli společně s dalšími funkcionáři na sovětskou ambasádu, kde se znovu pokusili sestavit kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu, kterou by následně jmenoval prezident republiky.

Biľak, Indra a další konzervativci z politbyra spoléhali na to, že hlava státu Ludvík Svoboda podlehne nátlaku z Moskvy a dělnicko-rolnickou vládu jmenuje. 

Svoboda, který sehrál později v Československých dějinách spornou roli, si však tehdy zachoval tvář a kolaborantům vmetl do tváře drsná slova: „To, co mi tady navrhujete, udělat nemohu a nikdy neudělám. Kdybych něco takového udělal, národ by mě musel vyhnat z tohoto Hradu jako prašivého psa!“

Vysočanský sjezd

Zatímco sovětští vojáci zatkli Dubčeka a další členy vedení a drželi je kdesi na Podkarpatské Rusi, v pražských Vysočanech, v jedné z hal ČKD se konal mimořádný sjezd KSČ. V utajení, bez přítomnosti armád Varšavské smlouvy, navzdory kolaborantskému vedení, které neúspěšně usilovalo o vnitrostranický puč.

Vysočanský sjezd odsoudil invazi, dal důvěru stávajícímu vedení strany v čele s Dubčekem, odmítl jakékoliv snahy o vytvoření vlády kolaborantů a dočasným řízením KSČ pověřil neznámého profesora ekonomie Věňka Šilhána.

Sovětské vedení v čele s Brežněvem si v tu chvíli uvědomilo, že loutková, prosovětská vláda v čele s autory zvacího dopisu nevznikne. I Brežněv začal improvizovat. On sám neměl situaci ve vedení komunistické strany Sovětského svazu pod kontrolou. 

Brežněvova nejistá pozice

Nepatřil k vyloženým „jestřábům”. Společně s premiérem Kosyginem patřil spíše k těm, kteří invazi do Československa nejprve odmítali, snad i vědomě oddalovali. I v Moskvě se totiž bojovalo o moc, kterou Brežněv netřímal pevně v rukou. 

O posílení pozic usilovali ultrakonzervativní vojenští velitelé, pohrobci 2. světové války. A vedle nich ambiciózní aparátčíci, vlivní členové politbyra, jako třeba šéf ukrajinských komunistů Pjotr Šelest. Ten samý politik, který v Čierné nad Tisou neváhal nazvat Františka Kriegla „haličským židem“, načež se československá delegace zvedla a z jednání odešla. 

Brežněv neměl situaci jednoduchou ani v rámci spřátelených zemí. Vládcové Polska a Německé demokratické republiky Gomułka a Ulbricht chtěli reformy v Československu potlačit už na jaře a požadovali opakovaně invazi. 

Proreformní tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář ve své vzpomínkové knize Mráz přichází z Kremlu uvádí, že ve vedení KSSS byl v polovině srpna 1968 na spadnutí palácový převrat. A Brežněv, aby uhájil svou pozici, s invazí do Československa nakonec souhlasil. Neostalinistů, včetně Šelesta, se později, když už definitivně upevnil svou moc, zbavil.

Jednání v Moskvě

Oslabení kolaboranti v čele s Biľakem, zbytek reformních komunistů odmítajících jednat bez Dubčeka, jasné stanovisko Vysočanského sjezdu i neoblomný prezident Ludvík Svoboda, to vše zhatilo plány Kremlu na rychlé vyřešení situace a na dosazení konzervativní kliky k moci. 

Sovětské politbyro muselo ustoupit a zahájilo zdlouhavá jednání s legitimním vedením KSČ. Ale z Dubčeka, kterého převezli do Moskvy, se stal zlomený muž. V Kremlu zřejmě omdlel, rozbil si hlavu o umyvadlo a při jednání převážně mlčel. 

Alexander Dubček při jednání v Moskvě. Na čele má viditelnou jizvu po pádu v koupelně.

