Okolnosti i obsah smlouvy prý svědčí o tom, že kupující byl oproti prodejci v nevýhodě, zasloužil proto zvýšenou ochranu. Případem se musí znovu zabývat odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem, který původně rozhodl ve prospěch prodejce, řekl mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.
Smlouva s firmou Zepter měla podle ústavní stížnosti několik sporných bodů. Kupující měl například povinnost vypočítat si výši jednotlivých měsíčních splátek podle aktuálního měnového kurzu německé marky a české koruny.
Protihodnotu by navíc obdržel až po zaplacení poslední splátky. Žalobu firma podala až těsně před uplynutím promlčecí lhůty. Muž tak žil několik let v domnění, že firma akceptovala jeho odstoupení od smlouvy, jehož doručení se však u soudů nepodařilo po letech prokázat.
Co soud, to názor
Jako soud prvního stupně řešil případ Okresní soud v Ústí nad Labem. V roce 2006 rozhodl, že smlouva je absolutně neplatná kvůli rozporu s dobrými mravy. Soud prvního stupně také označil za "svérázný" postup firmy, která žalobu podala po třech letech od splatnosti poslední splátky.
Přečtěte siReportáž o tom, jak to chodí na předváděcí akci prodejců nádobí. |
Krajský soud v Ústí nad Labem ale v roce 2007 rozsudek zrušil a rozhodl ve prospěch prodejce. Uvedl, že smlouva je určitá, srozumitelná a dobrým mravům neodporuje. Měnová doložka prý neodporuje zákonu o cenách ani zákonu na ochranu spotřebitele a jde o dovolené ujednání v rámci smluvní volnosti. Verdikt pak potvrdil také Nejvyšší soud.
Ústavní soud ale zrušil jak rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud se musí případem zabývat znovu a je přitom vázán právním názorem ústavních soudců.
Jak nenaletětPokud máte o zboží zájem, ptejte se již během prezentace na podrobnosti kupní smlouvy. Zajímejte se především: |
Ústavní soud se opakovaně zastává lidí, kteří se na prodejních prezentacích pod tlakem dealerů zavážou k odběru zboží a později nemohou kvůli nevýhodným podmínkám od smluv odstoupit. Nabídka zboží je při prezentacích často spojena s výlety či podáváním jídla.
"V případě prodeje na obchodních prezentacích je u spotřebitele vyvolán pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby, často nemá na místě samém možnost porovnat jakost a cenu nabídky s jinými nabídkami," uvedli ústavní soudci například v rozhodnutí z roku 2007.
V novém rozhodnutí soudci například zdůraznili, že podnět ke smluvnímu jednání v podobných případech vychází zpravidla od dodavatele, přičemž spotřebitel není na smluvní ujednání připraven. Při uzavření smlouvy je využíván moment překvapení a nezkušenost spotřebitele.