"Nebyl to prostě můj den," říká pětačtyřicetiletý Marwedel. Podle něj ho smůla začala pronásledovat už ráno. To se dozvěděl o tom, že někdo ukradl přes sto metrů ohrady kolem louky. Ohradu myslivec stavěl přes dva týdny.
Odpoledne se šel Marwedel na místo krádeže podívat. Vyrušil ho jeho kamarád, který jel nedaleko na mopedu, napsal lokální deník Cellesche Zeitung. "Najednou zastavil, dal si ruce k ústům a volal na mě," popisuje Myslivec. "Myslel jsem si, že má upito," říká Marwedel.
Když ale přišel blíž, zjistil, že do pneumatiky na zadním kole mopedu se zakousl velký zajíc. "Snažil jsem se ho dostat pryč, zkoušel jsem do něj kopat," vzpomíná Marwedel. Zajíc se pustil pneumatiky, své ostré tesáky ale zasekl do nohy myslivce, který na obhlídku ohrady vyrazil jen v pantoflích.
Napadený muž zkoušel nohou kopat do vzduchu, "ušák" se ale stále držel. Jeho stisk ukončila až silná rána kusem ulomené větve, uvedl list.
"Nejdříve jsem ránu pomočil, to dezinfikuje," řekl Marwedel. Pak dal mrtvého zajíce do pytle a odnesl si ho domů. "Udělám z něj dobrou pečínku," plánoval si. V noci ale dostal strach a hned ráno se nechal očkovat proti tetanu a vzteklině.
Zajíc podle později provedeného veterinárního vyšetření vzteklinu neměl. Možné vysvětlení "zákeřného útoku" poskytl Cellesche Zeitung místní veterinář Eckhard Peters. "Možná to mohla být porucha centrálního nervového systému, kterou mohla způsobit infekce," tvrdí.
