„Pane prezidente, nechte vyšetřit, kdo brutálně zasahoval na Národní třídě. Vystupte s projevem, vysvětlete, co se stalo,“ psal Husákovi na Pražský hrad důchodce ze Záluží.
„Pane prezidente, napravte, co soudruh Jakeš a ostatní napáchali. Jak jste mohl předat moc někomu tak neschopnému?“ vytýkali prezidentovi pražští svazáci.
Archiv ukrývá dopisy od zmlácených studentů, kolektivů továren, kulturních institucí, ale i od Husákových spoluvězňů z 50. let. „Na prezidentský stolec do budoucna musí nastoupit osobnost, která ochrání zájmy všech,“ psali mu spoluvězni.
Zahlcená Národní třída slavila „samet“ plná emocí: Pavla vítal potlesk, Motoristy pískot |
Většina dopisů z té doby je uschována na Hradě dodnes. „V našem archivu jsou jich z té doby stovky, jak od jednotlivců, tak od celých kolektivů,“ říká vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky Lucie Večerníková.
Češi v sobě po desetiletí přechovávají představu o prezidentství vybudovanou prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Zatímco v jiných zemích vnímají prezidenta jen jako prvního státního úředníka, v Česku byl a někdy stále je považován za všemocného vladaře, který rozhoduje v zemi o všem.
Archivní krabice tak ukrývají dopisy od dělníků z továren, různých kulturních institucí, studentů, kteří byli přítomni zásahu, ale jsou tu i dopisy od krajanů ze zahraničí, jeho někdejších spoluvězňů z 50. let. Lidé Husáka většinou informují o tom, co se stalo, požadují prošetření zásahu, ale požadují i jeho okamžitou abdikaci.
Připomeňte si události 17. listopadu 1989 minutu po minutě |
„Soudruzi, v Mánesu se uskutečnilo shromáždění 1 500 výtvarníků a architektů. Žádáme vás, abyste respektovali naše požadavky a začali neprodleně jednat,“ psali Husákovi umělci.
Jsou tu i dopisy od jednotlivců. Třeba někdejší televizní hlasatelka, tehdy disidentka, Kamila Moučková prezidentovi píše, že mu na protest proti zásahu vrací vyznamenání Za vynikající práci, které dostala v roce 1968 od Husákova předchůdce Ludvíka Svobody.
I po 35 letech trochu mrazí z dopisů přímých účastníků z řad studentů. V jedné z krabic je třeba text od svazáků SPŠ V úžlabině v Praze 10. Obsahuje dvě desítky přímých svědectví od účastníků shromáždění na Albertově, a následně obětí zákroku policie na Národní třídě, psaný jazykem středoškoláků. „Pane prezidente nechte vyšetřit, kdo brutálně zasahoval na Národní, jaké složky se podílely na zákroku proti pokojné demonstraci! “ psali na Hrad.
Kritika i podpora od soudruhů
Další složka obsahuje dopisy a petice, které naopak podporují tehdejší režim i prezidenta. Třeba přišel dopis od slovenských studentů z Bratislavy, kteří nechápou, o co v Praze jde. „Oni berú za svoje činy judášský groš z cudzineckých centrál zo Spolkovej republiky a USA. Robia to za peníze! “ píší studenti Husákovi.
Některé zprávy z pohledu dneška působí až komicky, třeba od „ochráncou socializmu“, kterým večer vypadl televizní signál, a proto žádají ochranu televizních vysílačů jednotkami ministerstva vnitra.
Program letošních oslav 17. listopaduNárodní třída – Hlavní připomínka se tradičně koná na Národní třídě. Program začne už v 10 hodin a vyvrcholí Modlitbou pro Martu a audiovizuální instalací. Celý program Korza Národní zahrnuje i debaty, výstavy a rozhovory. Václavské náměstí – V dolní části se bude konat tradiční Koncert pro budoucnost. Má vystoupit Jasná páka, Aneta Langerová, Barbora Poláková, Vypsaná fixa či Jaroslav Hutka. Na akci vystoupí i další osobnosti. Kampa – Na Kampě začíná v 15 hodin Sametové posvícení. Při již 14. průvodu projdou masky přes centrum města do Kampusu Hybernská. Národní divadlo – Bude večer hostit slavnostní udílení Cen Paměti národa. Ocenění získávají lidé, kteří se postavili totalitním režimům a prokázali odvahu. |
Další ze sympatizantů požaduje rovnou mobilizaci rolníků, dělníků a lidových milicí, stejně jako v roce 1948, a boj za záchranu socialismu, jako v srpnu 1968. Další dopisy Husákovi připomínají, že ještě dříve než zásah na Národní tu byly demonstrace v severních Čechách, kde lidé vyšli do ulic kvůli nedýchatelnému vzduchu.
Záznamy od referentů potvrzují, že tehdy na Hrad nechodila jen pošta, ale naštvaní lidé často přicházeli i osobně. Kdysi pragmatický politik a brilantní řečník Husák byl tou dobou už 76letý nemocný muž, který se stále častěji stával terčem vtipů. Schytával to ať už kvůli své „českoslovenštině“ nebo podivně tlustým brýlím. Abdikoval 10. prosince 1989, poté co jmenoval novou vládu. A 29. prosince byl zvolen novým prezidentem Václav Havel.
