Čtvrtek 9. dubna 2020, svátek má Dušan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. dubna 2020 Dušan

Výtvarník Černický: Proč podporuji Kaplického knihovnu

  10:04aktualizováno  10:04
"Jako umělec jsem přesvědčen o mimořádných kvalitách a uměleckých hodnotách vítězného projektu Národní knihovny," vyznává se výtvarník Jiří Černický, držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého, ve svém textu o návrhu (Kaplického) architektonického studia Future Systems.

Vizualizace blobu na pražské Letné | foto: Studio Future Systems

Podporuju ho proto, že jako umělec jsem přesvědčen o jeho mimořádných kvalitách a uměleckých hodnotách. Některé z nich bych tu rád alespoň v krátkosti nastínil. Můj pohled je samozřejmě ovlivněn mou profesí. Architektura je spolu s malbou a sochařstvím jedním ze tří hlavních pilířů výtvarného umění, a tak je to myslím pochopitelné. Nebudu se tedy zabývat technickými, konstrukčními ani ekonomickými aspekty.
 
Nejlepší dílo
Návrh od Future System se mi jeví pro oblast Letné jako ideální z mnoha důvodů. Záměrně píši o Letné, protože každá architektura by měla vyrůstat z konkrétního místa a u tohoto projektu tomu samozřejmě není jinak. Budova nové národní knihovny je takřka "dokonalým dílem našeho nejlepšího architekta" (jsem si vědom relativity tohoto výroku).

Proč je taková?

Budova v sobě propojuje velmi náročná zadání. Ta, která byla nárokována v rámci mezinárodní architektonické soutěže, ale také ta, která si pro sebe stanovili autoři projektu. Tato zadání se nám mohou jevit jako takřka protichůdná.

Například – budova musí být velmi rozměrná co do kapacity, aby se v ní dalo archivovat obrovské množství knih, ale na druhou stranu nesmí svým objemem narušit podobu historického jádra města, přitom navíc nesmí být fádní, průměrná, zástupná a nudná. Naopak, měla by být slavnostní, elegantní, reprezentativní a hlavně by bylo dobré, kdyby měla takové umělecké kvality, aby si ji mohli lidé zamilovat. V ideálním případě by měla personifikovat génia loci Prahy. Toto vše návrh Future Systems (FS) splňuje, to je totiž jeho koncepcí.

Knihovna rozhlednou
Zadání jistě nelehké. O to těžší, že si autoři předsevzali, že by budova s takovými parametry mohla být také rozhlednou. Proč rozhlednou? Na první pohled se knihovna s rozhlednou zdá být nápad zbytečný, až absurdní.

Rozhledna v centru Prahy myslím nenabízí příliš velké šance na vítězství v soutěži. Ale je tomu právě naopak – je to velmi odvážné a chytré řešení, které přímo navazuje na historický urbanistický kontext města. Je pochopením nejen urbanismu okolí budovy, ale celé Prahy, a dokonale její strukturu rozvádí.

"Praha stověžatá" nemá věže pouze v kotlině, ale také na vyvýšeninách. Panorama města je charakteristické svými dominantami na kopcovitých horizontech. Jediné vyvýšenině, které dominanta schází, je Letná. Kaplický to jako jediný pochopil a navrhl dominantu, která má ideální tvar. Protože má letenská vyvýšenina na svém "vrcholu" pláň, nenavrhl kvádr se stožárem či věží, který by byl násilný a tvrdý, ale terénní vlnu ve tvaru kopce, tedy nejlogičtější a nejcitlivější dominantu pláně. Rozhledna je tedy spíše vyhlídkou na vrcholu kopce (podobně jako je tomu třeba u Milešovky).

Toto jsou veliké přednosti tzv. organické architektury, absolutně se přizpůsobit svému okolí. (O Milešovce, Řípu ani Sněžce nemluvím náhodou, jsou to velmi typické horizonty pro českou krajinu.) Tvar kopce je pro pláň ideálním, přirozeným tvarem. Je to tvar obtékavý a aerodynamický, je to první tvar vznikající z roviny. Je to tvar připomínající dunu, která byla inspirací pro vznik prvních staveb, jako je iglů, týpí, až po neolitické královské hrobky, mastaby, pyramidy atd...

Tohle není chobotnice
Návrh od Future Systems nemá prosím tvar chobotnice (jakkoli se nebráním této již zlidovělé interpretaci). Jde o tvar archetypální, tedy takový, který umožňuje větší množství interpretací, avšak takových interpretací, které mají něco společného. Tím něčím je obsah sdělení, tedy to, co je skutečným zájmem uměleckého snažení. To něco má hlubší, individuální, až intimní charakter. Je to velmi výmluvné tajemství. Interpretace nemohou být jakékoli, musí mít určitý směr a ten směr nám Kaplický dává. Pokusme se vydat tímto směrem a neuvidíme jen Milešovku, dunu, pyramidu, stan, tedy pouze formální atributy.

