Když v květnu 2015 přistávalo na Letišti Václava Havla letadlo s Dahlgrenem, většina médií byla při tom. Převoz vzbudil zájem veřejnosti nejen z důvodu, že šlo o podezřelého ze spáchání čtyřnásobné vraždy, ale především to byl historicky první občan, kterého nám Spojené státy vydaly.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) to tehdy komentoval s tím, že se podařilo dobré dílo. Podotkl, že se jedná o dobrou vizitku českého soudnictví. Ukazuje to prý, že Spojené státy vyhodnotily Česko jako dostatečně spravedlivé, a proto sem svého občana vydaly. „Není to běžné,“ vysvětlil médiím.
Dahlgrena následně převezli do vazby. V březnu 2017 byl pravomocně odsouzen k doživotí. Proti rozsudku podal dovolání, ale než o něm Nejvyšší soud stihl rozhodnout, spáchal ve valdické věznici sebevraždu.
I přes upozornění Dahlgrenova obhájce Richarda Špíška, že jeho klient trpí psychickými problémy a má sebevražedné tendence, se ho nepodařilo uhlídat.
Rodiče zpráva zdrtila
Rodiče Dahlgrena se o tragédii dozvěděli minulý čtvrtek. Sdělil jim to právě Špíšek.
„Napsali mi, že děkují za zprávu, a to je všechno. Momentálně jsou z toho špatní, takže se pak ozvou, až se to tam trochu usadí,“ řekl iDNES.cz Špíšek.
Na podání stížnosti tedy Dahlgrenovi rodiče zřejmě nemají myšlenky. Špíšek ji sám podávat nehodlá, protože jeho klient je po smrti.
Dahlgrenovu rodinu také čeká ještě zařizování. Musí se s českou ambasádou dohodnout na převozu těla. Jak iDNES.cz prozradil zdroj z americké ambasády, tak vždycky záleží na konkrétní domluvě rodiny s institucemi.
Ochotný pomoct Dahlgrenovým je i Špíšek. „Pokud se na mě obrátí, tak jim poskytnu maximální součinnost,“ uvedl.
Případ nechce příliš komentovat ministerstvo spravedlnosti s tím, že v těchto případech informuje americký protějšek. Přesto resort věří tomu, že sebevražda nijak nenaruší spolupráci obou úřadů.
„Ojedinělý incident tohoto typu nemá žádný vliv na vzájemnou mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních mezi ČR a třetími státy,“ sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
Podobně smýšlí i zdroj z americké ambasády, který nevěří, že by Dahlgrenova smrt nějak poznamenala mezinárodní spolupráci.
A stejného názoru je i proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek. „Určitě to nemůže ovlivnit spolupráci s USA, protože to byl nějaký jeho akt psychického hnutí, ale to vydání proběhlo regulérně na americké straně,“ řekl iDNES.cz Tomášek.
„Vyjádřily se k němu jak americké soudy, které v několikastupňovém řízení to vydání vyjednaly a vyslovily svůj souhlas, tak ministr zahraničích věcí John Kerry, který vydávací akt do České republiky podepsal,“ vysvětlil Tomášek.
Celé to podle něj odpovídalo americkým zákonům i bilaterálním vztahům mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými ve věci vydávání k trestnímu řízení.
Dahlgren se ve vězení oběsil 11. ledna v 18:20 na svém prostěradle. Jeho smrt nyní vyšetřují orgány činné v trestním řízení a vnitřní orgány Vězeňské služby. Podle ministerstva spravedlnosti ale zatím nejsou žádné informace, že by došlo na straně Vězeňské služby k pochybení (více o vyšetřování čtěte zde).
Dahlgren byl odsouzen za vyvraždění čtyř svých příbuzných, u kterých v květnu 2013 přebýval. V Brně-Ivanovicích postupně zabil otce, matku i oba jejich syny, z nichž jeden byl nezletilý. Krátce po činu odjel do Rakouska, kde nasedl do letadla směrem do USA. Hned po přistání ve Washingtonu jej zadržela policie. Americké úřady jej po dvou letech vydaly.
