Lidské pochodně hořely v jednu noc

  • 160
Tuzemská série sebevražd upálením vyvolává otázku: mají případy mladých lidí styčné plochy? Například životy a názory Zdeňka Adamce z Pelhřimova, který se před měsícem upálil na Václavském náměstí, s jeho následovníkem z Plzně - jedenadvacetiletým studentem, který si vzal stejným způsobem život včera v noci v Plzni spojuje překvapivá řada věcí.

Oba byli osamělí, oba velmi citlivě vnímali nepravosti kolem sebe, oba přemýšleli nad problémy, které mnohé jejich vrstevníky nechávaly chladnými.

Nelhostejný zdravotník
Mladík z Prachatic, který v Plzni studoval druhým rokem pedagogickou fakultu, se už od základní školy věnoval humanitární činnosti, chodil do Českého červeného kříže, vedl mladé oddíly zdravotníků a toužil se stát záchranářem.

Domů nosil na vysvědčení jenom jedničky a třeba už v sedmé třídě základní školy se vášnivě hádal se spolužáky o politické situaci.

"Nikdy nebyl lhostejný k tomu, co se děje. Řekla bych, že byl pohodový, vyrovnaný," vzpomíná na mladíka ředitelka prachatické základní školy Hana Weissová.

V posledním ročníku gymnázia napsal mladý sebevrah zhruba třicetistránkovou seminární práci o Českém červeném kříži. Věnoval se v ní problémům válek, popisoval, proč je důležitá pomoc mezi lidmi a upozorňoval, že je nutné jít za svým cílem a nevzdat se ho.

Ačkoliv jeho kamarádi, přátelé i učitelé tvrdí, že se pozastavoval nad věcmi, o kterých jiní vůbec nepřemýšlejí, a snažil se je řešit, způsob, jakým ukončil svůj život, se naprosto vymyká jeho tehdejšímu myšlení i chápání jeho okolí.

V noci se zapálili
hned dva lidé
Otevřený dopis
prezidenta republiky
"I když zrovna všechno nevychází podle našich představ, je třeba, aby bylo vidět, že se snažíme a že nám nejsou problémy lhostejné," zakončil svou dva roky starou zprávu.

Z jeho dopisu na rozloučenou je cítit rezignace. V úvodu student píše, že řádky jsou určeny policii, aby měla hned na začátku vyšetřování jasno, že jde o sebevraždu a co ho k ní dohnalo.

Na čtyřech stránkách pak podrobně filozoficky rozebral, co se mu na současném světě nelíbí. O podobných věcech psal ve svém dopise na rozloučenou i Zdeněk Adamec z Pelhřimova.

Přijel z léčebny do Prahy
Co přivedlo k sebevraždě dvaatřicetiletého muže, který se polil benzinem v Praze 9 v úterý po desáté hodině večer, zůstává otázkou.

Podle neoficiálních informací se léčil na psychiatrii v Opavě. V úterý odpoledne léčebnu opustil, sedl na vlak a vystoupil na hlavním nádraží v Praze. Dopis na rozloučenou nezanechal.

Celý včerejšek se snažili jeho život zachránit specialisté na popáleninové klinice vinohradské nemocnice. Ludomír Brož, přednosta kliniky, si netroufá odhadnout, jaké jsou šance na přežití. Muž je totiž popálen na 85 procentech těla.

Upálení je téměř jistá smrt, navíc s velkými bolestmi  

Je to smrt, která nejvíc bolí, soudí odborníci. "Při upálení je sice výsledek dost jistý, ale cenou je obrovské utrpení a velmi těžký konec. Ta představa by měla lidi od takového činu odradit," varuje senátorka Jaroslava Moserová, která se dříve na léčbu popálenin specializovala.

Podaří-li se sebevrahovi zemřít hned na místě činu, bývá příčinou smrti popálení dýchacích cest a následné udušení. Vše trvá několik minut.

"Tím, jak člověk hoří, vdechuje přímo plamen nebo horký vzduch. Tak se nevratně poškodí dýchací cesty," vysvětluje přednosta kliniky popálenin vinohradské nemocnice Ludomír Brož.

Podstatně hůře jsou na tom ti, kteří svůj pokus ukončit život tímto způsobem v první chvíli přežijí. Lékaři pacientovi nasadí protišokovou terapii a udrží jej ještě několik dní při životě.

"Většinou ho ale nemohou zachránit. Končí to úplným ucpáním plicních sklípků a udušením. Takový člověk zkrátka nemá čím dýchat," podotýká Moserová.

Kromě dýchacích cest bývá poškozena i kůže, jejíž popáleniny jsou bolestivé. Největší utrpení pacienti zažívají při druhém popáleninovém stupni. V té chvíli jsou totiž zasažena nervová zakončení v kůži.

"Při třetím stupni jsou nervová zakončení už spálená, takže bolest ustoupí," upřesnil Brož.

Popáleniny na dvaceti procentech povrchu těla lékaři označují za těžký úraz. Pokud oheň spálí více než 40 procent kůže, hovoří se už o kritickém úrazu, který často končívá smrtí.
Jab

 


Video