O neštěstí informoval české úřady devětadvacetiletý Sáblův syn Tomáš. I ten absolvoval s bratrem a otcem osudný výstup, ale vyvázl bez zranění (o nehodě čtěte zde).
Smrt obou lékařů zasáhla kromě blízkých i personál semilské nemocnice, kde oba působili. Sábl junior do roku 2008. Od té doby byl lékařem kardiocentra krajské nemocnice v Liberci.
Zla KolataZla Kolata je nejvyšší hora Černé Hory, měří 2 534 metrů. Nachází se na hranicích Černé Hory a Albánie, 10 kilometrů jižně od černohorského městečka Gusinje. Leží v Dinárských horách, přesněji v pohoří Prokletije, v horském celku Bělič. Je severní rozsochou nejvyššího vrcholu Bjeliče, Maja Kolats (2 556 m), který se už nachází na albánském území. Zla Kolata má tvar mohutného skalního zubu. Vrchol je z vápence. K horskému celku Bjelič lze vystoupat z vesnice Vusanje. Za ní však začíná hraniční pásmo, a tak bývaly vrcholy Běliče, včetně Zle Kolaty pro turisty nepřístupné. |
"Byli to vynikající kamarádi, lidé a lékaři," uvedla po tragédii ředitelka semilské nemocnice Alena Kuželová. Nemocnice teď musí najít náhradu. Pomoc přislíbily okolní nemocnice.
"Bavili se o tom s naší internou. O tom, že by jim pomohli s nějakými službami a vyšetřovací metodou," řekl ředitel jilemnické nemocnice Jiří Kalenský. Ten znal staršího z obou amatérských horolezců osobně.
"Byl o dva roky starší než já. Potkali jsme se již na vysoké škole. Byl to klidný, pohodový a sportovně naladěný člověk. Po stránce odborné a lidské to byl velmi dobrý lékař," poznamenal Kalenský.
Balkánský vrchol měl být letos poslední
U semilské nemocnice vzniklo po neštěstí pietní místo, kam mohli lidé zapalovat svíčky a nosit květiny na vyjádření smutku.
Oba lékaři byli v soukromí vášnivými vysokohorskými turisty. Na jejich webových stránkách horyevropy.cz zaznamenali všech 40 výstupů po evropských štítech. Osudná Zla Kolata byla dle webu posledním štítem, který chtěli letos zdolat. Pět jich zbývalo celkem na pokoření všech 45 nejvyšších hor jednotlivých evropských států.
Pavel Sábl se svým synem
Mladší ze zemřelých pak ještě navíc působil v semilském florbalovém klubu. Lékaři, kteří pracují pod velikým stresem a tlakem a setkávají se ve svém zaměstnání se smrtí, někdy své pocity vyplavují právě při adrenalinových druzích sportu.
"Lékaři patří do kategorie lidí, kteří jsou pod velkým stresem. Mají proto větší potřebu se odreagovat a uvolnit než ostatní. Záleží však na povaze člověka. Někdo jde třeba na zahrádku, jiný právě zvolí nějaký adrenalinový zážitek, protože má tu potřebu jít na hranici života a smrti," vysvětlil emeritní primář psychiatrie liberecké nemocnice Lumír Tauš.
