Od trestu ale soud upustil, dostatečným potrestáním je prý už projednání záležitosti, řekla předsedkyně kárného senátu Dagmar Nygrínová.
Kárnou žalobu na Škrétovou podala předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Původně žádala patnáctiprocentní snížení platu na čtyři měsíce. Škrétová vinu odmítla.
Soudkyně chybovala v případu Patrika Packy, který byl odsouzen za kuplířství, ublížení na zdraví a výrobu a držení omamných a psychotropních látek na čtyři roky vězení. Nesouhlasil však a v roce 2005 si podal proti části soudního výroku dovolání.
To však z Liberce k Nejvyššímu soudu odešlo až po téměř pěti letech. U soudu dnes vypovídali čtyři tehdejší pracovníci soudu. Soud z výpovědí i listinných důkazů zjistil, že Škrétová, která dovolání měla podat, nedostala od svých spolupracovníků potřebné dokumenty připravené tak, jak to bývalo zvykem.
Podle Nygrínové ale na chybu měla přijít minimálně dva roky nato, když v případu dělala další úkony. "Jde o formu nevědomé nedbalosti, že nevěděla, ale z okolností vědět mohla a měla," uvedla Nygrínová.
Odsouzenému Škrétová svou chybou fakticky neublížila. Dovolání poslala sice se zpožděním v roce 2010, ale Nejvyšší soud ho později odmítl. Podle kárného senátu však Škrétová porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila důvěru v nezávislost, nestrannost a spravedlnost.