Za reformisty hovořil hlavně Smrkovský, ale jeho návrhy na stažení sovětských vojsk Brežněv bojkotoval. Jediní dva českoslovenští politici předložili návrhy, které nakonec dokázali reformisté i Brežněv akceptovat: Ludvík Svoboda a Gustáv Husák, tehdejší místopředseda vlády, bývalý stalinista, pozdější politický vězeň, který v Moskvě vycítil příležitost a pokusil se na sovětské vedení zapůsobit. 

Potupné protokoly

Z jednání plného zvratů a psychologické války nakonec vzešly Moskevské protokoly. Všichni dobře věděli, že jde o potupnou smlouvu. I tak doufali, že jde o maximum, kterého mohli vyjednáváním dosáhnout. Jediným, kdo odmítl v Moskvě smlouvu podepsat, byl člen předsednictva ÚV KSČ František Kriegel

Sověti ho kvůli tomu nechtěli pustit zpátky do Prahy, ale v tu chvíli zasáhl svou autoritou armádního generála Ludvík Svoboda a donutil kremelské pohlaváry ustoupit. 

Podle protokolů měly na našem území zůstat sovětské jednotky jen dočasně a měly se stáhnout z ulic do kasáren. Byly anulovány výsledky Vysočanského sjezdu a potvrzeno bývalé vedení KSČ. Protokoly ve skutečnosti legitimizovaly invazi a dočasná přítomnost sovětské armády se mohla protáhnout na neurčito. Nakonec byly jednotky v Československu dlouhých 23 let.

Brežněvova doktrína a počátek normalizace

Protokoly potvrdily základní teze Brežněvovy doktríny. Ta považovala hrozbu, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu, za problém nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. 

Jde tedy o ospravedlnění okupace Československa i jakékoliv jiné bývalé či budoucí invaze. Moskevskými protokoly ve skutečnosti začíná normalizace. Následné kroky, které vedou k nové cenzuře i omezení osobních svobod, jsou už jen jejich přímým důsledkem.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Odborářka: Školství potřebuje 8 miliard. Ekonomika klesá, oponuje náměstek

Hosty pořadu Duel jsou Markéta Seidlová, místopředsedkyně školských odborů a...

VIDEO Vysíláme Školské odbory chtějí příští pondělí i nadále stávkovat. Žádají, aby ministerstvo dorovnalo...

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

DOKUMENT: Zeman se v projevu ohlédl za sto lety, mluvil o politickém stranictví

Udílení státních vyznamenání - prezident Miloš Zeman během svého úvodního...

Prezident Miloš Zeman v projevu k 100. výročí vzniku Československa vzpomněl na významné události...

Výstup na Sněžku, věnce v Lánech i sázení lip. Jak Česko slavilo 100 let

Oslavy výročí 100 let od vzniku Československa s videomappingem a ohňostrojem....

Akce připomínající sté narozeniny republiky se nekonají pouze v hlavním městě, slaví se napříč...

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Komu spadne do klína západ Afriky? Ve hře o vliv je průmysl i dezinformace

26. května 2024

Premium Od spolupracovníka MF DNES v Africe Pozvolný odchod Francie ze západní Afriky je hotová věc. Zcela nahradit francouzský vliv ale bude...

Čechů ubývá, rodí se méně dětí. Není čas na sex a vztahy, vysvětlují odborníci

26. května 2024

Premium Stále více žen v Česku nemůže otěhotnět nejen z důvodů onemocnění, ale i kvůli odkládaní...

První barevná fotka zmizela v hlubinách času. Už ji nikdy nikdo neuvidí

26. května 2024

Seriál Je to jen pruhovaná stuha na tmavém pozadí, přesto představuje zásadní moment ve vývoji barevné...

V metru ve stanici Náměstí Republiky spadl do kolejiště člověk, provoz byl zastaven

25. května 2024  22:38,  aktualizováno  23:28

„Na stanici metra B spadl do kolejiště člověk. Provoz metra je přerušen v úseku Smíchovské nádraží...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...