Soud rozhodoval především o tom, jak posuzovat informace ze spisů vojenské kontrarozvědky. Obě strany totiž předložily jako důkaz pravdivosti svých tvrzení právě svazek, který kontrarozvědka pod jménem Ploc vedla.
Zástupce televize Prima uvedl, že v reportáži ze srpna 2008 nezaznělo nic, co by nebylo ve spise. Prostor navíc dostal i Pavel Ploc. Nejprve redaktor uvedl, že má negativní lustrační osvědčení a že jakoukoli spolupráci odmítá.
"To byl dán rozkaz a tomu jsem se nemohl vyhnout," řekl v reportáži Pavel Ploc s tím, že jako sportovec vojenského klubu musel na schůzky s kontrarozvědkou.
Žaloba naopak tvrdila, že reportáž vyzněla neobjektivně. "Nebylo možné rozeznat, co je údaj ze spisu a co je hodnotící komentář redaktora. Celá zpráva vzbuzuje dojem aktivní spolupráce Pavla Ploce s komunistickou státní bezpečností," uvedl advokát Lukáš Trojan.
Soud dal nakonec za pravdu Plocovi. Přísedící soudce Jaroslav Bureš uvedl, že Vrchní soud má se spisy StB i vojenské kontrarozvědky své zkušenosti. "V tomto případě se jedná o soubor společenských klepů, jejichž zpravodajská hodnota byla nulová. Informace bylo možné získat prostým čtením deníků té doby. Z obsahu svazku nevyplývá skutečnost, že by kontrarozvědka získala Pavla Ploce jako důvěrníka, a ani to, že by na někoho donášel," uvedl Bureš.
Podle něj byla reportáž na hranici bulvárního sdělení. Bureš navíc připomněl zákonné právo na odpověď v případě, kdy se zpravodajství dotkne cti fyzické nebo právnické osoby. Odmítnout odpověď lze podle něj jen v případě, že rozsahem nebo tématem neodpovídá odvysílané reportáži.
Televize Prima musí odpověď Pavla Ploce odvysílat ve svých zprávách. Navíc musí uhradit náklady soudního líčení.
