Wikipedie jde proti elitářské domýšlivosti vědců

  11:00aktualizováno  11:00
Wikipedie, otevřená encyklopedie dostupná na internetu, je nejúžasnějším kolektivním intelektuálním projektem, do jehož realizace se lidé pustili - a snad uspěli. Vyžaduje jednak pozornost, jednak přispění těch, komu leží na srdci budoucnost vědění.

Kvůli rychlosti, s níž se Wikipedie stala pevnou součástí kyberprostoru, prošel její skutečný význam do velké míry bez povšimnutí. Od svých šestých narozenin v roce 2007 Wikipedie nepřetržitě patří mezi deset nejčastěji navštěvovaných webových lokalit na světě. Každý den do ní nahlíží sedm procent z oněch stávajících zhruba 1,2 miliardy uživatelů internetu a míra jejího využití roste rychleji než míra využití internetu jako celku.

Wikipedie je encyklopedie, do níž může přispět každý s troškou času, výřečnosti a schopnosti práce na počítači. Každý může změnit kterékoli heslo nebo vytvořit nové a výsledek bude okamžitě zveřejněn, takže jej všichni uvidí - a případně zpochybní.

Srovnání s Britannikou
"Wiki" je havajský slovní základ, který byl v roce 2007 oficiálně přidán do angličtiny a vyjadřuje něco vykonaného v rychlosti - v našem případě jde o změny v kolektivním souboru vědění. Nějakých 4,7 milionu "wikipedistů" už přispělo k 5,3 milionu hesel, z nichž třetina je v angličtině a zbytek ve více než 250 jazycích. Navíc existuje poměrně velká skupina skalních přispěvatelů: zhruba pětasedmdesát tisíc wikipedistů se přičinilo zápisem alespoň do pěti hesel v kterémkoli třicetidenním období.

Kvalita článků je velmi různá, jak lze u sebeorganizovaného procesu očekávat, avšak není výlučně špatná. Pravda, témata vyhledávaná sexuálně neukojenými počítačovými maniaky jsou rozvedena do znepokojivě propracovaných podrobností, zatímco méně přitažlivá problematika často leží ladem.

Nicméně podle profesora práva na Chicagské univerzitě Casse Sunsteina je dnes Wikipedie citována v amerických soudních rozhodnutích čtyřikrát častěji než Encyclopaedia Britannica. Navíc hodnocení obou encyklopedií opřené o srovnatelně rozpracované vědecké články, jež bylo otištěno roku 2005 v časopise Nature, zjistilo, že Wikipedie obsahovala průměrně čtyři chyby, zatímco Britannica tři. Tento rozdíl se od té doby pravděpodobně zmenšil.

Historie a právo
Propagátoři Wikipedie o ní rozhlašují, že zvěstuje příchod "webu 2.0". Zatímco "web 1.0" usnadňoval hromadění a přenos obrovského množství rozličných informací v kyberprostoru, "web 2.0" údajně celý proces zinteraktivňuje a odstraňuje poslední hranici oddělující šiřitele a příjemce informace. To už tu ale bylo - ve skutečnosti po většinu dějin člověka.

Ostrý předěl mezi tvůrci a spotřebiteli znalostí totiž vznikl až před 300 lety, kdy si knihtiskaři zajistili královskou ochranu svého řemesla před pirátstvím na překotně se rozvíjejícím knižním trhu. Odkaz jejich úspěchu, zákon na ochranu autorských práv, nadále brzdí pokusy o proměnu kyberprostoru ve svobodný trh idejí. Dříve existovalo méně čtenářů i spisovatelů, ale byli to titíž lidé a měli poměrně přímý vzájemný přístup ke svým pracím.

Vskutku, mnohem menší, pomalejší a roztroušenější obdoba obce "wikipedistů" vznikla s nástupem univerzit v Evropě dvanáctého a třináctého století.

Rozměrné ornamentální kodexy raného středověku ustoupily přenosným "příručkám" uzpůsobeným pro jemnější dotek brkového pera. Listy těchto knih se však nadále dělaly ze zvířecí kůže, na niž se dalo snadno psát. To často ztěžovalo připisování autorství, protože text se mohl skládat ze zápisu přednášky, do něhož byly vloženy písařovy poznámky, a pak se text případně měnil, jak kniha přecházela z ruky do ruky.

Rovnost lidí
Wikipedie mnohé z těchto technických potíží napravila. Každá změna hesla automaticky vytváří historickou stopu, takže články lze číst jako to, co znalci středověku nazývají palimpsest - tedy nový text přepisovaný přes text starší.

Bohatě příležitostí projednat provedené i případné změny navíc poskytují diskusní stránky. Přestože si "wikipedisté" exempláře svých textů nemusí předávat - každý vlastní virtuální kopii - přístup k obsahu, který je Wikipedii vlastní, zůstává svou povahou hluboce středověký.

Tento přístup se zakládá na třech pravidlech: 1) žádný původní výzkum, 2) neutrální hledisko a 3) ověřitelnost. Tato pravidla jsou vytvořena pro lidi, již mají k dispozici referenční materiály, ale nemají pravomoc je hodnotit.
Právě takový byl noetický postoj středověku, který předpokládal, že všichni lidé jsou si vzájemně rovni, ale jsou podřízeni nevyzpytatelnému Bohu.

Člověk tedy nemohl doufat ve víc než v dokonale vyváženou dialektiku. Ve středověku tento přístup zplodil scholastické disputace. V kyberprostoru tatáž praxe, zavrhovaná často jako "trolling", zůstává ve Wikipedii páteří regulace jakosti.

Wikipedie ztělesňuje demokratickou středověkost, která neuznává nároky na osobní expertizu, chybí-li ověřitelné zdroje. K plnému uskutečnění tohoto ideálu by se účast ve Wikipedii mohla stát celosvětovou povinností vysokoškoláků ve vyšších ročnících. Očekávané normy chování těchto studentů přesně odpovídají obsahové politice Wikipedie: nepředpokládá se provádění vlastního výzkumu, nýbrž znalost toho, kde se nalézají výzkumné prameny a jak o nich diskutovat. Povinná účast studentů by nejen zlepšila už tak působivý kolektivní soubor znalostí, nýbrž by také mohla pomoci potlačit elitářskou domýšlivost výzkumníků v globální soustavě vědění.

© Project Syndicate/Institute for Human Sciences

. Steve Fuller

Narodil se v roce 1959, americký sociolog a historik a filozof vědy, vyučuje sociologii na University of Warwick ve Velké Británii. Je mimo jiné autorem knih The Philosophy of Science and Technology Studies či The New Sociological Imagination.

Autor:

Trans muž: Dotaz, co máme v kalhotách, nesnášíme

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

Najdete na iDNES.cz