Sošku takzvané Cholinské madony v hodnotě čtyř milionů korun, kterou před jedenácti lety ukradli zloději z kostela v Cholině na Olomoucku, našla předloni policie u vídeňského starožitníka Alfreda Kolhammera. Od té doby se s ním Česko o památku soudí.
Naposledy se právníci u Zemského soudu ve Vídni utkali tento týden. Na rozhodnutí se sice zatím dál čeká, přesto je průběh jednání hlavně pro českou stranu nesmírně zajímavý.
Najevo totiž vycházejí detaily z cesty milionové plastiky z malého kostelíka v Cholině až k rakouskému starožitníkovi. A tím současně napovídají hodně o tom, jaký osud potkal řadu vzácných památek, které především v devadesátých letech mizely ze stovek míst v celém Česku.
. Cholinská madonaMadona z 2. čtvrtiny 15. století je nejcennější památkou ukradenou v Olomouckém kraji od 90. let. Z krádeže sošky v hodnotě čtyř milionů korun byli obviněni tři muži, ale nakonec proti nim nebylo dost důkazů a soud je všechny osvobodil. Policie ji předloni našla u vídeňského starožitníka Alfreda Kolhammera. |
Než dorazila do bytu starožitníka Kolhammera, kde ji (a řadu dalších cenností ukradených z českých kostelů) našli při razii v roce 2006 rakouští detektivové, prošla Cholinská madona rukama nejen zlodějů, ale například i negramotného překupníka v Innsbrucku, který podle všeho ani v nejmenším nemohl tušit, jak cenná památka se k němu ve skutečnosti dostala.
Potvrzuje se tím, že staleté historické dědictví z Česka alespoň v první fázi nevykupovali žádní znalci či zkušení sběratelé, ale ve velkém ho rabovali obyčejní zloději. A konkrétně Cholinská madona na to výrazně doplatila.
"Překupník ji totiž nevratně poškodil, když z ní neodborně sejmul polychromii (barevný nátěr) tak, že ji vylouhoval až na samotné dřevo," poznamenala mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková.
A to je paradoxně také hlavní důvod, proč proces navrácení památky tak dlouho vázne. Kolhammer totiž tvrdí, že plastiku nákladně zrestauroval (podle české strany spíš zničil), a žádá za to odškodnění.
Vzhledem k tomu, že jde o ukradené a nelegálně vyvezené umělecké dílo, neřeší soud ve Vídni ani tak otázku, jestli Cholinskou madonu českým úřadům vydat, nebo ne, ale zda má starožitník nárok na vyplacení náhrady.
Na začátku zatím posledního jednání u soudu proto obě strany řešily, jestli by šlo plastiku vydat do Česka už teď a dál jednat jen o případném odškodnění. Madona ale zatím zůstane v depozitáři soudu.
"Kolhammerův advokát totiž návrh soudu na urychlené vydání plastiky po krátké diskusi odmítl s tím, že podle zákona nemusí," řekl Petr Svojanovský z ministerstva kultury, který soud přímo ve Vídni sledoval.
Při rozhodování o odškodnění Alfreda Kolhammera je klíčovou otázkou to, jestli starožitník sochu od překupníka koupil takzvaně v dobré víře – tedy zda si mohl ověřit, že jde o ukradenou památku. Ani tady zatím není zdaleka rozhodnuto.
Například jeden z policistů, kteří případ překupníka z Innsbrucku vyšetřovali, soudu potvrdil, že seznam ukradených děl na CD (starožitníci v Rakousku s jeho pomocí kontrolují, jestli se jim do rukou nedostalo nelegální zboží) vyšel poprvé v letech 1999 až 2000. K podobným seznamům Interpolu se starožitník podle inspektora rakouské policie také dostat nemohl, protože do nich má přístup jen policie.
Byt plný starožitností
Na druhou stranu ale Kolhammer sošku koupil za velmi podivných okolností, které naopak nasvědčují tomu, že šlo přinejmenším o dost podezřelý obchod.
Od překupníka z Innsbrucku se sice policisté během celého vyšetřování nic nedozvěděli, ale stačila jim i domovní prohlídka v jeho "obchodě". Tím byl malý byt napěchovaný starožitnostmi.
"Sochy stály na ledničce nebo jen tak v kuchyni a podobně, což dělá dojem spíše překupníka než oprávněného obchodníka. To stejné platí o podivném vyúčtování nákupu madony na kusu papíru s nejasným podpisem překupníka, který přitom neuměl ani číst, ani psát," poukázal právník Michael Hudec, který českou stranu u soudu zastupuje.
Hudec nyní hodlá důkladně prostudovat přibližně tisícistránkový spis o případu překupníka. Soud by měl znovu zasednout zřejmě už v dubnu, rozhodnout by pak mohl do poloviny roku.