Z muzea zmizely obrazy Jana Zrzavého a Václava Špály, historické knihy a další cennosti v celkové hodnotě čtyř milionů korun. Ukradené umělecké předměty nebyly pojištěny. Většinu ukradených věcí, včetně obrazů a několika historických knih, se policistům naštěstí podařilo vypátrat.
"Ty nejcennější věci se podařilo zajistit prakticky za minutu dvanáct u překupníků před prodejem finálnímu kupci. Je velký předpoklad, že by skončily v zahraničí. Zbývá vypátrat drobné šperky, nějaké mince a dvě historické knihy, tedy věci v hodnotě řádů statisíců korun," uvedl na tiskové konferenci východočeský kriminalista Milan Šimek. Podle něj na případu pracovaly desítky policistů.
Policisté označili za organizátora loupeže dvaačtyřicetiletého muže z Orlickoústecka, který si prý ve snaze získat peníze najal na špinavou práci čtyřicetiletého muže z Nymburska, jenž muzeum s pistolí v ruce vyloupil. Kriminalisté se snaží shromáždit důkazy o tom, že se jednalo o loupež na objednávku.
"Prověřujeme to. Obvinění nejsou odborníci na umění. Ukradené věci se snažili prodat částečně sami, ale většinou prostřednictvím překupníků," uvedla východočeská policejní mluvčí Iva Marková. Není tedy vyloučeno, že konečný počet obviněných bude ještě vyšší.
Policie zajistila umělecké předměty ukradené loni v listopadu v muzeu v Novém Bydžově (9. března 2009)
Kriminalisté mají podezření, že do případu je zapojena celá skupina pachatelů. "Není vyloučeno, že trestně stíháni budou další lidé pro možné podílnictví či jinou spolupráci na této kauze," uvedl východočeský policejní ředitel Petr Přibyl.
Dvěma zadrženým mužům, kteří jsou od soboty ve vazbě, hrozí za loupež velkého rozsahu až dvanáct let vězení.
Podle detektivů měli lupiči útok předem velmi dobře promyšlený a použili lsti. V době, kdy se rozhodli muzeum vyloupit, je obvykle zavřeno a otevírá se pouze po dohodě, na žádost skupin návštěvníků, jako tomu bylo v pondělí. Lupič přišel do muzea 10. listopadu 2008 kolem desáté dopoledne jako vedoucí předem ohlášené výpravy. Když mu ředitel Jaroslav Prokop začal vypisovat hromadnou vstupenku, vytáhl na něj plynovou pistoli.
"Nemohl jsem tušit, že to bylo fingované. Přišel za mnou a chtěl hromadnou vstupenku pro skupinu Junáka z Horních Počernic. Když jsem mu ji podával, uviděl jsem hlaveň revolveru. Dál to nechci popisovat. V životě se mi tu nic tak hrozného nepřihodilo," popsal útok bezprostředně po činu Prokop, kterého pak lupič svázal provazem a dovlekl do vedlejšího sálu. - čtěte Lupič s pistolí ukradl z bydžovského muzea obrazy Zrzavého a Špály
Z muzea pak lupič ukradl obrazy Jana Zrzavého Domek na Ile de Sein z roku 1934 a Václava Špály Zátiší s ovocem z roku 1936. Kromě nich si pachatel odnesl šest historických knih, 23 mincí a drobné šperky.
Obrazy zmizely z pamětní síně Bohumíra Nevyjela a jeho dcery, která plátna s další pozůstalostí po otci věnovala svému rodnému městu. Obraz Václava Špály byl v muzeu od konce 80. let a obraz Jana Zrzavého od roku 1994. Muzeum, jehož zřizovatelem je město Nový Bydžov, sídlí v secesní budově České spořitelny na hlavním bydžovském náměstí.
"Domníváme se, že z hlediska historické i umělecké hodnoty předmětů, které se v novobydžovském muzeu nacházely, mohlo být zabezpečení lepší, než bylo. Na druhou stranu si uvědomujeme reálnost života, že není v silách každého zřizovatele ideálním způsobem místa s uměleckými předměty zabezpečit," řekl východočeský policejní ředitel Petr Přibyl.
Kdo byli Špála a ZrzavýVáclav Špála (1885-1946)
Jan Zrzavý (1890-1977) Český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století. Od roku 1907 studoval na UMPRUM, byl ale vyloučen. V roce 1924 navštívil Francii a až do roku 1939 se do ní opakovaně vracel. Často ho motivovaly pozoruhodné krajiny – cizí (Francie, Itálie, Řecko) i domácí (Vodňany, Okrouhlice, Praha). Své náměty často opakoval. Zdroj: Wikipedia |
Český malíř, grafik a ilustrátor je mezi sběrateli jedním z nejvyhledávanějších českých moderních umělců. Jeho dílo vycházelo z fauvismu, později byl ovlivněn kubismem, od kterého se odklonil po roce 1923, kdy začal malovat zvláště krajinky. Toto období tvorby se nazývá "zelené období". Vystavoval společně se skupinou Tvrdošíjní, patřil do Spolku výtvarných umělců Mánes.
