"Ukradli také asi deset exponátů, které byly významné pro rod Schwarzenbergů. Do zámku se dostali oknem v prvním patře, kde autogenem brutálně vyřezali mříže. Pak šli a vykopávali jedny dveře za druhými," popsal událost kastelán Jaroslav Rozsypal.
"Už několik let mě neokradli, teď se to stalo. Byl jsem okraden jako každý 'obyčejný člověk' v této zemi," komentoval to Karel Schwarzenberg.
Nejcennější ukradený exponát pochází z 19. století. Ojedinělé historické kusy jsou však podle znalců v aukci neprodejné.
Podle policejního zdroje museli zloději použít lana a lezecké techniky. Údajně šlo o profesionály, kteří kradou na objednávku. Věděli sice, co mají vzít, ale ne tak úplně přesně. Vedle velmi cenných kusů, zejména pro rod Schwarzenbergů, sebrali i méně významné.
Loupež se stala mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní, tedy v době, kdy je ještě tma. Okolo zámku na skalnatém ostrohu obklopeném vodou je park a policie musela počítat i s tím, že zloději se v něm mohou ukrývat a jsou ozbrojení.
Vloupání nahlásila bezpečnostní agentura. "Bezpečnostní systém máme perfektní, lepší tady nikdo nemá. Zloději tady byli jen dvě minuty," uvedl kastelán.
MF DNES však zjistila, že bezpečnostní zařízení zřejmě nefungovalo tak, jak mělo. Zdeněk Korbel, majitel bezpečnostní agentury, která ostrahu zámku technicky zajišťuje, tvrdí, že prostorová čidla lupiče zaregistrovala pozdě. Okolo prvních dvou prošli bez povšimnutí.
"Signály na pultu centrální ochrany se jevily jako falešné, protože vycházely až z centra budovy, a nikoliv z pláště. Tedy například čidlo v okně nehlásilo vniknutí," uvedl.
Pracovníci agentury přesto k zámku vyjeli. "Ale policisty volali, až když byli u zámku. Do té doby nebylo jasné, zda jde o skutečný alarm. Mohl to zavinit třeba pavouk, který proběhl kolem čidla," popsal Korbel s tím, že houkat začalo zabezpečovací zařízení minutu po půl páté ráno.
První písemné zmínky o Orlíku pocházejí z roku 1253, kdy je zmiňován v souvislosti s vybíráním cla z plavby po Vltavě. Původně to byl královský hrad. Schwarzenbergům patří od roku 1719, s krátkou přestávkou v období komunistického režimu. Dnes ho spravuje syn Karla Schwarzenberga Johannes.
