Blanenská historička totiž podle Salmových ve svých knihách Cui bono restituce? a Cui bono restituce II. zkreslila některé údaje a poškodila tak pověst a dobré jméno jejich otce. Podaly proto na šéfku muzea takzvanou postmortální žalobu na ochranu osobnosti.
Rodina Salmů přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek na Blanensku. Podle publikací Nečasové po právu, protože Hugo Salm měl říšské (německé) občanství, k němuž se přihlásil.
Dcery hraběte s tím ovšem zásadně nesouhlasí. "Trvám na tom, že veškeré věty, které žalující strana uvádí, jsou přesné, co možná nejpřesnější citace z rozsudků, rozhodnutí, případně archiválií, které mohu doložit, aby každý věděl, že jsem si to nevymyslela a není to žádná má domněnka. Je to čistě citace toho, co bylo v materiálech uvedeno," opáčila ovšem autorka obou spisů.
Lidé Salma žádali, aby se k němectví přihlásil
Podle Marie Salmové je navíc v obou knihách celá řada pochybení. "Otec byl vychován před první světovou válkou a po ní získal majetek, který byl zadlužen až nad hlavu. V roce 1930 se nepřihlásil k národnosti německé, nýbrž byl přihlášen sluhou a komisařem - na to tehdy byly předpisy, že když máte mateřskou řeč němčinu a německé školy, tak jste automaticky německý občan. Rozhodně to nebylo jeho rozhodnutí," namítla Salmová.
Osmdesátiletá Marie Salmová
Hraběnka Salmová u Ústavního soudu. (18. srpna 2005)
Podle Hugovy dcery Marie na šlechtice v roce 1939 útočili kvůli jeho německému jménu. "Za okupace tu nebyl, ale pak se vrátil a tam je ten háček. Ráječtí občané - částečně vedení starostou - ho žádali, aby podepsal, že je německým občanem a tím neuváděl v nebezpečí ty, kteří u něho pracovali, neboť Němci jim vyhrožovali," vysvětlila Salmova dcera.
Nečasová se hájí tím, že s nastudovanými historickými dokumenty pracovala správně. "Popisovala jsem dějiny restituční kauzy Salm, tedy to, co se kdy stalo. A pro všechno, co Salmovy dcery napadají, mám důkazy," tvrdí autorka knih.
"Naprosto lživě je v obžalobě napsáno, že byl Salm členem NSDAP. Tuto větu jsem nikdy nenapsala a součástí knížky nikde není," upozornila Nečasová.
Dcery žádají od autorky omluvu
Osmdesátiletá Marie Salmová a její o deset let starší sestra požadují po Nečasové omluvu. Původně chtěly, aby nechala podle nich vadné pasáže z knih Cui bono restituce I. a II. vyškrtnout.
To ovšem nelze. Kniha má totiž patnáct set výtisků, které byly distribuovány po celém Česku. Sestry Salmovy tedy žádají, aby Nečasová zaslala dopisy do třech vybraných knihoven v zemi o tom, že údaje v jejich knihách se nezakládají na pravdě.
Soudce Michal Ryška první jednání nakonec odročil. "Nyní budu studovat dokumenty a doklady, které mám k dispozici. Odhaduji, že se do měsíce uskuteční další soudní řízení," řekl Ryška.
