Vyzdvihli také, že je třeba pečovat o svobodu i vzájemné porozumění ve společnosti. Právě na Albertově se 15. listopadu 1939 konalo poslední rozloučení se studentem lékařské fakulty Janem Opletalem, který byl smrtelně zraněn při demonstraci proti německým okupantům.
Pohřební průvod přerostl ve studentskou manifestaci. Německé bezpečnostní složky zareagovaly tak, že v noci na 17. listopadu obsadily vysokoškolské budovy a přes tisícovku studentů odvlekly do koncentračních táborů. Všechny české vysoké školy byly uzavřeny. Den 17. listopadu byl později vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
V roce 1989, tedy 50 let po Opletalově pohřbu, se na Albertově uskutečnilo vzpomínkové shromáždění, které se proměnilo v otevřenou protirežimní demonstraci. Velká část studentů pokračovala na Národní třídu, kde je zastavila a zbila komunistická policie. Tato událost odstartovala sametovou revoluci.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková dnes na Albertově poděkovala studentům a studentkám za pomoc v nemocnicích a sociálních zařízeních při pandemii covidu-19 i za to, že pomohli ukrajinským uprchlíkům po počátku ruské agrese na Ukrajině.
Zapomnělo se, že se se svobodou pojí i zodpovědnost
„Prožíváme složité období, období plné výzev a několika souběžných krizí - bezpečnostní, energetické, klimatické a ekonomické. A já pevně věřím, že energie mladých lidí může být tím motorem, který společnosti pomůže těmto komplexním výzvám čelit,“ řekla rektorka. Dodala, že pečovat o vzájemné porozumění ve společnosti je nelehký úkol, ale také jedna z nejzásadnějších současných výzev. Králíčková vyzdvihla i odvahu studentů v roce 1989 a jejich touhu po svobodě.
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš, který zároveň předsedá České konferenci rektorů, v úvodu své řeči připomněl památku Jana Opletala. Poznamenal, že Opletalovi nacistická zlovůle přervala jeho sen stát se lékařem.
U Hlávkovy koleje řečníci promluvili o boji studentů za pravdu a pomoc druhým |
„Ale přesto se stal lékařem. Naším lékařem, lékařem našich srdcí a našich duší,“ řekl Bareš. Zároveň zavzpomínal, že v listopadu 1989 byl na vysoké škole. Podotkl, že tehdejší události společnosti přinesly svobodu, ale poněkud se zapomnělo, že se se svobodou pojí i zodpovědnost.
„O svobodu musíme pečovat, každodenně, jako o květinu nebo o ty, které máme rádi,“ zdůraznil rektor. Bareš také připomněl, s odkazem na esej známého amerického historika Timothyho Snydera, že je třeba vnímat a uvědomovat si paralely mezi událostmi v Československu v i po roce 1938 a současným děním na Ukrajině čelící ruské agresi.
Mladí lidé byli morálním kompasem národa
Také předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil zdůraznil stálou potřebu snahy o zachování svobody i to, že je důležité „podržet“ Ukrajinu. Pospíšil také řekl, že jednou z úloh univerzit, studentů a akademiků je udržet společnost aktivní. „Aby se společnost zajímala o věci veřejné, aby se nezapouzdřila do nějaké vlastní ulity,“ poznamenal Pospíšil.
Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník pak poznamenal, že studenti a mladí lidé byli v nejhorších chvílích morálním kompasem národa a že principy demokracie je nutné neustále bránit. Také Farník ocenil, že studenti pomáhají ukrajinským uprchlíkům, ať už zprostředkováním ubytování, zřizováním sbírek či doučováním ukrajinských dětí. Připomněl také situaci studentů utlačovaných v nesvobodných režimech v Íránu a v Bělorusku.
Program na Albertově začal v 10:00 vystoupením studentských spolků. Na místě jsou také stánky, v nichž se prodávají stužky z trikolory a občerstvení. Před proslovy zazněla státní hymna.
