SERIÁL: Slavné případy české kriminalistiky
František Slepička byl povolán do Čáslavi, kde měl jako voják základní služby sloužit u Posádkové správy č. 77 u PTP. Jeho zařazení mezi "vojenskou elitu" bylo zřejmě předem určeno, neboť, jak se píše v letitém protokolu, "otec jmenovaného jest dosud soukromým zemědělcem a má asi 16,6 ha a mimoto má hostinec".
Možná právě to stálo za Slepičkovou dezercí.
Po útěku od útvaru se pohyboval především v oblasti někdejšího okresu Votice. Pocházel z Jankovské Lhoty, kde s rodiči a mladším bratrem žil až do odchodu na vojnu, a kraj proto velmi dobře znal.
Z kasáren si "pro jistotu" odnesl také samopal ráže 9 mm. Bezprostředně po útěku spáchal tři přepadení, při nichž vždy odcizil motocykl.
Slepička postřelil funkcionáře
Večer 9. června přepadl v obci Zlaté Hory funkcionáře lidové samosprávy. "Provedl u něj domovní prohlídku a odcizil další pistoli," píše se v protokolu. Slepička měl s sebou tentokrát společníka, který mezitím přepadenému muži ukradl motocykl Jawa 250.
To ale Slepičkovi nestačilo a o chvíli později přepadl ve stejné obci dalšího člena lidosprávy. Vzhledem k tomu, že se napadený bránil, Slepička použil zbraň a muže postřelil. Nato mladík i s komplicem nasedli na motocykl a zmizeli. Zraněný muž za dva dny zemřel v táborské nemocnici. Od tohoto okamžiku převzala vyšetřování státní bezpečnost.
Ve vězení skončil i Slepičkův otec
Svědci ze Zlatých Hor identifikovali jako pachatele vraždy jednoznačně Slepičku. Jeho spolupachatel, ale i všichni ostatní, kteří ho na útěku ukrývali či mu dávali jídlo, byli zatčeni a skončili ve vazbě.
Státní prokurátor podal souhrnnou žalobu na šestnáct lidí, které Státní soud v Praze potrestal vězením a nařídil, aby jejich majetek propadl státu. Kompletní zdůvodnění rozsudku se však už nezachovalo.
František Slepička přesto stále unikal spravedlnosti, i když byl mezi odsouzenými také jeho otec.
Slepičkovo jméno zmizelo z knihy pátrání
Jméno mladého muže se však mezitím nějakým omylem vytratilo z policejní knihy pátrání. Na vše se přišlo až v květnu 1953, jak dokládá citace z protokolu: "Přezkoušením v nové knize pátrání ze dne 1. 5. 1953 bylo zjištěno, že pátrání po jmenovaném není v ní uveřejněno. Nutno dohodnouti, kde se pátrání obnoví a doporučuje se uveřejnění fotografie."
Shodou okolností také v květnu, devatenáctého, byl na Obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti Sedlčany ohlášen případ, kdy neznámý ozbrojený muž nutil člena JZD, aby mu přinesl oblek jeho syna. Podle svědků šlo s největší pravděpodobností opět o Slepičku. Policisté se tak zpětně dozvěděli o dalších dvou případech, které měl hledaný dezertér na svědomí.
V září 1952 donutil neznámý ozbrojený mladík manželku majitele Chválova mlýna, aby mu vydala dalekohled a v lednu o rok později opět mladý muž s pistolí přepadl soukromého zemědělce z Dublin, jemuž ukradl šaty a peníze.
Vyšetřovatelé pak postupně připsali na Slepičkovo konto další trestné činy - loupež v Jednotě, která mu vynesla 14 tisíc korun, a pokus o vraždu mladého strážmistra SNB. V tomto případě Slepičku usvědčila nábojnice, která byla stejná jako ta vražedná ze Zlatých Hor. Později byl stejnou zbraní ještě postřelen náčelník Obvodního oddělení VB Sedlčany.
Napadený Slepičku zastřelil
Opět v květnu, ale tentokrát roku 1955, tedy čtyři roky od útěku z kasáren, postřelil neznámý muž v obci Dubno funkcionáře MNV. Ten však v neosvětlené uličce legálně drženou zbraní střelbu opětoval. Kromě zraněného funkcionáře tak příslušníci SNB našli nedaleko i mrtvolu...
V protokolu se k tomu píše toto: "Bylo zjištěno, že zraněný nutně potřebuje lékařské ošetření a v současné chvíli není schopen vypovídat. Asi 60 metrů od domu, kde zraněný nalezl ošetření, ležela uprostřed cesty mrtvola neznámého muže. Pravděpodobně byl zastřelen. Bližší ohledání nebylo provedeno, protože z nařízení poručíka z MV Praha byla mrtvola z místa odvezena."
Slepičku poslali na smrt už v roce 1951
Vyšetřovatelé mrtvého identifikovali jako hledaného dezertéra Františka Slepičku. Pitva prokázala, že zemřel po průstřelu srdce, další kulka pak zasáhla pravou polovinu břicha.
Slepička už byl v té době dávno odsouzen k smrti. Na popraviště ho poslal soud v roce 1951, když ho v nepřítomnosti označil za teroristu a zahraničního agenta.
