„Co se stalo zavražděné rodině, je tragédie,“ řekl Dahlgren ve své závěrečné řeči k neštěstí z května 2013. Výslovně však neřekl, zda příbuzné připravil o život on, nebo ne. „Vím, že potřebuju léčení. Není nic, co bych chtěl více. Chci na tom být lépe,“ uvedl.
Podle Doležalové ale čin provedl po předchozím uvážení a brutálním způsobem. „Vyhladil jednu funkční rodinu,“ uvedla žalobkyně v emotivní závěrečné řeči. Nikdo jiný neměl časové možnosti, aby zavraždil čtyřčlennou rodinu a pokusil se posléze založit požár než obžalovaný, řekla státní zástupkyně.
Proti Dahlgrenovi podle ní svědčí i pachové stopy na končetinách všech zavražděných a genetické stopy na kalhotách, které měl po příletu do USA. Spolu s trestem vězení by měla být uložena i zabezpečovací detence, doplnila Doležalová.
Dahlgrenův advokát Richard Špíšek ve své závěrečné řeči zdůraznil, že neexistují přímé důkazy, které by svědčily o vině obžalovaného. Jejich absenci už v minulosti připustila i státní zástupkyně. Ty nepřímé však podle ní vytvářejí ucelený řetězec, který Dahlgrena usvědčuje.
Obhájce navrhl Dahlgrena zprostit obžaloby, protože nebylo prý bez pochybností prokázáno, že by čin spáchal právě on. Podle Špíška nelze vyloučit, že do domu zavražděných v den činu přišel někdo další, a to bez pozornosti sousedů.
Posléze ale uvedl, že Dahlgren spáchal trestný čin poprvé, pod vlivem psychické choroby a v nízkém věku - proto by se případný trest měl pohybovat v rozmezí 15 až 20 let vězení.
Bál jsem se, že se v mé skříni zhmotní zabijáci, uvedl Dahlgren
Dahlgren vylíčil, že jej už od dětství prý trápily psychické problémy a trýznivá úzkost. „Vždy to byly iracionální obavy. Že se v mé skříni zhmotní zabijáci. Nemohl jsem plavat sám v bazénu, bál jsem se, že se objeví žralok a sežere mě,“ popsal.
Psycholožka Beata Nour Mohammadi, se kterou Dahlgren ve vazbě osmkrát hovořil, dopoledne uvedla, že měl Američan v dospívání temné myšlenky. Představoval si, že zabíjí svoji rodinu a zapaluje věci, že se stane sériovým vrahem. Nepřipouštěl si však, že to byly jeho myšlenky.
Den, kdy vyhasly čtyři životy. Pokus o rekonstrukci kauzy Dahlgren |
Dahlgren ve své řeči doplnil, že tyto „ničivé, hrozné“ myšlenky jakoby nebyly jeho vlastní. Přičítal je „božskému diktátorovi“. „Moje mysl byla mým největším nepřítelem,“ uvedl.
Podle znalkyně má 24letý muž těžkou poruchu osobnosti, bohaté fantazijní myšlení, je kreativní a umí fabulovat. Dahlgren jí řekl, že se v dětství chtěl stát superhrdinou, ale spíše tím negativním, protože „pokud jste tím nejhorším, tak se nemusíte bát“. Dahlgrenovi by podle psycholožky prospěla psychoterapie, možná i medikamentózní léčba.
Podle vyjádření amerického forenzního psychiatra Roberta Sadoffa, které soudu předložila obhajoba, Dahlgrena v roce 2013 ovlivnila psychóza. Nebyl prý zcela schopen ovládat své chování, měl bludy a sluchové halucinace. Podle obhájce Richarda Špíška by pro Dahlgrena byla přijatelnější detence než trest vězení.
Dahlgren se ve vazbě úmyslně pořezal na zápěstí
Před Mohammadi vypovídala expertka na genetiku a forenzní statistiku Anastassiya Zidková. Z její řeči vyplynulo, že genetické stopy příliš nenasvědčují tomu, že by v domě zavražděné rodiny v Brně-Ivanovicích byli jiní lidé než jeho obyvatelé, Dahlgren a přítelkyně jednoho ze zavražděných mladíků.
Před soudem dopoledne zazněla i zpráva z věznice v brněnských Bohunicích, podle které se Dahlgren v březnu na cele řezal na zápěstí vylomeným břitem z jednorázového holícího strojku. Pak se pokusil vytrhnout obušek strážnému. Skončil na psychiatrickém oddělení vězeňské nemocnice. Podle pozdějšího vyjádření se nechtěl zabít, jen ventiloval frustraci.
Dahlgren v závěrečné řeči pokus o sebepoškození zdůvodnil tím, že prý trpěl nadměrnou slinivostí, zvýšenou tvorbou slin, což je podle něj frustrující zkušenost.
Na jednání dorazili i Dahlgrenovi rodiče, kteří se účastnili i předchozího průběhu procesu. Líčení je zatím naplánované na úterý a středu, kdy by mohl padnout rozsudek.
Dahlgren má smíšenou poruchu osobnosti, uvedla psychiatrička
Soudní jednání zatím probíhalo dva dny - 31. května a 1. června. Jednou z nejzajímavějších částí byla výpověď psychiatričky Mileny Zimulové. Ta popsala, že jí Dahlgren sdělil, že noc před činem slyšel hlasy, které mu říkaly, že musí rodinu zabít . Američan podle ní v době spáchání činu netrpěl žádnou závažnou duševní chorobou, ale má smíšenou poruchou osobnosti se zvýrazněnými rysy emoční nestability (více čtěte zde).
Kromě Zimulové na přelomu května a června před soudem vypovídala také poštovní doručovatelka, která nesla v den vraždy krátce před devátou hodinou ranní zásilku. U soudu mluvil i učitel, který Dahlgrenovi pomáhal najít práci, žena, která do rodiny chodila pravidelně uklízet, spolužák mladšího ze zavražděných synů, přítelkyně staršího syna, která v domě přespávala, a sousedé (více o výpovědích svědků čtěte zde). Soud také zveřejnil Dahlgrenovu výpověď pro FBI a soudní znalci vylíčili smrt obětí.
Čtyřnásobná vražda se odehrála 22. května 2013 v Zatloukalově ulici v Brně-Ivanovicích. Kriminalisté od začátku vyšetřování podezírali ze zabití příbuzných Dahlgrena.
„Nejprve napadl tři z nich, tetě zasadil 17 bodných a sečných ran pravděpodobně kuchyňským nožem, jejímu manželovi 29 bodných a sečných ran, synovi dalších 17, vyplývá z vyšetřování. Jako posledního zřejmě usmrtil druhého syna, kterého napadl kamenem, poté nožem. Toho jediného usmrtil po předchozím uvážení,“ uvedla v obžalobě státní zástupkyně Doležalová.
Američan stihl ještě v noci na 23. května odjet do Vídně, odkud odletěl do USA. Ve Washingtonu ho pak na základě českého zatykače zadržely americké úřady. Jako prvního občana USA ho do České republiky vydaly loni v srpnu. Dahlgrenovi v případě prokázání viny hrozí až doživotí.
21. října 2013 |
