„Mohu potvrdit, že Městský soud v Praze odeslal panu odsouzenému výzvu k nástupu do výkonu trestu,“ sdělila redakci iDNES.cz mluvčí soudu Markéta Puci. Termín, ani do jaké věznice má Dalík nastoupit, nemohla upřesnit, jelikož soud nemá potvrzení, že si adresát výzvu převzal.
Mluvčí dodala, že lhůta od doručení k nástupu se obecně pohybuje v řádu týdnů. Sám Dalík se o věci bavit nechtěl, telefon po dotazu redakce položil.
Podle advokáta Jaroslava Ortmana bývá lhůta deset dní, avšak soudy ji mohou i prodloužit. „Často se stává, že odsouzení požádají soud o odklad, aby si vyřídili pracovní záležitosti, uspořádali rodinné věci a podobně,“ řekl iDNES.cz advokát.
Marek Dalík byl původně odsouzen na čtyři roky, osm měsíců si odseděl. Rozhodnutím Nejvyššího soudu, aby se podřízený soud znovu zabýval právním hodnocením případu, se ale dostal na svobodu. Pražský vrchní soud mu pak trest o rok zvýšil (více zde).
U zmíněného líčení Dalík změnil svoji výpověď. Podle Dalíka v kauze sehrál hlavní roli slovenský lobbista Miroslav Výboh, který měl kontakty na firmu General Dynamics (vlastník společnosti Steyr, která obrněnce vyrábí, pozn. red.) a chtěl jí pomoci s problematickým kontraktem v České republice. Zorganizoval schůzku se zbrojaři a navrhl nahradit původní poradenskou smlouvu, kterou uzavíral zbrojař Pavel Musela (více o něm zde). „Částku vyřkl pan Výboh a ne já,“ vypověděl tehdy Dalík u soudu. Soudce však jeho novému vysvětlení neuvěřil.
Dalík si podle trestního spisu řekl v listopadu 2007 na neformální schůzce v pražské restauraci o peníze za to, že ČR bude pokračovat v nákupu pandurů. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, podle obžaloby požadoval půl miliardy korun. Předstíral, že má vliv na zakázku a také blízký vztah k představitelům české vlády, takže může ovlivnit jejich rozhodování.
Nákup pandurů v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Topolánkův kabinet od zakázky koncem roku 2007 ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.