SERIÁL: Slavné případy české kriminalistiky
O první nezvané návštěvě se policie dozvěděla od zaměstnance památníku ráno 6. dubna 1995. Tehdy zmizelo 46 obrazů a kreseb, škoda se počítala na statisíce.
Po ohledání místa činu vyšetřovatelé zjistili, že se do památníku vloupali dva pachatelé. Po jednom tam dokonce zůstaly otisky prstů. Zloději byli zřejmě velmi fyzicky zdatní. Vloupání totiž provedli tak, že se jeden z nich vyšplhal po hromosvodu na střechu a přes půdu se dostal do vnitřku budovy. Ze stěn pak sejmul obrazy a naházel je oknem svému komplicovi.
Policisté předpokládali, že se tito amatéři hned po krádeži pokusí obrazy rozprodat ve starožitnictvích. Do pátrání se tak zapojil i pražský tým specialistů na loupeže uměleckých děl.
Zloděj nechal své jméno u starožitníka
První nadějnou stopu objevil jeden z pátračů v pražském starožitnictví na Starém Městě. Jeho vedoucí totiž před několika dny koupil Ladův originál. Z knihy nákupů vyplynulo, že mu obraz prodal muž jménem Zdeněk Hrabák, bytem Senohraby, který v obchodě prozradil i své rodné číslo. Policii se tak podařilo dopadnout prvního ze zlodějů.
Přibližně ve stejné době informoval hlídač z památníku policii o muži, který se před časem pokusil během prohlídky ukrást čtyři Ladovy kresby. Tehdy si pouze zapsali výtečníkovy údaje, ale policii o incidentu zprávu nedali. Tak se kriminalisté dostali k Martinu Růžkovi - druhému z lupičů, rovněž ze Senohrab.
Zlodějům ukradli obrazy jiní zloději
Muži u výslechu nezapírali. Upřesnili, že kradl Hrabák a Růžek "pouze" asistoval, ovšem horší to bylo s ukradenými obrazy. Našlo se jich pouze 26, ostatní stačili muži rozprodat, či o ně nějak přišli...
To se například stalo s obrazy, které si připevnili na střechu auta. Ty jim mezitím, co svačili v motorestu, někdo ukradl. Dalších pět děl svěřili do prodeje člověku, se kterým se seznámili v hospodě. Dvojici stačilo, když je ujistil, že jim za týden přinese na stejné místo za obrazy peníze.
U soudu si oba vyslechli nepodmíněné tresty. Hrabák dostal šest let a Růžek o rok méně.
Loupež stihli za deset minut
O sedm let později se do památníku vloupali další zloději, tentokrát však už profesionálové. Museli přitom překonat zabezpečovací zařízení vybudované po prvním vloupání. Alarm byl napojen přímo na pult centrální ochrany na policejní stanici.
Ačkoliv té noci, kdy byla ochrana objektu narušena, byla policejní hlídka u památníku po dvanácti minutách, byli už lapkové pryč i s kořistí.
Krádež byla podle všech zjištěných indicií důkladně promyšlena a připravena. Bylo jasné, že pachatelé do svých výpočtů zahrnuli i čas nutný k příjezdu policejního vozidla.
Po vysouvacím žebříku se dostali do prvního patra domku, kde vymáčkli okenní tabulku a odnesli předem vytipované originály Ladových děl. Celá operace jim trvala zhruba deset minut. Po činu zřejmě uprchli k blízké dálnici, kde měli připravené auto. Až k památníku si přijet netroufli, aby zbytečně nevzbudili pozornost místních obyvatel.
Pětičlenný gang byl ozbrojený
Z památníku si pachatelé odnesli šest maleb a dvě kresby, jejichž hodnota se vyšplhala ke dvěma a půl milionu korun.
Na pátrání okamžitě začal pracovat tým specialistů na krádeže uměleckých děl, akci policisté nazvali Pepík.
Už za několik týdnů se kriminalistům podařilo najít stopu, která je zavedla přímo k pachatelům hrusického vloupání. Šlo o organizovaný gang zlodějů cenností, jenž měl na svědomí už celkem osmašedesát vloupání a krádeží. Hodnota ukradených děl vysoko přesahovala hodnotu dvaceti milionů korun.
Vyšetřovatelé později zjistili, že pětice nezaměstnaných mužů, z nichž někteří obchodovali i s drogami, dosud nikdy neseděla za mřížemi. Zatýkání přitom nebylo jednoduché, neboť všichni byli ozbrojeni a pouta jim museli nasadit až policisté z protiteroristické jednotky. - více zde
Z osmi ukradených Ladových děl se nakonec našlo pouze sedm. Poslední obraz skončil neznámo kde.
