Podezřelé, kteří byli napojeni na radikální islamistickou organizací Džamát Šaríat, zadrželi detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na začátku dubna.
O tom, že by skupina měla v Česku působit, se ale detektivové dozvěděli už v roce 2008. "Od německých kolegů bylo potvrzeno, že islamističtí radikálové měli část své činnosti přesunout z Berlína do Prahy," uvedl mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. Od té doby byla celá skupina pod pečlivým dohledem.
Džamát ŠaríatRadikální islamistická organizace označovaná též jako Dagestánská fronta, vznikla během druhé rusko-čečenské války na konci 90. let. Založil ji Rasul Makašaripov a nejdříve bojovala proti Rusům, kteří vpadli do Dagestánu. Později se přesunula do Čečenska. Je součástí plánovaného separatistického severokavkazského státu, o který usilují islámští radikálové. Organizace provedla několik nezdařených atentátů na místního ministra vnitra Adilgereje Magomedtagirova. Nejkrvavější akcí byl útok na kolonu vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty v květnu 2002. Výbuch usmrtil 43 lidí a kolem stovky lidí bylo zraněno. Džamát Šaríat měla podíl na útoku sebevražedných atentátnic v moskevském metru loni v březnu, který si vyžádal na 40 obětí. Jednou z atentátnic byla vdova po někdejším veliteli organizace Umalatu Magomedovovi. |
Obvinění podle policie zajišťovali podporu pro teroristické akce zejména na severu Kavkazu. V Česku se pro teroristy měly zajišťovat falešné osobní doklady, peníze, zbraně a výbušniny. "Je to opět ukázka skutečnosti, že Česká republika není pro teroristy cílovou zemí, ale spíše logistickou základnou," řekl policejní prezident Petr Lessy.
Policisté uklidňují, že aktuální nebezpečí teroristického útoku v České republice nehrozí. Časová shoda se zabitím Usámy bin Ládina je podle nich čistě náhodná.
Modlili se i při zatýkání
Členové organizace měli v jednom z domů, kde je pozatýkali, střelnici, kde cvičili, modlitebnu a pokoje. Zatčení se uskutečnilo 6. dubna brzy ráno, během modlitby. "Působili velice chladně a profesionálně," řekl šéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. "Akce proběhla bez střelby a zranění," doplnil.
"Jsme zvyklí, že se lidé při zatýkání brání a perou se s námi. Tito se modlili i během nasazování pout. Působilo to až děsivě," podotkl šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Kde se ale skupina ukrývala, nechce policie sdělit. Podle všeho šlo o starší průmyslový areál, kde si cizinci mohli vybudovat dobré zázemí i se střelnicí a přitom nebudit pozornost sousedů.
Skupina složená z Bulharů, Dagestánců a Moldavanů vyráběla nejenom pasy, ale pomocí všech dokladů dokázala vytvořit celou novou identitu pro takzvané "nové bojovníky" na Kavkaze. Sedm lidí čelí obvinění z padělání a pozměňování veřejné listiny. Dva Bulhaři se toho dopustili jako členové organizované skupiny působící ve více státech, pět cizinců tak činilo s úmyslem umožnit nebo usnadnit provedení teroristického útoku. Osmý člověk je obviněn z nedovoleného ozbrojování a padělání a pozměňování peněz.
Obviněným hrozí až desetileté tresty. "S policii nespolupracují, nijak nekomunikují," popsal postoj cizinců Šlachta.
Při domovních prohlídkách detektivové zajistili literaturu v arabském jazyce a v azbuce, písemnosti s vazbou na radikální hnutí, pravé i falešné doklady, razítka různých tuzemských i zahraničních státních institucí, přístroje potřebné k výrobě dokladů, počítače, padělané bankovky a větší množství drog.
Kromě toho se policisté dostali i do bytu jednatřicetiletého Čečence, u kterého nalezli značné množství zbraní a střeliva. "Jeho spolupráce s ostatními obviněnými je předmětem dalšího šetření," uvedl Hanták.
