Peška již dopoledne dovezla na dvůr soudu v Prostějově červená dodávka s majáčky na střeše. Z auta vyskákali zakuklenci, několik minut pečlivě obhlíželi okolí a až pak vězně odvedli do útrob soudu.
Eskorta přivádí Peška do budovy soudu.
Skončil ve stejné eskortní místnosti, odkud utekl. Ta už ale má nyní na oknech nové bytelné mříže. Právě špatné zajištění okna totiž Peškovi pomohlo k útěku.
Dlouhé měsíce například nikdo nekontroloval stav vnější mříže, která byla navíc k rámu přibita pouze hřebíky. A to zvenku. Peškovi tak stačilo do mříže jen trochu zevnitř zatlačit a ta vypadla.
"Mříž jsme fyzicky nekontrolovali ani při technických prohlídkách. V okně byla zapuštěná hřebíky, ani vruty tam nebyly," přiznal u soudu obžalovaný velitel eskorty, jemuž hrozí až desetiletý trest.
Vězeň Jiří Pešek, kvůli jehož útěku je před soudem dozorce.
"Porušil nařízení o vězeňské a justiční stráži, když nezajistil trvalé střežení eskortní místnosti, přičemž bezdůvodně spoléhal na to, že nedojde k útěku střežených osob," konstatoval státní zástupce Ivo Černík.
Jak vyplývá z prvního dne procesu, dozorcům utekl doslova pod rukama. V cele byl s dalšími třemi vězni, kteří postupně odcházeli ke svým procesům.
Vězeň utíkal, strážní seděli jen za přepážkou bez dveří
Po celou dobu s nimi byli minimálně dva dozorci. Seděli ve stejné eskortní místnosti za tenkou stěnou. Od vězňů je však neoddělovaly žádné dveře, z místa pro dozorce akorát nebylo na vězně přímo vidět.
Peškovi se přitom nepozorovaně podařilo vylézt na okno a odmontovat bezpečnostní síťovinu z jeho horní části. Tu otevřel a zevnitř začal tlačit na venkovní mříž.
Okno cely, ze které Pešek utekl.
Teprve hluk, který železo při pádu udělalo, konečně zburcoval dozorce. V eskortní místnosti byli v tu chvíli dokonce tři. Než se vzpamatovali, Pešek se dostal na parapet, přehoupl přes zeď a zmizel.
"Zakřičel jsem na něho, že budu střílet, a sahal po zbrani. Bylo však pozdě," vypověděl včera u soudu dozorce Jan Vambera, kterého již vězeňská služba za nedbalost potrestala snížením platu. "Ten den velitel eskorty nikoho konkrétně neurčil, aby měl s vězni neustálý vizuální kontakt," dodal.
Velitel dozorců Vyhnal se hájil tím, že dozorci sice na vězně přímo neviděli, ale byli s nimi v jedné místnosti, takže všechno slyšeli a dělali časté kontroly. "Nemohu jim určit, ty budeš sedět tady a ty tam. To je jejich věc. Jsou poučeni, že s vězni mají mít neustálý vizuální kontakt," sdělil.
Před útěkem byl nervózní a pořád chtěl na záchod
Pešek přitom již ráno požadoval otevření okna, protože v místnosti bylo přetopeno. Toho nedosáhl. Podle dozorců pak byl po celý den nervózní, neustále chtěl na záchod a často dělal hluk. "Podle kroků jsem vždy poznal, že se blíží strážný," popsal Pešek, odsouzený za majetkové trestné činy na 5 let, svou strategii.
Později již štěstí neměl. Po dvou týdnech totiž jednatřicetiletého vězně zatkla policie v Brně poté, co projel křižovatku na červenou (o zatčení Peška čtěte zde). U sebe měl přitom tři pistole, paruku, padělané doklady, nože a teleskopické obušky.
