Manželé Stodolovi rozsévali smrt na českém venkově. Tipovali si důchodce, přepadali je u nich doma, zabíjeli a obírali o peníze. Než na ně přišla policie, trvalo to víc než rok. Dopadeni byli v předjaří 2003. Vyšetřování rozkrylo nejen podrobnosti zločinů, ale i jejich zvláštního vztahu. Spojovala je láska k penězům i neschopnost si je udržet, určitá bezcitnost i sklony k furiantství.
Když se ti dva setkali poprvé, úřední místa ještě zdobil portrét prezidenta Husáka. Jiskra ale zřejmě brzy uhasla. „Byla to kost. Perfektní baba, hubená. Potkali jsme se na nějakém mejdanu. Poprvé jsem ji tehdy měl pod schody na bramborách,“ uvedl Stodola. Vzplanutí záhy vyhaslo. Přesněji řečeno, Dana neměla zájem. Až mnohem později, v roce 2001, spolu navázali „vážný vztah“.
Láska z čekárny u doktora
Potkali se v čekárně u doktora a Jaroslav už za sebou měl kriminální minulost včetně násilností. I když na první pohled působil klidně a vyrovnaně, svědci se shodovali, že když se napil, měnil se v značně agresivního člověka. Danina životní historie zase zahrnovala nevydařené manželství, narození dcery, kterou nechala u své matky, i pobyt za oceánem, kde pracovala jako tanečnice v baru. Byla to ona, kdo o Jaroslava projevil zájem.
Přišli prosit o trochu vody a pak zabíjeli. Jak mohli Stodolovi vraždit rok a půl bez podezření?![]() |
Během společného bydlení u Daniny matky ve Slavošově dospěli k tomu, že by si mohli „přivydělat“ loupeží. Přepadení důchodce vymyslela Dana a Jaroslav ho měl zrealizovat. Před činem se posilnil třemi litry vína, řekl později vyšetřovatelům.
Manželé StodoloviJaroslav * 8. 5. 1966
|
„Po rychlém blahobytu prahla nejvíc Dana Stodolová a byla to ona, kdo Jaroslava přesvědčil k prvnímu přepadení,“ uvedl k případu Miroslav Vaňura, režisér dokumentárního cyklu Legendy kriminalistiky. Při prvním přepadení nebyla vražda v plánu, ale když poškozený v jednu chvíli Jaroslavovi strhl z obličeje punčochu a uviděl jeho tvář, nabraly události špatný směr. Jaroslav muže uškrtil a místo činu podpálil. Police pak případ uzavřela jako nešťastnou náhodu.
Lékař z nemocnice v Pardubicích, který prováděl pitvu, zcela přehlédl zlomenou jazylku, což je neklamný znak rdoušení či škrcení. Všiml si zhmožděnin a správně měl přerušit zdravotní pitvu, ohlásit svůj závěr policii a předat tělo k pitvě soudní, která je mnohem podrobnější. To ale neudělal. Všemu nahrával i fakt, že zavražděný důchodce už dřív prohlašoval, že dům jednou podpálí.
Jaroslav z vraždy nebyl nadšený, ale nakonec podlehl Danině bezstarostnému pohledu na věc. Na žádost pozůstalých dokonce na pohřbu zvonil v kostele a přinesl si domů i výslužku ze smuteční hostiny.
Brachiální násilí na seniorech
Zatímco na první přepadení se musel posilnit alkoholem, při dalších zločinech si počínal čím dál jistěji a bezcitněji. Oběti škrtil, kopal do nich, v jednom případě i věšel na trám, aby vyvolal dojem sebevraždy. Dana nezahálela. Při výslechu Jaroslav několikrát přiznal, že byl překvapený, s jakou samozřejmostí a razancí se chovala v domech cizích lidí. Na vraždách se podílela aktivně, jednu ženu například škrtila a jinou ubodala zcela sama, bez manželova vědomí.
Stodolovi nebyli jediní. Zvrhlé manželské dvojice, které se zapsaly do historie![]() |
Zatímco Dana se při dalších a dalších vraždách rozehřívala, Jaroslav začal trpět výčitkami. Kromě alkoholu se uchyloval i k lékům, jednou se málem předávkoval. Podle patopsychologa Andreje Drbohlava spolykal „na 200 kusů různých léků, což by pro většinu lidí byla dávka velmi pravděpodobně smrtelná.“ Odborník to uvedl ve svém knize Psychologie sériových vrahů. V nastavené cestě Jaroslav zřejmě pokračovat nechtěl. Měl ale obavy, jak by to přijala jeho manželka.
„On byl takový trouba, který se nechal zmanipulovat,“ vylíčil ho znalec v oboru psychologie Stanislav Hubálek v dokumentu věnovaném případu. Vyjádřil tak stejný názor, jaký zastávalo i okolí vraždící dvojice, když se o jejich zločinech dozvědělo. „Jarda sám o sobě by to neudělal, on ji miloval. Co řekla, udělal,“ řekl například Danin synovec. Ovšem kriminalista Jan Lomnický varoval před tendencí hledat hlavního viníka v Daně. Podle něj to bylo fifty-fifty: „Právě Dana v kombinaci s Jaroslavem vytvořili tu vražednou dvojici. Myslím si, že Dana bez Jaroslava by toho nebyla schopná. A to samé obráceně.“
Za chyby se musí platit
Oba pachatelé byli v roce 2004 odsouzeni na doživotí. O dva roky později, kdy už si odpykávali trest, se nechali rozvést. Dana si pak změnila příjmení na Zeislová, aby ji s Jaroslavem už nic nespojovalo.
Byly peníze, byl sex, byla pohoda. Tak vraždili Stodolovi, komentuje kriminalista![]() |
Za chyby při vyšetřování, které znemožnily vypátrat pachatele dříve, bylo několik lidí potrestáno. „Rezignoval šéf kutnohorské policie Věroslav Matoušek a další čtyři tamní vysoce postavení policisté. Také kutnohorská státní zástupkyně Helena Jelínková byla potrestána důtkou, podle kárného senátu Vrchního soudu v Praze pochybila a nevěnovala případu patřičnou pozornost,“ uvedla k případu ve své bakalářské práci na katedře sociální patologie a sociologie v Hradci Králové Simona Patloková.