Po loňské unikátní výstavě velkomoravských šperků připravilo uherskohradišťské Slovácké muzeum pro návštěvníky další výjimečnou událost. Ode dneška do 25. května představí zlatý poklad v podobě osmdesáti evropských mincí ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně.
Ve vystavené sbírce nechybí řada rarit. Mimo jiné kolekce florénů a dukátů z druhé poloviny 14. století nalezených v roce 1905 v brněnské Kobližné ulici.
"Veřejnost je spatří premiérově. Pokud nepočítám otevírání brněnské pobočky České národní banky, kdy si je krátce prohlédlo několik bankéřů," prozradil kurátor výstavy a vedoucí numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Jan Šmerda. Právě on v úterý vzácný poklad na Slovácko přivezl.
Šmerda potvrdil, že vystavení tak rozmanitého souboru zlatých mincí z období 13. až 15 století není obvyklé. Jeho historická cena je nevyčíslitelná.
Kolekce obsahuje například mince sicilských normanských králů, italských republik Benátek, Florencie, Milána a Sienny spolu s ražbami renesančních papežů. Návštěvníci spatří ražby francouzských, anglických, španělských a portugalských králů, Nikajského císařství a samozřejmě také pro hradišťský region významné ražby uherské.
Mezi nimi nechybí florény Karla Roberta a Marie z Anjou nebo dukáty Zikmunda Lucemburského. Chybět nemůžou ani ražby Jana Lucemburského, Karla IV. a Vladislava II. Jagellonského.
Významu akce odpovídají bezpečnostní opatření. Zrušena byla vernisáž, vedle elektronického zabezpečovacího zařízení dohlédnou na vitríny s mincemi kamery a najatá bezpečnostní agentura. Vždy po návštěvních hodinách se unikáty vrátí na noc do sejfů.
"Vyloučeno není, že v případě velkého zájmu počet osob vstupujících do sálu omezíme," upozorňuje ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.
Mezi exponáty je i mince byzantského císařství vydaná na konci 11. století.
80 unikátů z ryzího zlata
Mince, které můžete ode dneška spatřit za sklem vitrín ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Nad odhadem, podle kterého měla kolekce zlatých středověkých mincí v roce 1985 hodnotu kolem 250 tisíc amerických dolarů, se dnes numismatici jen usmívají.
Podobně jako vedoucí numismatického oddělení Moravského zemského muzea v Brně a kurátor výstavy Jan Šmerda. "Bez ohledu na nejrůznější podoby směnného obchodu i aktuální teorie ekonomů o jeho přežití zůstává zlato neměnnou jistotou. A zlaté mince a rozšiřování jejich ražby vypovídají o bohatství, prosperitě a vzestupu jednotlivých státních útvarů středověké Evropy," tvrdí Šmerda.
Zlatý poklad. Výstižněji se už kolekce mincí z ražby různých evropských panovnických a šlechtických rodů v období 13.-15. století ze sbírek brněnského muzea nazvat nedá. Kdo by čekal rozsáhlé policejní manévry podobné stěhování Věstonické venuše na výstavu do Národního muzea, neuvěří. Z Brna na Slovácko je Jan Šmerda převezl v koženém kufříku. Pochopitelně v naprostém utajení.
"Někdy je to jistější, než se hnát v doprovodu zakuklenců se samopaly po dálnici šílenou rychlostí," říká muž, který s tím má osobní zkušenost. A jen tak, mezi řečí, dodává, že v muzejních sbírkách má na starosti unikáty v hodnotách několika miliard korun.
Osmdesát mincí dokumentujících počátky středověkých zlatých ražeb v Evropě jsou v Uherském Hradišti zastoupeny vždy jedním, maximálně dvěma kusy. Všechny jsou originály. Přestože v drtivé většině podobných výstav nahrazují nejvzácnější exponáty duplikáty.
"Výstava ale trvá jen deset dnů, proto by se výroba kopií nestihla. O to přísnější budou bezpečnostní opatření," vysvětluje Šmerda.
Co mince, to unikát
Návštěvník uvidí, jak vypadal islámský dinár nebo byzantské platidlo histamenon. Zastoupeny budou také tary, což bylo platidlo, které razili normanští vévodové na Sicílii, napodobující islámské zlaté mince.
Pozornost beze sporu upoutá mince z čistého zlata, kterou razili od poloviny 13. století Florenťané. Známý florén velmi rychle ovládl peněžní oběh ve zlatě.
Uherskohradišťská výstava se nesoustředí jen na střední Evropu. K vidění jsou zlaté mince z alpských zemí a z Německa, kde byl v oblibě zlatý rýnský, nechybí ražby španělské, portugalské, italské.
"Třešinkou na dortu budou ukázky krásných gotických zlatých ražeb z Francie a z Anglie," slibuje Jan Šmerda.
Patrioty zaujme oběživo, které kolovalo ve středověku i na Hradišťsku. Jde například o uherské florény ražené Karlem Robertem z Anjou nebo dukáty Vladislava Jagellonského.
