Úterní jednání začalo další námitkou bývalého politika. Tentokrát z podjatosti obvinil právě žalobce Jiráta. „Chtěl jsem to uplatnit, ještě než státní zástupce vystoupí,“ vysvětlil Rath. Soudce Robert Pacovský, u nějž exposlanec neúspěšně namítal podjatost už dříve, však Rathův záměr hovořit proti žalobci zarazil a doporučil mu, aby námitku podal písemně. Stížností obžalovaného se totiž nemohl zabývat soud, nýbrž o ní rozhodne státní zastupitelství.
Jirát sdělil, že ve Středočeském kraji vznikl systém ovlivňování veřejných zakázek, který řídila obžalovaná Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. Kottovi podle něj manipulovali tendry za Rathova vědomí. Podle obžaloby jednoho ze soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, ostatní firmy pak působily jako takzvané křoví. Prostředky na úplatky měli obžalovaní získat z neopodstatněně navýšených cen zakázek. O prokázaní viny státní zástupce nepochybuje.
Pro Ratha a Kottovy žalobce navrhl nepodmíněný trest osm až devět let. Rovněž se vyslovil pro to, aby jim propadl veškerý majetek a zajištěná hotovost. Návrhy státního zástupce jsou tak téměř stejné jako ty, které přednesl už v roce 2015 při prvním projednání věci. Soudu řekl, že k potírání korupce jsou potřeba „tvrdá opatření“.
„U čeho jiného bychom měli takové tresty navrhovat, když ne u takové rozsáhlé korupční činnosti,“ odpověděl později na dotaz novinářů, zda propadnutí veškerého majetku není příliš razantní. Podle něj je korupce „rakovinou“ v tomto státě.
„Kdyby byl trest doživotí v Jáchymově nebo trest smrti, tak by ho pan žalobce určitě navrhl,“ komentoval lakonicky navržené tresty Rath, jenž obžalobu dlouhodobě odmítá a mluví o politických tlacích na své odsouzení. Kateřina a Petr Kottovi se z dnešního jednání omluvili.
Rathův advokát Roman Jelínek dokonce navrhl, aby jeho klient byl obžaloby zproštěn. „Neboť nebylo prokázáno, že se skutky staly tak, jak jsou uvedené v obžalobě,“ uvedl. Podle něj nebylo bez pochyb dokázáno, že by Rath obdržel nějakou neoprávněnou výhodu a rovněž nebylo dokázáno, že o údajném ovlivňování zakázek věděl, ani že se ho účastnil.
Žalobce se opřel do vrchního soudu
Než se Jirát dostal k samotným návrhům trestů, tvrdě kritizoval verdikt Vrchního soudu v Praze, kvůli jehož nezákonnému rozhodnutí se musí líčení u krajského soudu opakovat. Mezitím ale verdikt vrchního soudu označil za nezákonný Nejvyšší soud. „Nebudu spekulovat, proč vrchní soud čtrnáct dní před nařízeným veřejným jednáním toto zrušil a změnil na neveřejné zasedání, kdy rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil k novému projednání,“ podotkl Jirát.
Žalobce předpokládá, že obžalovaní budou tvrdit, že verdikt Nejvyššího soudu nemá na probíhající řízení vliv a zrušující rozsudek soudu vrchního platí. V tom se však podle Jiráta mýlí. „Je nemyslitelné v demokratické společnosti, aby se soud řídil nezákonným rozhodnutím,“ prohlásil.
„Pokud by byly odposlechy použitelné, pak ani odvolací vrchní soud neměl o vině obžalovaných pochybnosti,“ připomněl žalobce. Jirát také podotkl, že verdiktem Nejvyššího soudu se nezhoršilo procesní postavení obžalovaných, a proto se jím soudy musí řídit. „Obžalovaní mají pořád stejné postavení. Nic se nezlepšilo, nic se nezhoršilo. Tečka, konec,“ řekl státní zástupce.
Krajský soud v Praze Ratha v roce 2015 nepravomocně potrestal 8,5 lety vězení za údajné přijímání úplatků a manipulování s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji. Jenže odvolací vrchní soud rozsudek zrušil s tím, že klíčové odposlechy nelze v řízení použít. Avšak opačný názor následně vyslovil Nejvyšší soud, důkazy v podobě nahrávek tak u krajského soudu obstojí.
V korupční kauze je 11 obžalovaných, policie je pozatýkala v květnu 2012. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři a jednatelé zdravotnických společností. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
Rath neuspěl s námitkou na podjatost soudce:
6. března 2018 |
