Poté co dělníci v úterý odkryli zeminu při stavbě potrubí k tovární hale na výrobu vegetariánských jídel v průmyslové zóně Krupka, začal přímo z hlíny unikat velmi dráždivý a štiplavý plyn. Pracovníkům i přivolaných hasičům ihned slzely oči.
Do Krupky dorazila speciální jednotka chemiků z Třemošné u Plzně. S sebou měli chemickou laboratoř, odebrali vzorky půdy a vzduchu a oznámili výsledky.
Chemik Josef Urbánek, jenž vzorky půdy analyzoval, mluví o chlorovaných uhlovodících. To jsou například páry ředidla. "Naměřené koncentrace jsou extrémní, nebezpečí hrozí ale jen v bezprostředním blízkosti výkopu, lidé v Krupce se obávat nemusí," uvedl. Tím nebezpečím myslí právě dráždění očí a slzení.
Hasiči později upřesnili, že v jámě byla celá směs nebezpečných látek. "Nebezpečná je zvláště látka trichlornitrometan, která je pod názvem chlorpikrin známa jako dusivá látka s výraznými dráždivými účinky," uvedl mluvčí severočeských hasičů. Lukáš Marvan.
Jáma o rozměrech několika metrů je podle něj uzavřená a nepřístupná veřejnosti. Investor se zástupci města a kraje jedná o likvidaci nebezpečných plynů.
Dráždivá látka zbyla po sovětských vojácích
Podle jednatele liberecké společnosti Investorská inženýrská Pavla Koudelky se jedná o "lokální záležitost." "Půda v místě výskytu látky bude vytěžena," řekl.
Domnívá se, že rozpouštědla sloužila k mytí vojenské techniky. V Krupce totiž kdysi sídlila Rudá armáda a na pozemku dnešní průmyslové zóny měli sovětští tankisté garáže, střelnici a sklady. Rozpouštědla zůstala v zemi přesto, že místo bylo na začátku 90. let vyčištěno.
Stejný názor o původci dráždivé látky mají i obyvatelé Krupky. Proto je prý událost vůbec nepřekvapuje. Jsou si jistí, že jde o "dědictví" po sovětské armádě a je podle nich jen otázkou času, kdy zem v okolí Krupky vydá další nebezpečné svědectví o dvacetiletém působení tankové jednotky Rudé armády.
"Dodnes nikdo neví, co se může v zemi v Krupce a okolí po vojácích ukrývat," říká Jiří Breu, ředitel bohosudovského gymnázia v Krupce. Škola v polovině devadesátých let dostala budovy od církve, před tím sloužily jako kasárna sovětské armády.
Co ještě po Rudé armádě zbylo?
"Myslím, že to není naposledy, kdy tady někdo odhalil pozůstatky po sovětské armádě. Například my jsme ještě nedávno v areálu školy v nevyužívané studně objevili tunu munice," dodává ředitel gymnázia, jehož budovy dodnes nesou stopy po dvacetileté přítomnosti vojáků. Na stěnách jsou rudé hvězdy, nápisy v azbuce, v horním patře jedné z budov polorozbořený kinosál s plakáty rovněž v ruském jazyce. "Bude ještě stát hodně peněz, než všechno opravíme," dodává.
Hned vedle zóny a jen pár set metrů od místa, kde dělníky ve středu vyděsil neznámý štiplavý a dráždivý plyn, žije Josef Grus. "Ani se nedivím, že tady dělníci vykopali nějaké jedy," říká. "Tady všude kolem byl tankodrom, sklady a střelnice," vzpomíná a ukazuje na louky a pozemek průmyslové zóny.
"Nikdo ani netuší, co všechno tu po nich zbylo. Do vojenského prostoru nikdo nesměl a žádná evidence látek, které měli ve skladech, se samozřejmě nevedla," dodává Grus, jenž v domku žije už skoro čtyřicet let.
