Vrtulník se ještě několikrát vrací pro další členy Útvaru rychlého nasazení. Když je celá skupina pohromadě, vydává se po schodech z dvanáctého patra do sníženého přízemí, kde je třeba zasáhnout.
"Na oddělení přišli lidé, kterým nedávno při operaci zemřelo dítě. Donutili nás lehnout si na zem a sháněli se po lékaři," popisuje zaměstnankyně nemocnice Jana Drahokoupilová, co se mezitím dělo na přepadeném oddělení. Personálu se daří doktora skrýt, tvrdí o něm, že patří k úklidové četě.
Lékař mačká poplachové tlačítko, aniž by si toho útočníci všimli. Rukojmí ale neví, zda stisknutí tlačítka mělo nějakou odezvu. Zkouší to proto znovu a tentokrát pozornosti útočníků neuniknou. "Nakonec jsme je přesvědčili, že to je jen od ventilátoru," vysvětluje Drahokoupilová.
Zásahová jednotka mezitím sejde k napadenému oddělení. "Policie, policie," řvou maskovaní muži a rychle vbíhají dovnitř. Za chvilku už vyvádějí první spoutané. "Neubližujte mi, prosím," hystericky křičí jedna z dívek. Nakonec se ukáže, že tito vyvedení byli jen rukojmími, přesto měli pouta.
"Spoutáme všechny. Nevíme, kdo je kdo. Už několikrát se ve světě stalo, že se útočník ve zmatku skryl mezi rukojmí," vysvětluje šéf zásahové jednotky Libor Lochman. Nyní se proto dělá selekce až poté, co je celý prostor čistý.
Nakonec maskovaní policisté vyvedou skutečné útočníky na střechu k heliportu. Z vrtulníku opět padá na zem konec lana a policisté k němu připoutají sebe i zadržené. Vrtulník stoupá a lano s pěticí mužů se houpe nad střechami motolské nemocnice.
"V reálu bychom tento způsob transportu zadržených nepoužili, ale při cvičení si toho chceme vyzkoušet co nejvíc. Na závěr jsme ho proto zařadili, i když použití připadá v úvahu spíše při potřebě rychlé evakuace z nějakého ohroženého místa," vysvětluje šéf útvaru Lochman.
Policisté využili prázdné nemocnice
Cvičení nemělo spojitost s nedávným útokem v Norsku. Konalo se proto, že v nově otevřené dětské nemocnici ještě nejsou pacienti a byla příhodná doba.
"Nyní se přebírají technologie, jednotlivé funkční celky. Domluvili jsme se proto s Útvarem rychlého nasazení, že si vyzkouší v reálu to, co jindy trénují v kulisách. Jediné, co chybělo, byli právě skuteční pacienti," říká ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.
Podobná cvičení, nejen policie, ale i hasičů a záchranářů, se kvůli certifikátům kvality nemocnice musí konat nejméně jednou za tři roky. "Vždy se snažíme vybírat dobu a místo tak, aby to co nejméně pocítili pacienti. Pro personál to je naopak možnost vyzkoušet si reálnou situaci, kdy jsou sami v ohrožení. To může bez přípravy člověka zaskočit a nechtěně by mohl policistům zkomplikovat práci," vysvětluje nemocniční náměstek pro kvalitu Petr Kolouch.
Šéf zásahové jednotky na závěr přidává radu pro případ podobné situace. "Je dobré zapadnout do davu, nijak nevybočovat, nevyhledávat oční kontakt s útočníky. Rozhodně nezkoušet žádné statečné akce typu Bruce Willise," říká Libor Lochman.
