Poté, co Zeman loni čelil kritice za zábor Albertova, kde vystoupil před svými příznivci spolu s antiislámským radikálem Martinem Konvičkou, aniž by umožnil vstup studentům, si letos místo zarezervovala Univerzita Karlova (více o shromáždění na Albertově čtěte zde).
Fotogalerie |
Sám Zeman se letošních veřejných oslav svátku 17. listopadu neúčastnil a nebyl ani na Pražském hradě. Den strávil na zámku v Lánech.
Hned několik shromáždění si však jméno prezidenta dalo ve sváteční den do svého názvu, což ukazuje, že je to právě Zeman, kdo českou společnost rozděluje do dvou nesmiřitelných táborů.
Stovky lidí se sešly odpoledne na Hradčanském náměstí v Praze, kam organizátoři svolali „shromáždění proti populismu a proti politice prezidenta Miloše Zemana.“ Po projevech řečníků se účastníci chtějí vydat průvodem na Václavské náměstí, kde se konal koncert na oslavu svátku Dne boje za svobodu a demokracii.
Na shromáždění s názvem Nezapomínáme! se objevily transparenty s nápisy „Tahle země patří všem“, zřejmě jako reakce na jeden ze Zemanových projevů, v němž konstatoval opak, „Nechceme další totalitu“, „Nechci prezidenta lháře“, „Lžeman“ nebo i velké červené trenýrky odkazující evidentně na akci skupiny Ztohoven, jejíž členové je vyvěsili na Hradě místo prezidentské standarty.
Mnozí lidé měli stejně jako při takzvané sametové revoluci v roce 1989 připnuté na oblečení české trikolory. Nad hlavami shromážděných vlály i vlajky Evropské unie, Severoatlantické aliance a Tibetu. Filozof Daniel Kroupa a Petr Riesel, jenž prošel terezínským koncentračním táborem, se v projevech mimo jiné pozastavili nad aktuálním návrhem skupiny poslanců v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta.
„My prezidenta a vlast ubráníme“
Na Letenské pláni se naopak ve 14 hodin sešly stovky lidí na shromáždění na podporu prezidenta Zemana. „Účast není masivní,“ hlásil z místa zpravodaj iDNES.cz. Na transparentech demonstranti měli například nápisy „Pane Miloši Zemane, kandidujte opět na prezidenta“, „Gratulujeme ke zvolení Donaldu Trumpovi“ nebo „My prezidenta a vlast ubráníme“.
Podle zpravodaje se na místě podepisovala také petice „proti zavedení práva šaría v ČR“. Mezi lidmi se objevovaly protiislámské vlajky, ale i husitské korouhve.
Demonstranti kritizovali také premiéra Bohuslava Sobotku a další členy vlády. „Mluvme pravdu, šiřme pravdu a zejména pravdu, jen tak můžeme vzdorovat čistému zlu, které chce naší zemi vymazat z mapy a jehož poskoci dnes zablokovali Prahu,“ řekla ve svém projevu žena, která se představila jako Julie Královská. Publikum její slova odměnila hlasitým potleskem.
Muž, který se představil jako Roman Bakala z Bloku proti islamizaci, ve svém projevu upozornil na incident na Palachově náměstí, kdy na demonstraci Bloku proti islamizaci někteří lidé údajně pouštěli svolávací hudbu do mešit. „Udělali to lidi, kterých se do budoucnosti musíme nejvíc bát, studenti a lidé placení zahraničními vládami,“ řekl Bakala shromáždění.
Kolem 200 účastníků demonstrace odešlo poté k Úřadu vlády a pokračovali do centra města, kde se spojili se členy extrémistické Národní demokracie. Ta se pokusila o pochod židovským městem, policie však dav odklonila.
Pochod zamířil na Betlémské náměstí, přičemž účastníci společně vykřikovali hesla jako „Čechy, Čechům“ či „Nic než národ“. Antifašisté vytvořili v Křižovnické ulici, kudy chtějí projít lidé z Národní demokracie, lidský řetěz. Policejní težkooděnci museli usměrňovat situaci.
„Ať žije Zeman, ať žije Zeman,“ pokřikovali lidé z Národní demokracie. U Betlémské kaple se dav zastavil před pódiem, kde řečnilo několik představitelů Národní domobrany, mezi nimi i Marek Obrtel, bývalý vojenský lékař, který v roce 2014 vrátil vyznamenání NATO. Kolem 18. hodiny se účastníci akce rozešli a policie mohla opět obnovit dopravu. Během demonstrace se na budově Vysoké školy uměleckoprůmyslové objevil plakát s nápisem Islám a velkým srdcem.
Dělení na „pražskou kavárnu“ a „vesnickou hospodu“
Kritika prezidenta Zemana zaznívala během večera i na Václavském náměstí, kde pád totality v Československu slavily tisíce lidí. Odehrálo se na něm pásmo několika desítek hudebních a řečnických vystoupení. Organizátoři zdůrazňovali, že akce s názvem Koncert pro budoucnost nebyla protestem ani politickou kampaní, ale občanským setkáním.
Součástí oslavy svobody a demokracie byl i happenig „občanský budíček“. Zvuk budíků má podle pořadatelů symbolicky probudit ze spánku občanskou společnost. Mezi řečníky se řadil historik Petr Placák, režisérka Olga Sommerová, kněz a sociolog Tomáš Halík a filozof Daniel Kroupa.
Někteří vystupující zdůrazňovali, že nynější českou společnost není možné rozdělovat na protizemanovskou pražskou kavárnu a ty ostatní, případně „venkovskou hospodu“, je to podle nich klam.
