Nejvyšší soud proto před časem vrátil k novému projednání kauzu brněnského piráta Reného Rozmahela, jenž měl podle rozhodnutí nižších soudů zaplatit přes 11 milionů korun.
Městský soud v Brně mu předloni uložil podmíněný trest, tři roky vězení s odkladem na pět let. Muž na takzvané filehostingové servery, které umožňují ukládání dat, nahrál 372 filmových a 33 hudebních děl. V různých fórech pak umístil odkazy.
Škodu vyčíslenou podle počtu stažení měl uhradit distribučním společnostem a filmovým studiím. Krajský soud v Brně loni verdikt potvrdil.
Odsouzený v dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) označil nařízenou náhradu škody za nespravedlivou a likvidační. Jeho skutečný vlastní prospěch byl jen necelých osm tisíc korun, které získal na prémiových kreditech za stahování ze serverů.
Podle NS se podařilo prokázat, že muž páchal trestnou činnost ve značném rozsahu, což umožňuje uložit přísnější trest. Neexistují však objektivní důkazy o způsobené škodě velkého rozsahu. Ušlý zisk nositelů autorských práv je totiž nutné prokázat s potřebnou mírou jistoty, a nikoliv jen hypotetickou úvahou.
Piráti prohráliRežisér Svěrák vyhrál spor o Kukyho. Piráti mu musí zaplatit půl milionu korun.  Plakát k filmu Kuky se vrací |
„Musel by být opatřen skutkový podklad svědčící o tom, že počet prodaných legálních nosičů se snížil právě o tolik kusů, kolikrát si uživatelé počítačové sítě internet stáhli z datového úložiště dílo, které tam obviněný neoprávněně v několika kopiích umístil,“ uvádí NS v rozsudku.
Dále je nutné zohlednit i specifika internetu. Těžko lze očekávat, že by si všichni lidé, kteří si filmy zdarma stáhli, jinak koupili jejich originální nosiče. Filmy byly ke stažení i na jiných serverech. Navíc jejich kopie na filehostingových serverech měly nižší kvalitu než originální verze. Zároveň je třeba v trestním řízení kalkulovat spíše s cenou filmu při legálním zhlédnutí na internetu, a nikoli s cenou za fyzické nosiče, míní soud.
NS rozhodl už v říjnu, teprve nyní odůvodnění zpřístupnil ve své databázi (rozhodnutí NS najdete zde).
Městský soud, který případ znovu řeší, by měl podle NS přizvat znalce. Vyjádří se k tomu, zda lze vůbec objektivně stanovit ušlý zisk nositelů autorských práv. Městský soud zatím nový verdikt nevynesl. „Věc byla převedena pod jinou spisovou značku a dosud není vyřízená,“ uvedla jeho mluvčí Gabriela Stočková. S částí argumentů, které pirát v dovolání k Nejvyššímu soudu uváděl, se ztotožňovalo i Nejvyšší státní zastupitelství.
Soud by si měl zjistit výši odměny za licenci, míní právník
„Je to problém, na který s kolegy již delší dobu poukazujeme. Trestní soudy by měly tyto případy posuzovat stejně jako soudy civilní. Není tedy určující výše vzniklé škody, ale výše takzvaného bezdůvodného obohacení, které na straně neoprávněného uživatele vzniklo,“ komentoval rozhodnutí Nejvyššího soudu právník František Vyskočil, který se zaměřuje na práva autorů a výkonných umělců.
Soudy by podle něj měly vycházet z obvyklé odměny, kterou by oprávněný uživatel musel uhradit, aby získal licenci k legálnímu sdílení díla na internetu. „Většinou se nejprve výrobci zaplatí fixní částka a pak poplatek za každé stáhnutí,“ doplnil Vyskočil, který například zastupoval Jana Svěráka ve sporu s piráty o film Kuky se vrací.
Soud by si tedy podle něho měl zjistit výši této obvyklé odměny od distributorů nebo filmových producentů. Kdyby se případně obával jejich podjatosti, mohl by požádat o znalecký posudek například odborníky z Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU).
