Ústavní soud před časem rozhodl, že se v Kajínkově kauze nebude stížností ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše zabývat.
Jediným oprávněným, kdo může v této věci podat ústavní stížnost, byl proto už jen sám Kajínek.
Bureš si u Ústavního soudu stěžoval na to, že Nejvyšší soud v neveřejném zasedání zamítl stížnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Rychetského.
Tím podle ministra porušil ústavně zaručené právo stěžovatele na projednání věci v jeho přítomnosti a veřejně.
Krajský soud v Plzni odsoudil Kajínka v červnu 1998 na doživotí. Podle rozsudku Kajínek v květnu 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce.
Vraždy si údajně objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák. V roce 1999 Vrchní soud v Praze rozsudek v odvolacím řízení potvrdil.
