SERIÁL: Slavné případy české kriminalistiky
Devět dní po prvním zločinu byla v Praze 10 zavražděna rozvedená matka tří dětí. Blanku N. vrah usmrtil bodnou ranou do srdce. I ji pachatel škrtil, na krku oběti zůstala obtočená prádelní šňůra.
Potřetí zaútočil neznámý ve sklepě
Další žena útok násilníka přežila. Sedmadvacetiletou Miroslavu H. napadl 29. srpna ve sklepě jejího domu. Žena skončila s těžkým otřesem mozku v nemocnici. Na hlavě měla mnohočetné zhmožděniny a lékaři objevili také známky škrcení.
"Násilím vynucený pohlavní styk muž náhle přerušil a začal mne rdousit," vypověděla žena, a i přes těžká zranění dokázala policistům útočníka popsat. Upřesnila, že násilník byl špinavý blonďák, měl středně dlouhé vlasy, na sobě měl tmavé kalhoty a světlou košili. "Bylo mu tak kolem dvaceti a měřil asi sto sedmdesát centimetrů," doplnila svou výpověď.
Policie prověřovala známé kriminálníky
Specializovaný tým odborníků, který na případu pracoval, mezitím prověřoval známé kriminální tváře. Byli prověřováni ti, kteří se už dříve dopustili podobné trestné činnosti, a ti, co trpěli sexuálními úchylkami.
Tak se policisté dostali i k sedmadvacetiletému Miroslavu Stehlíkovi. Tento sexuální deviant se právě léčil v uzavřeném pavilonu psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. V inkriminované době neměl povolenou vycházku, a tak ho tehdy policisté z okruhu možných pachatelů vyloučili.
Napadená pachatele poznala na školní fotografii
Prvního září oznámila osmadvacetiletá Eva Č. na Obvodní správě SNB znásilnění. Uvedla, že muž zaútočil předešlé noci a navíc ji ohrožoval kuchyňským nožem. Vzhledem k tomu, že policisté objevili shodné rysy s předešlými případy, předali případ specializovanému vyšetřovacímu týmu. Žena si pak u dalšího výslechu uvědomila, že násilníka zná…
Eva Č. tvrdila, že jí připomíná spolužáka její sestry z fotografie pořízené na základní škole. Tím chlapcem byl Miroslav Stehlík, a tak kroky kriminalistů vedly znovu do bohnické léčebny. Tam zjistili, že Stehlíkova ústavní léčba už byla ukončena. Ještě téhož dne ho zadrželi a označili za podezřelého ze znásilnění.
Stehlík přiznal i vraždy
Miroslav Stehlík se obvinění nebránil a navíc se přiznal, že v nedávné době napadl i jiné ženy, z nichž dvě zavraždil. Postupně se doznal k sedmnácti sexuálně motivovaným přepadením a ke dvěma vloupáním do bytu.
Většina přepadených Stehlíka poznala. Na ženy útočil v období od 22. října 1982 do svého zadržení 1. září 1983.
Stehlík stanul před soudem už ve svých patnácti letech. Tehdy dostal dva roky vězení s podmínkou na tři roky za pokus o znásilnění. Vzhledem k tomu, že se během podmínky dopustil další trestné činnosti – výtržnictví, omezování osobní svobody, krádeže, obecného ohrožení a dalšího pokusu o znásilnění, dostal souhrnný trest sedmi let odnětí svobody.
Z léčebny odcházel bez propustky
Když byl v březnu 1982 Stehlík propuštěn na svobodu, nastoupil ústavní léčení v bohnické psychiatrické léčebně. A protože s lékaři spolupracoval, byl ochotný, milý a úslužný, brzy začal dostávat propustky, aby mohl navštěvovat rodinu. Když propustku nedostal a měl potřebu si někam vyrazit, prostě se sebral a odešel… To se také stalo v době, kdy kriminalisté prověřovali jeho alibi.
Soud vynesl verdikt nejvyšší
Městský soud v Praze Miroslava Stehlíka odsoudil k trestu smrti. Znalci se shodli, že jeho trestnou činnost neovlivnila žádná duševní choroba. Žádost o milost soud zamítl, a tak byl rozsudek 25. února 1986 vykonán.
