Obžalovaný za žhářství: Útok ve Vítkově vymyslel Lukeš, chtěl se asi zviditelnit

  • 476
Ze čtyř obžalovaných za žhářský útok ve Vítkově se u soudu rozhodli vypovídat jen dva. Prvním z nich byl Ivo Müller. Uvedl, že s návrhem na útok ve Vítkově přišel Jaromír Lukeš. "Přisedl si k nám v restauraci, že by chtěl udělat něco většího, udělat Romům nějaké zlo, postrašit je," uvedl.

Na dotaz soudu řekl, že se s praktikami extremistického hnutí seznámil jako učeň v Horním Benešově, krátce po ukončení základní školy. "Chtěl jsem někam patřit. Neměl jsem moc kamarádů," vysvětloval Müller soudci.

Na mítinky a akce pravicových extremistů pak podle svých slov chodil jako na výlet. "Chtěl jsem si někam o víkendu vyrazit," tvrdil.

Soud se žháři z Vítkova 11. května

  • soud zahájil proces v kauze Vítkov čtením obžaloby - více čtěte zde
  • přišel i otec popálené Natálky, "aby se podíval na ty zrůdy" - více zde
  • vypovídat odmítli Jaromír Lukeš a David Vaculík
  • Ivo Müller označil ve výpovědi Lukeše jako organizátora, že jsou v domě lidé prý nevěděl, mělo jít o skladiště
  • po přestávce vypovídal Václav Cojocaru
  • soudce ukončil jednání, pokračovat bude ve středu od 9:00

Müller sám sebe u soudu popsal jako jedináčka, který žije s matkou - invalidní důchodkyní. "Jsem vyučený automechanik a mám maturitu na stavebním oboru. Od základní školy se znám s Václavem Cojocaru a Davidem Vaculíkem. Hráli jsme spolu fotbal za Horní Benešov. Lukeše znám tak dva roky," řekl.

Právě Lukeš podle něj vymyslel žhářský útok a vytipoval i cíl ve Vítkově. "Já tam nikdy do té doby nebyl," tvrdil Müller. Podle něj se chtěl Lukeš nějak zviditelnit. K dohodě došlo v restauraci v Opavě. Schůzky se účastnili jen tři obžalovaní, chyběl Václav Cojocaru.

"Lukeš řekl, že se pojede do Vítkova, že to tam zná, že ví o domě, kde před časem bydleli Romové, že teď to asi bude sklad kradených věcí, že tam není žádný pohyb. Říkal, že tam jsou kradené věci, že by bylo dobré ten dům zničit, aby se zabránilo dalšímu skladování," vypověděl Müller s tím, že kdyby věděl o lidech uvnitř domu, nikdy by tam prý lahev nehodil.

Kolem domu projeli nejprve kolem půl desáté večer, znovu se tam vrátili kolem půlnoci už s připravenými lahvemi. "Lukeš popojel nad dům směrem na výjezd z Vítkova a zůstal ve voze. My jsme zapálili knoty a prakticky okamžitě jsme je vhodili do oken. Měl jsem strach, aby nám nebouchly v ruce," popsal útok obžalovaný. Na dotaz, zda slyšel křik, uvedl: "Já akorát slyšel praskání skla a v zádech cítil žár."

V Ostravě začal soud se žháři z Vítkova

hrozí jim 15 let nebo doživotí

Cestou od domu míjeli auto hasičů. "Řekli jsme si, že to asi hoří hodně. Už večer po akci jsme se shodli, že to asi byla blbost, ale doufali jsme, že tam opravdu nikdo nebyl," tvrdil Müller.

Kromě neustálého opakování teze o tom, že nevěděl o lidech v domě a považoval ho za skladiště, se Müller snažil zlehčit i svou účast na akcích pravicových radikálů, například v Litvínově. Mluvil o tom, že jen chtěl být s kamarády. Přiznal pouze, že útok ve Vítkově byl cíleně zaměřen proti Romům.

"Můj názor je ovlivněn tím, kde žiju. Je tam Romů docela dost a jen jedna rodina je slušná. Jinak zbytek prodává drogy," vysvětloval Müller. Uvedl také, že když byl mladší, Romové ho několikrát zbili.

Lukeš před soudem vypovídat nechce

Kromě Müllera bude vypovídat i Václav Cojocaru. David Vaculík a především Jaromír Lukeš, kterého i obžaloba označila za původce myšlenky útoku, se odmítli před soudem vyjádřit.

Obviněný Jaromír Lukeš (v bílé bundě) předloni v Přerově. V čele průvodů šéf Dělnické strany Tomáš Vandas

Obviněný Jaromír Lukeš (v bílé bundě) v roce 2007 na demonstraci v Přerově. V čele průvodů šéf Dělnické strany Tomáš Vandas

Právě pětadvacetiletý vyučený kuchař Jaromír Lukeš patří mezi pravicovými radikály k nejznámějším. Podle policie a Bezpečnostní informační služby (BIS) byl spojkou místní buňky dnes už zaniklého Národního korporativismu na další přední aktivisty hnutí Národní (svobodný) odpor a Autonomní nacionalisté.

Při útoku 19. dubna 2009 byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla. Dítě bylo v bezprostředním ohrožení života kvůli popáleninovému šoku, selhávání ledvin a sepsi (otravě krve). Lékaři jí museli provést 14 operací, které zajistily její dýchání a při kterých jí byly odstraněny zbytky nefunkční kůže včetně dvou odumřelých prstů na pravé ruce. Poté následovaly další operace, především transplantace kůže.

Popálena byla i matka Natálky Anna Siváková, a to především na levé tváři a končetinách. Celkem měla popáleniny II. stupně na 27 procentech těla.

Dům rodiny navíc vyhořel a statik nařídil jeho demolici. Nové bydlení získala rodina díky sbírce, kterou na rodinu vyhlásil obecní úřad.

,

Video