Hlavním proviněním Havlína ovšem podle soudu bylo, že se pokusil ovlivňovat soudkyni Danielou Reifovou, která případ Harangozza soudila. Rozhodnutí kárného senátu je konečné, žádné opravné prostředky nejsou přípustné.
"Obviněný byl uznán vinným, že ovlivňoval soudkyni Danielu Reifovou tím, že se vyptával na její postup. Vyzýval jí k vyslechnutí svědka, protože ten prý vypoví něco jiného, než co je v obžalobě," řekla předsedkyně senátu Ludmila Valentová. Změny, které údajně Havlín v dokumentu udělal, mu kárný senát nedokázal
a v tomto bodě ho obžaloby zprostil.
Snížení mzdy navrhoval Havlínovi kárný žalobce Jan Smetana z ministerstva spravedlnosti. "Jednání shledáváme mimořádně nebezpečným, na soudech nelze hovořit o skutkových podstatách jednání. Ve veřejnosti to probouzí nedůvěru k justici," řekl v závěrečné řeči Smetana.
Havlín s tím zásadně nesouhlasil. Do spisu prý nahlížel, ale to zakázané není. Podle svých slov v něm nic neměnil. "Ze strany ministerstva spravedlnosti jde o útok na nezávislost soudu," prohlásil u soudu Havlín.
Podle něj i svědka případu soudce Jiřího Horkého o případu pouze běžným způsobem hovořili a v dokumentu nic neměnili. V kárné žalobě vidí podle svého obhájce Pavla Švába zasahování správy do chodu soudů.
Havlín soudil například sochaře Pavla Opočenského nebo rozhodoval v případu exministra Karla Březiny.
