Čtyři vybraní mladí lidé měli podle zadání vyskočit z plachetnice a doplavat pětadvacet metrů ke břehu. Plavidlo se ale kvůli bezvětří tak blízko nedostalo, a tak podle obžaloby činila vzdálenost k přeplavání osmdesát až sto metrů.
"Vojta byl mizerný plavec. Neměl k plavání dobrý vztah a plaval jen, kde dosáhl," řekla matka o utonulém chlapci.
Při líčení také vyšlo najevo, že hra se konala navzdory zákazu koupání, který byl na přehradě vyhlášený.
Vojta se začal topit. Ačkoli se k němu motorový člun dostal během několika vteřin, nedokázal ho přítomný člen záchranné služby jachtařského klubu vylovit. Najít tělo potom museli až přivolaní vodní záchranáři s policisty.
Zodpovědnost za bezpečnost při plaveckém závodu si nyní přehazují obžalovaní táboroví vedoucí a členové záchranné služby jachtařského klubu, kteří plavbu dvěma plachetnicemi zajišťovali.
"Zajištění bezpečnosti plavců jsem určitě nesliboval, protože to ani jako hladinová záchranná služba nemůžeme a nejsme na to vybaveni. Zajištění bezpečnosti podle mě měli na starosti vedoucí," řekl Jiří Licek z jachtklubu.
Po dvou letech si však zúčastnění obsah dohody mezi jachtaři a vedoucími ani přesně nepamatují.
"S panem Lickem jsme se dohodli na pětadvacetimetrové vzdálenosti a na tom, že zajistí bezpečnost plavců při závodu. Kdybych věděl, že ta vzdálenost bude o tolik delší, nedovolil bych to," vypověděl obžalovaný Lukáš Blažek.
Obžalovaným hrozí za spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti až tři roky vězení.
