Zdeněk Vocásek, který si později změnil jméno na Navrátil, se o první vraždu pokusil na jaře 1984. Jeho obětí se měl stát jeho známý Stanislav Hlaváček z pražského Nového Města. Vocásek mu zasadil čtyři údery kladivem do hlavy, po kterých muž ztratil vědomí. Později si útok nepamatoval a myslel si, že spadl. Na dlouhou dobu tak Vocáskovi tento zločin prošel.
Vrah Vocásek uspěl. Po 38 letech míří na svobodu, žalobkyně podala stížnost |
Začátkem roku 1987 zavraždil v centru Prahy nevidomého bývalého veksláka, o tři měsíce později přidal ještě vraždu staršího muže, se kterým se seznámil v hospodě. Obě vraždy byly nesmírně brutální.
Prozradily ho kradené kufříky
Zadržet se ho podařilo krátce po činu 5. dubna roku 1987 (měsíc před jeho 26. narozeninami), ale vlastně jen náhodou. Ulice byly totiž plné příslušníků Veřejné bezpečnosti, a to kvůli nadcházející návštěvě sovětského lídra Michaila Gorbačova.
Jedna z hlídek si pozdě večer všimla Vocáska. Co ji upoutalo? „Rychlou chůzí odcházel od kufříků, postavených u lampy pouličního osvětlení,“ je popsáno v rozsudku Městského soudu v Praze. Vocásek se z podezření vykroutil tvrzením, že kufříky nejsou jeho.
Reportáž o Vocáskových zločinech včetně fotek z vyšetřovacího spisu. Pozor, obsahuje drastické záběry.
Když ale o něco později kufříky prohledával pyrotechnik, zda v nich není „dáreček“ pro Gorbačova, vrah se sám od sebe na místo vrátil a příslušníkům bezpečnosti sdělil, že v igelitce vedle kufříků je „ohnutá kudla od krve“.
Dodal, že na ni sahal, a proto na ní najdou jeho otisky. Přitom si příslušníci všimli, že má oblečení od krve. Prolustrovali ho a zjistili, že pár záznamů v rejstříku už má, a tak se rozhodli ho zadržet. V tu chvíli Vocáskova svoboda na 38 let skončila.
Nejdéle vězněný Čech sedí už 30 let. Vrah Vocásek unikl šibenici |
Kromě nože byly v igelitové tašce vedle kufrů hodinky, polobotky a také doklady na jméno Ferdinand Koudelka.
Ukázalo se, že zadržený stojí za vraždou v nedaleké ubytovně dřevařských závodů v pražských Vysočanech. Koudelku chtěl okrást o cennosti a ten si to nechtěl nechat líbit.
„Já jsem ho bodl poprvé proto, že mi nechtěl dát ten černý kufřík, který se mi líbil víc než ten hnědý. Ten černý kufřík byl pěknej. Hnědý kufřík byl moc velkej, ten se mi nehodil,“ uvedl později do protokolu. Koudelkovi zasadil 12 ran nožem. Sebral mu také hodinky, boty, peněženku a několik drobností.
„Poklepal jsem mu na hlavičku“
Až poté vyšla najevo vražda nevidomého Quida Franka a také dřívější vražedný pokus. Stanislava Hlaváčka, svého souseda, zastihl ve chvíli, kdy usnul u televize. Nenapadlo ho nic jiného, než vzít kladivo... „To kladivo jsem vzal a jen tak z ničeho nic jsem šel naproti, spícímu Hlaváčkovi poklepat na hlavičku,“ popsal Vocásek okolnosti zločinu a dodal: „Po každém klepnutí s sebou cuknul. Vůbec se nemínil vzbudit.“
Zločin a trest v datech
|
A proč zavraždil podivínského slepce Franka, kterého našli bez kalhot ubitého k smrti v jeho bytě? A který ho po hospodském tahu vzal na přespání k sobě domů, dokonce i s jeho psem Citou?
Hostitel Quido Frank se podle Vocáska ukázal hodně nevypočitatelný. „Kdo tě poslal? Já tě dneska zabiju,“ zahrozil prý.
Vocásek našel kladivo a Franka s ním praštil několikrát tak silně, až se rozbilo. Když se muž pořád bránil, pokračoval v úderech půllitrem. A když nestačilo ani to, začal ho bodat šroubovákem.
To už, jak si posteskl u výslechu, stříkala krev všude kolem, šroubovák ale ne a ne zajet pořádně do hloubky. „Proto jsem mu šroubovák vbodl do pravého oka. zajel tam prakticky celý. Frank zachroptěl a hned padnul. Bylo jasné, že už dochrápal, bylo po něm,“ popsal Vocásek.
V kbelíku si pak vypral krví potřísněnou košili, sesbíral střepy, aby si Cita neporanila packy, nafoukl si matraci a v bytě se vyspal. „Zaútočil jsem, protože jsem z něj měl strach. Když říkal, že mne zabije, bál jsem se, že to udělá, když budu spát,“ vypověděl.
Husáka nahradil Havel a popravu doživotí
Od zadržení na jaře 1987 uplynulo do pravomocného rozsudku nad Vocáskem pěkných pár měsíců. Až koncem roku 1989, kdy už marně vyzkoušel všechny možnosti odvolání i žádost o milost k prezidentu Gustavu Husákovi, bylo jasno: odsouzeného čeká trest smrti. O výkonu popravy rozhodl Městský soud v Praze 27. prosince 1989.
Jak se za mřížemi změnil? Co by dělal po propuštění? A kam by šel? |
Jenže společenské a politické dění bylo tehdy v pohybu a do Vocáskova osudu zasáhl dějinný obrat: 29. prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel a ten výkon nejvyššího trestu pozastavil. Vocáskův trest se změnil na doživotí. Místo aby se stal posledním popraveným vězněm v Československu, stal se prvním, kdo dostal doživotní trest.
Pohřbená minulost?
Požádat o podmínečné propuštění mohl poprvé po 20 letech. Soud mu ale nevyhověl a od té doby se Vocásek o totéž pokoušel ještě několikrát. Změnil se? V roce 2007 v pořadu Reportéři ČT se ke svým zločinům vracet nechtěl. „Je to už dávno, je to pohřbený, je to za námi a staré věci se už vykopávat nemají,“ poučil redaktorku. „Změnil jsem se od základů, morálně i lidsky,“ uvedl tehdy. Při jeho odsouzení ho znalci označili jako psychopata, u kterého je šance na nápravu mizivá.
Po více než 38 letech za mřížemi už viděli znalci Vocáska (nyní Navrátila) jinak. V posudku pro projednávání jeho žádosti o propuštění u mosteckého soudu v září 2025 uvedli, že z hlediska psychologie není prý už pro společnost nebezpečný, agresivní rysy vymizely a podmínečné propuštění je možné. Vězně se zastal také kaplan, z dvojnásobného vraha se za mřížemi stal praktikující katolík.
„Spouštěčem dřívějšího chování bylo užívání alkoholu. Posuzovaný opakuje, že se alkoholu nedotkne. Má velkou motivaci nepít, aby se nedostal zpátky do vězení,“ řekl jeden ze znalců s tím, že Vocásek trpí vrozenou poruchou intelektu, kdy se jeho úroveň pohybuje v pásu podprůměru, na hranici lehké mentální retardace. Při výsleších mu naměřili nízké IQ 77 (průměrná hodnota je 85–115).
Doživotí si kromě Vocáska v českých věznicích odpykává 48 dalších vězňů, z toho tři ženy.
Reportáž z jednání soudu v Mostě o podmínečném propuštění:
