Čamrovou k soudu přivedla eskorta, která soudu předložila žádost o ponechání pout obžalované. Senát rozhodl, že této žádosti vyhoví. „Z důvodu nevhodného chování obžalované před soudem prvního stupně,“ zdůvodnil to soudce Jiří Lněnička.
Obžalovaná hned na počátku jednání uvedla, že si nepřeje přítomnost kamer a sdělovacích prostředků, protože nechce, aby se cokoli o ní dostalo na veřejnost. „Nevidíme důvod, proč by veřejnost měla být vyloučena,“ uvedl Lněnička a žádost obžalované zamítl.
Stejně naložil i s žádostí advokáta, který chtěl nechat obžalovanou vyšetřit na detektoru lži a navrhl také, aby byla jeho klientka vyslechnuta psychiatrem ve zhypnotizovaném stavu. Lněnička vysvětlil, že detektor lži není považován za důkaz a o psychickém stavu Čamrové nejsou pochybnosti.
U soudu se chovala sebevědomě. „Jsem přesvědčená, že mé jednání měl soud překvalifikovat na ublížení na zdraví,“ uvedla Čamrová.
Svou řeč četla z papíru a tvrdila v ní, že neměla záměr zabít. Opírala se přitom od rozhodnutí Nejvyššího soudu v jiné věci. „Při použití nože jsem si nebyla vědoma ničeho,“ vysvětlila.
O své vině a trestu prý přemýšlela ve vazbě. „Soud pochybil ještě více a měl to překvalifikovat na zabití,“ oznámila odvolacímu senátu, k jakému závěru dospěla. „Že jsem trefila nožem do srdce hned napoprvé, je dílem náhody a ne promyšlené akce,“ uvedla. Zmínila své dětství strávené zčásti ve výchovném ústavu i to, že jí úřady odebraly tři děti za nedostatečnou péči a podvýživu.
Chtěla, aby jí soud mimořádně snížil trest pod zákonnou hranici. „Splňuji všechny podmínky,“ prohlásila. Během své řeči úkolovala advokáta a eskortu, jaké papíry jí mají podat. Teprve na konci svého projevu uvedla, že smrti přítele Bohouše lituje. „Otázka zní, co mě k tomu vedlo a co se tam vlastně stalo? Já to nevím,“ dodala. Sestra zavražděného muže, která byla přítomna v jednací síni, při těchto slovech začala plakat.
Čamrová soud také prosila, ať ji pošle na detektor lži nebo nechá zhypnotizovat, aby prý poznala, co měla udělat. „Chci projít hypnotézou,“ opakovala a litovala se, že si na zločin nepamatuje. „Co může být horšího?“ uvedla o své údajné ztrátě paměti. „Cítím se vinna, i když si na to nepamatuju,“ řekla dále a rozplakala se.
„Je to spíše terapeutická záležitost, aby se s tím ona sama vyrovnala, není to věc trestního řízení,“ odmítl soudce Lněnička hypnózu. Uvedl také, že Čamrová celý život směřovala k podobnému „maléru“.
Přítel ji rozčílil, a tak ho bodla
Čamrová loni napadla nožem svého přítele. Bodla ho do hrudi a muž na místě zemřel. Stalo se to v bytě na ubytovně Eden v Chrastavské ulici v Liberci, kde spolu tehdy bydleli. Předtím vypila nejméně jednu láhev vodky a pivo. Byla rozčilená a přítel jí vytkl, že nepověsila prádlo. Na zločin si Čamrová nepamatuje, probudila se až přikurtovaná k posteli na záchytce nebo v nemocnici.
Její zatčení bylo dramatické, policisté ji našli zakrvácenou u těla přítele. Pokoušela se bodnout do břicha. Ještě předtím si počínala agresivně vůči ostatním lidem na ubytovně. „Znalec stanovil, že její schopnosti ovládací a rozpoznávací byly na hranici vymizení, z důvodu alkoholové intoxikace,“ připomněl soudce Petr Smrž.
Ústecký krajský soud ji v červenci poslal do věznice se zvýšenou ostrahou na 15 let. Zároveň jí nařídil ochrannou protialkoholní léčbu. V minulosti byla žena trestaná již několikrát, mimo jiné za napadení veřejného činitele. Policie kvůli ní měla několik výjezdů, když se žena chovala agresivně a napadala okolí.
Rvačka s eskortou a vulgarity u libereckého soudu:
