"Přes rozsáhlost spisu byl soud v důkazní nouzi," řekl předseda senátu pražského městského soudu Stanislav Králík. Relevantní podle něj byly jen čtyři důkazy, které však označil za kontroverzní. "Kdyby nepřipouštěly pochybnosti, stačily by," dodal.
Konkrétně tak označil výpovědi tří Američanů: bývalého velvyslance USA v Praze Williama Cabanisse a exmanažerů Tatry Ronalda Adamse a Duncana Sellarse. Jako čtvrtý důkaz byl přeložen zvukový záznam schůzky mezi zbrojařem Smržem a exšéfem Tatry Adamsem, který měl dokázat, že si Smrž řekl o peníze.
V případě Smrže je však výpověď Adamse v rozporu s tím, co je na záznamu. Paradoxně mu tak Adamsem tajně pořízený záznam pomohl. "Je slyšet, že to byl právě Adams, kdo činil nabídky," řekl soudce Králík. Pozastavil se i nad tím, že pokud se zbrojař měl dopustit podvodu, tak proč podle záznamu nechtěl peníze předem a naopak uvedl, že teprve až budou výsledky, může dojít k nějaké platbě.
V případě Martina Bartáka připomněl, že výpověď Cabanisse a Sellarse se objevila až po letech a ještě se v průběhu doby vyvíjela. Podle soudce je jednoznačné, že na střelnici v Centreville oba manažeři Tatry jeli proto, aby se setkali s Topolánkem.
Na schůzce jim Topolánek řekl, že si podle něj zaslouží Praga za to, že s ní Tatra zrušila smlouvu, nějaké odškodnění. Soudce uvedl, že pokud se pak Barták s Cabanissem opravdu setkali bez svědků, tak Bartákova slova mohla být jen pokračováním úvahy premiéra. Vyloučit to nelze i proto, že oba nedokázali říci, co přesně tehdy náměstek ministryně obrany řekl.
Soudce přesto několikrát uvedl, že si nemyslí, že by tito svědci lhali. "Nedošlo k jednomu velkému nedorozumění?" ptal se v souvislosti s událostmi v USA.
Barták i Smrž verdikt uvítali a na místě se vzdali práva odvolání. Naopak státní zástupce se okamžitě odvolal v neprospěch obžalovaných. Uvedl, že má na věc jiný právní názor než pražský městský soud.
Trojice bývalých nejvyšších představitelů kopřivnické Tatry po vynesení rozsudku ve společném prohlášení uvedli, že rozhodnutí soudu respektují. "Třebaže jde o rozhodnutí prvoinstanční, je zřejmé, že v České republice je stále velmi obtížné potírat společensky škodlivé jevy, které provázejí prostředí významných veřejných zakázek a šedou zónu, která je obklopuje," stojí v prohlášení.
"Neznáme všechny důvody, které soud nakonec přesvědčily o jejich nevině, víme jen to, co jsme před soudem pravdivě dosvědčili," řekl k soudnímu verdiktu bývalý předseda představenstva Tatry Ronald Adams. "Nepodávali jsme žádné žaloby ani trestní oznámení, na výzvu soudu jsme ale podali své svědectví. Je úlohou soudu, aby je posoudil a rozhodl. Toto rozhodnutí respektujeme," dodal Adams.
Smrž i Barták se práva na odvolání vzdali, naopak státní zástupce se na místě proti verdiktu odvolal. Smrž také uvedl, že bude požadovat finanční kompenzaci.
Barták si v USA údajně řekl o úplatek
Obžaloba vinila Bartáka, že si z pozice prvního náměstka ministryně obrany při služební návštěvě USA v únoru 2008 řekl o peníze bývalému velvyslanci USA v Praze Williamu Cabanissovi.
V závěrečné řeči žádal státní zástupce Dušan Táborský pro Bartáka za trestný čin přijímání úplatku trest v horní třetině sazby, která je dva až osm let. Důkazem, že si Barták o úplatek řekl, pro něj byla zejména svědectví dvojice Američanů bývalého velvyslance Cabanisse a bývalého manažera Tatry Duncana Sellarse.
Zbrojař Michal Smrž se podle Táborského dopustil pokusu o podvod. Na schůzkách se snažil přesvědčit manažery Tatry, že je za úplatu schopen zajistit jejich setkání s tehdejším premiérem Topolánkem (více o závěrečné řeči zde).
Obhájce Josef Monsport naopak žádal o zproštění viny svých klientů. Obžalobu označil za "zběsilé konstrukce" a uvedl, že státní zástupce bezvýhradně uvěřil Cabanissovi a Sellarsovi. Důvěryhodnost amerických svědků podle něj snižuje až dvouletý odstup, kdy se rozhodli svědčit. Canabiss o Bartákově nabídce navíc nijak neinformoval americké úřady. Také nedokázali u soudu říci, o jakou částku si podle nich Barták řekl.
Argumentoval i tím, že v době, kdy si měl Barták o úplatek říci, už tatry prošly většinou testů a nijak nehrozilo, že by vláda společnosti vypověděla smlouvu. Připomněl, že vojskové testy Barták nemohl nijak ovlivnit, protože se jich účastnilo přes padesát, především armádních odborníků.
Soud vyslechl celou řadu svědků. Proti Bartákovi vyzněly především výpovědi Američanů. Zastali se ho naopak expremiér Topolánek, který byl na schůzce v USA přítomen nebo bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Kauza byla podle Bartáka a Smrže uměle vytvořená
Martin Barták řekl, že obvinění ho "mělo zlikvidovat, vyřadit z veřejného života a eliminovat z dalších funkcí". Poděkoval soudci za korektní přístup i za to, že se mohl poprvé veřejně a svobodně vyjádřit. Krátce reagoval na závěrečnou řeč státního zástupce. Podle něj většinu ze svého dlouhého monologu Táborský obhajoval sám sebe. To, co mu žalobce klade za vinu, označil za nehorázné lži.
Na závěr řekl, že případ nebyl nejhorší, co se mu v životě stalo. Pomohl mu dívat se na věci okolo sebe, ukázal mu, kdo jsou jeho skuteční kamarádi. "Pokud má žalobce Táborský nějaké svědomí, tak já budu jeho součástí do konce života," končil svůj monolog.
Michal Smrž závěrečnou řeč četl. Omluvil se, že není dobrý řečník. I on se vymezoval především proti žalobci Táborskému. Uvedl, že premiéra Topolánka neznal, ale tvrdí, že byl schopen přes společné kontakty schůzku s ním sjednat. Navíc prý ve skutečnosti nic takového dělat nechtěl. "Jen jsem se v dobré víře snažil poradit," řekl o setkání s bývalým šéfem Tatry Ronaldem Adamsem, který průběh schůzky nahrával.
Smrž připomněl, že si na záznamu o úplatek neřekl. "Byl to Adams, kdo na nahrávce za schůzku s premiérem Topolánkem peníze nabízel," uvedl. Stěžoval si také na "masivní úniky informací" v kauze, která je podle něj umělá a vznikla na objednávku.
Parkanová před soudem o Bartákovi: Na pustý ostrov bych s ním neodjela
