Nehoda se stala na nepřehledném úseku. Ladislav Vaněk začal svou Škodou 120 předjíždět autobus v místech, kde neměl šanci zařadit se včas zpět na vzdálenost, kam dohlédl. Znalci řekli, že by musel jet nejméně 110 kilometrů v hodině, aby to stihl.
Při předjíždění ale v protisměru vyjela felicie. Když se všechny tři vozy míjely, autobus sjel na krajnici, která se pod ním utrhla, takže se převrátil ze stráně.
"Snažil jsem se zachovat tak, aby nikdo neutrpěl škodu a újmu na zdraví. Začal jsem brzdit a strhl řízení doprava. Kdybych to neudělal, všichni tři jsme se srazili," uvedl u soudu řidič autobusu Ramazan Durmaz.
Pro soud recidivistaSoud hleděl na Ladislava Vaňka jako na recidivistu. Za patnáct let přišel čtyřikrát o řidičský průkaz. V době nehody ho měl zpátky na podmínku. |
Vaňkův obhájce si ponechal lhůtu na odvolání. Po líčení se vyjádřil, že se pravděpodobně odvolá.
Jeho klient odcházel překvapen výší trestu. K soudu přijel svou bílou stodvacítkou, která viditelně nebyla v dobrém stavu.
Snad to ustojíme, říkal si řidič autobusu
Řidič převráceného autobusu Ramazan Durmaz si po roce a půl na některé věci nepamatoval.
"Rok a půl od nehody je hodně dlouhá doba, ale na některé detaily nezapomenu. Třeba na to, jak se autobus houpal na okraji srázu, když se pod námi utrhla krajnice. Jistě si dovedete představit, co člověka v té chvíli napadá. Říkal jsem si: Jen abychom se nepřevrátili, snad to ustojíme. Spodek autobusu seděl na hraně, ale potom se to stalo," řekl Durmaz.
"Na to, kolik aut jelo před nehodou za námi, si už nevzpomínám. Jestli jsem řekl po nehodě policistům, že čtyři nebo pět, tak to asi bude pravda. Chtěl bych poděkovat českým lidem, záchranářům a policii, kteří nám při nehodě pomáhali," dodal.
Srovnávali nehodu s Nažidly
|
Znalci u soudu rožmberskou nehodu srovnávali s tragédií u Nažidel z roku 2003. Podle nich v tomto případě zachránila cestující nízká rychlost autobusu v době převrácení. Zatímco u Nažidel to bylo 40 kilometrů v hodině, u Rožmberka jen jedenáct. - 
