Už loni v prosinci předseda krajského soudu Milan Kohoutek žádal, aby R. P. přišel o talár. Ukázalo se, že minimálně v jednom případě manipuloval se spisy. Do rozsudku totiž napsal něco jiného, než vyhlásil v soudní síni (více čtěte zde).
Kohoutek ho proto přeřadil z civilního na trestní úsek, kde se v soudních síních vše nahrává. A hned jeden z prvních trestních případů R. P. skončil dalším problémem - šlo o případ Jiřího Kutnera, kterému v červnu soudce uložil třináctiletý trest.
Odvolací Vrchní soud v Praze však rozsudek zrušil. Analýza DNA Kutnera sice usvědčila, že v roce 1994 uškrtil silonkami ženu v Ústí nad Labem, ale podle odvolacího soudu soudce čin špatně právně kvalifikoval a kvůli tomu je vražda promlčená (více zde).
"Ústecký soud se dopustil celé řady vážných pochybení," uvedla předsedkyně senátu vrchního soudu Jaroslava Maternová, která řešila Kutnerovo odvolání.
Nesprávně kvalifikovaná vražda
V čem je problém? Zjednodušeně řečeno, R. P. špatně pracoval a státní zástupce Vladimír Jan si toho nevšiml. V právní kvalifikaci Kutnerova skutku soud měl za to, že jde o vraždu ze zištného motivu. Kutner měl totiž po vraždě mrtvou ještě okrást.
"Tím pádem měl být skutek kvalifikován jako trestný čin vraždy podle druhého odstavce paragrafu 219 trestního zákona," vysvětlila mluvčí krajského soudu Irena Jeřábková.
R. P. se však v rozsudku opřel o první odstavec, kde je promlčecí lhůta činu 10 let. Kutnerova 17 let stará vražda tak byla promlčená. "Vzhledem k právním vadám rozsudku mělo státní zastupitelství podat odvolání," uvedla Jeřábková.
Problém by ovšem nastal i v případě druhého odstavce, podle něhož Kutnera obžalovalo státní zastupitelství. Tam je sice promlčecí lhůta 20 let, ale R. P. by ho stejně nemohl využít.
"Pro druhý odstavec u hlavního líčení důkazy nebyly. Ani státnímu zástupci, ani soudu se je nepodařilo zjistit," uvedla náměstkyně krajského státního zástupce Lenka Bradáčová. Podle ní měl soud řízení zastavit.
Soudce dříve manipuloval se spisy
Zdali kvůli tomu pro soudce R. P. a státního zástupce Jana vyplynou nějaké postihy, nelze zatím říci. Kohoutek a Bradáčová totiž o výroku vrchního soudu ví jen z médií, rozsudek v ruce nemají a s jasným prohlášením tak musí počkat. R. P. ani Jana se MF DNES zastihnout nepodařilo.
R. P. před přeřazením na trestní úsek pracoval na civilní části soudu. Zde ale měl manipulovat se spisy. Tím poškodil firmy, které v obchodních sporech žádaly vyloučení části svého majetku z konkurzní podstaty.
Chtěly ho tím ochránit. "Jde o tak závažné porušení povinnosti, že nelze žádat nic než odvolání z funkce," vysvětloval Kohoutek loni v prosinci.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) poté potrestal R. P. snížením ročního platu o 30 procent. S tím se ale R. P. nesmířil a domohl se obnovy řízení. "Kárný senát nařídil první jednání na 12. října," sdělil Kohoutek.
Nezaplacená pokuta
Jenže ani jemu se původní rozhodnutí senátu nelíbilo. Vedení krajského soudu totiž už před výrokem NSS přišlo celkem na čtyři podezřelé spisy v rukou R. P., páté jeho pochybení ještě dřív potvrdil Vrchní soud v Praze.
Kárný senát však potrestal R. P. jen na základě jednoho přešlapu. Proti tomu vznesl Kohoutek ústavní stížnost a čeká na verdikt.
Na R. P. navíc jedna z poškozených, správkyně konkurzní podstaty Marie Maťašovská, podala trestní oznámení. "Budu navrhovat, aby obnovené kárné řízení přerušili do doby, než policie prověří to trestní oznámení," plánuje Kohoutek.
"Nepřeji si publicitu, už jsem si prožil svoje," uvedl po těchto chybách R. P. Ten navíc v roce 2007 nechtěl zaplatit pokutu 2 500 korun za rychlou jízdu cestou domů do Hradce Králové. Vrchní soud mu uložil dokonce čtyři tisíce pokuty, ale tento verdikt Nejvyšší správní soud zrušil.
