Brněnská studentka Klára Burešová (na snímku) podala v polovině března k Ústavnímu soudu stížnost na sčítání lidu.

Brněnská studentka Klára Burešová (na snímku) podala v polovině března k Ústavnímu soudu stížnost na sčítání lidu. | foto: Koláž - iDNES.cz

Ústavní soud zamítl stížnost brněnské studentky na sčítání lidu

  • 88
Brněnská studentka Klára Burešová narazila se svou stížností na letošní sčítání lidu. Ústavní soud po několikaměsíčním zkoumání stručným usnesením odmítl její stížnost a návrhy směřující proti zákonu o sčítání. Soud dospěl k závěru, že stížnost podala neoprávněná osoba.

Rozhodnutí padlo 1. srpna bez veřejného jednání. Burešová stížnost podala v březnu, ještě před takzvaným rozhodným okamžikem, jímž sčítání oficiálně začalo. Žádala v ní, aby soud nařídil Českému statistickému úřadu (ČSÚ) pozastavení všech přípravných prací před sčítáním.

Ústavní soudci měli podle studentky také určit, že nemusí splnit povinnosti spojené se sčítáním. Podle další části návrhu by ČSÚ nemohl nakládat se získanými daty a musel by je bezodkladně a bezpečně zničit.

Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 je podle Burešové jednoúčelovou normou, která narušuje princip dělby moci. Navíc prý jde o neústavní, nesmyslný a drahý krok. Sčítání údajně zasahuje do práv lidí a je zbytečné.

Sčítání zasáhlo do soukromí lidí

V současné podobě je podle ní taková akce nesmyslná a zasahuje do soukromí lidí. "Nejsem ovce," řekla v březnu MF DNES čtyřiadvacetiletá studentka ekonomie a politologie. Kláru Burešovou z Kunovic na Uherskohradišťsku v procesu zastupovala advokátka Klára Samková.

Burešovou rozzlobily otázky ze sčítacích formulářů typu čím lidé topí, ve kterém patře bytu bydlí, nebo jaký máte vztah s dětmi. "To jsou podle mého názoru otázky, jejichž odpovědi nemusí stát vůbec zajímat. Beru to jako neúměrné zasahování do mého soukromí. Stát zkouší, co ještě občan vydrží, jak moc je občan ovcí, prostě zjišťuje, s jakou loajalitou může počítat," vysvětlovala Burešová.

Ústavní soudci dospěli k závěru, že si Burešová sice oficiálně stěžuje na takzvaný jiný zásah orgánu veřejné moci, ale v podstatě přímo napadá zákon o sčítání.

Takový postup ovšem zákon o Ústavním soudu nedovoluje. "Je vyloučeno, aby fyzická nebo právnická osoba napadla přímo pouze právní předpis s hypotetickým tvrzením o porušení základních práv svých, respektive i jiných občanů, aplikací napadeného předpisu," stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Vlastou Formánkovou.

Podle ústavních soudců navíc Burešová ani po rozhodném okamžiku
nespecifikovala a nedoplnila, k jakým zásahům do jejích základních práv a svobod skutečně při sčítání došlo. Argumentace stěžovatelky je tak podána ve zcela obecné rovině, konstatoval Ústavní soud.

,

Video