Daniela Pelclová je přednostkou Toxikologického informačního střediska. O nejrůznějších otravách ví hodně, nynější šířící se případy otravy metylalkoholem jsou ovšem i pro ni svým způsobem nové.
"U nás podobný problém nenastal nejméně třicet let, kdy na Toxikologickém informačním středisku pracuji. Také jsem to obvykle říkala studentům. Hromadné otravy byly problémem spíš ve Skandinávii nebo Pobaltí," sdělila čtenářům iDNES.cz v on-line rozhovoru.
Odpovědi Daniely Pelclové čtěte zde |
"Dosud, pokud šlo v minulosti o otravu, jednalo se většinou o sebevražedný pokus a metylalkohol pocházel z nějaké laboratoře," řekla Pelclová v pondělním rozhovoru pro iDNES.cz (rozhovor najdete zde).
Poškození zraku a léčbaCo říká přednostka Pelclová o poškození zraku metylalkoholem "Mechanismem je oxidativní stres, který poškozuje sítnici a optický nerv. Léčení spočívá v blokování přeměny metylalkoholu přes formaldehyd na kyselinu mravenčí tím, že metylalkoholu nabídneme etylalkohol, kterému dává přednost. Nemá potom kapacitu tvořit toxické produkty z metylalkoholu. Existuje i lepší antidotum - fomepizol, které nemá vliv na mozkové funkce, ale jeho cena je kolem 200 tisíc Kč, proto se k nám nedováží. Další důležitá léčba je pomocí hemodialýzy - tj. umělé ledviny, kdy se daří odstranit jak původní látku, tak metabolity z krve. Pokud začne léčba pozdě, následky se léčit nedaří." |
Jeden ze čtenářů se skepticky ptal na to, zda je test "barvou plamene" skutečně spolehlivý. Zmínil jako příklad směs tvořenou z poloviny vodou a dále čtyřmi díly etanolu a jedním dílem metanolu.
"Alkohol s větším podílem vody nehoří, takže za spolehlivý test to nelze považovat," odpověděla přednostka. Možné podle ní je také to, že se člověk otráví drahým alkoholem. "Nic nelze vyloučit, když neznáme zdroj metylalkoholu a jeho cesty na trh," uvedla. Stoprocentní jistotu podle ní nemají ani v pohostinstvích, i když ta si podle ní dávají pozor.
Jednoznačná odpověď na otázku, za jak dlouho po požití metylalkoholu se objeví první příznaky otravy, podle přednostky neexistuje - stejně tak jako odpověď na otázku, zda je třeba bát se otravy, pokud má člověk po ruce "zaručeně nejedovatou samohonku".
"Záleží na rychlosti pití a mnoha dalších faktorech. Raději to nezkoušejte," odpověděla Pelclová.
Další z tazatelů se zeptal na zprávy, podle nichž může až polovina destilátů na českém trhu být vyrobená z denaturovaného lihu a tresti. Zajímala ho toxicita bitrexu a chlornanu sodného v takových prostředcích.
"Bitrex je odporně hořký a málo toxický, v rumu a vodce by se poznal. Chlornan sodný nad 5 % dráždí jícen a žaludek, je nechutný a zapáchá chlórem, také by to nebylo nic moc," nabídla Pelclová aspoň dílčí uklidnění.
Rozdíly v etiketách pravého a padělaného Tuzemáku