Ostrov uprostřed pláně
Já nevím jak vás, ale první, co napadlo mě, když jsem uviděl návrh Národní knihovny, byl ostrov uprostřed moře (pláně). Tedy místo klidu, kde můžete kdykoli zakotvit a najít to, co hledáte. To je metafora bezpečí, záchytného bodu uprostřed prázdnoty. Je to místo, kam bychom se rádi uchýlili, protože zde můžeme být nasyceni. Místo, kde bychom neradi byli sami, místo, odkud vyhlížíme pomoc a naději. Je to místo, kde se snažíme nalézt klid před bouří, kam prcháme, když je nám zle. Z vrcholu ostrova je nádherný výhled na moře, zvlášť s dobrou knížkou a šálkem kávy nebo čaje.

Já nevím, co vidíte vy, ale já vidím i oázu, kde se můžete schovat, když jste na konci svých sil po dlouhém vyčerpávajícím putování. Ostrůvek klidu v poušti, kde snad žije někdo, kdo vám pomůže, nebo kde je alespoň osvěžující pramen a stín chránící nás před spalujícím sluncem. Už když se k oáze blížíte, působí na vás jako fata morgána. Její matně zlatý povrch obrácený k obloze projektuje její atmosferické změny na vás. Bravo, pane architekte!

Zlatá stavba pro zlatou Prahu
Když jsme u té zlaté barvy, v podstatě ji nemám rád, prostě proto, že je to barva drahého kovu a tak trochu pro vyvolené. Nemám rád snoby, jsem spíše sociálně cítící člověk. Avšak zde je to poprvé, kdy jsem zlatou barvou potěšen (je to velká odvaha ji použít, opravdu pana Kaplického obdivuji za jeho důslednou netendenčnost).

Kde najdete v současné světové architektuře kvalitní paralelu? Kdo si dnes troufne udělat stavbu ze zlata? A na druhou stranu je ideálnější barva pro typ takto významné stavby pro zlatou Prahu? Musím přiznat, že mě Kaplický dostal. Neudělal tendenční skleněnou, zrcadlovou, ocelovou, betonovou, cihlovou ani dřevěnou stavbu. Udělal něco extra.

Nikdy předtím tuto barvu nepoužil. Použil ji pouze pro Prahu, a to velmi chytře a promyšleně. Zlatá barva v tomto smyslu slova neoslavuje prosperitu nějaké firmy ani žádného jednotlivce či nějaké skupiny lidí. Je výrazem víry a úcty v sílu ideje, která nás má povznést prostřednictvím vzdělání. Měla by nás povznést už pouze svou existencí, zkrátka aniž bychom knihovnu vůbec navštívili. Oslavuje tuto jednu z nejdůležitějších, i když efemérních entit, která nás může kultivovat k tomu, abychom byli civilizovanějšími a kulturnějšími. Bude to vznešená budova bez ozdob, patosu a přesvědčování. 

Umělecké dílo
Tato velice funkční a ekologická stavba není jen pouhou funkcí, ale je uměleckým dílem, které v nás bude vzbuzovat pozitivní emoce a úžas. Budeme se na ni chodit dívat bez důvodu, bez toho, abychom ji chtěli pouze účelově využít. Budeme kolem rádi chodit na procházky. Věřím, že v den, kdy se knihovna zkolauduje, si Letnou bez ní už nebudeme umět představit. Už teď si získala sympatie 70 procent občanů Čech, jak vyplynulo ze statistických údajů z doby, kdy probíhala podpisová petiční kampaň.

Vnější podoba této stavby je v prvé řadě důsledkem funkcí budovy. Tvar oken je adekvátní celkovému tvaru stavby. Umožňuje variabilitu. S oválnými či kruhovými okny je možné podle potřeby po povrchu jakkoli hýbat, aby byla zaručena přesná intenzita světla dopadajícího do vnitřních prostor budovy. Knihy je nutné před světlem chránit.

Pro interiér byl zvolen jemný odstín kardinálské fialové barvy, která je ve spektrálním kruhu přímo komplementární k barvě oranžovo-žluté – tedy zlaté -  přičemž její symbolická hodnota je takřka totožná, navíc dodává vnitřním prostorám důležitou intimitu a pocit pohodlí.

Vnitřní struktura budovy je založena na gradaci. Podzemní část budovy je fundamentální. Tento bunkr chrání to nejcennější, co knihovna obsahuje – knihy. Směrem vzhůru se budova tematicky odlehčuje. V přízemí je obrovská prostora otevřená pro veřejnost. Je přímo propojena s ulicemi a chodníky v okolí, které do nitra budovy bez jakýchkoli bariér pronikají. To je velmi pozitivní aspekt.

Budete moci projít budovou, aniž byste otevírali dveře. Plynule vejdete do pasáže s hlavní ulicí, která bude její horizontální páteří. Z této cesty bude možné dále vcházet do prostor nabízejících nejrůznější kulturní služby. Je to prostor otevřený pro setkávání lidí. Bude to nejživější integrální prostor celé budovy.

V prostorách nad tímto polyprostorem se budou nacházet studovny - čítárny - prostory pro personál knihovny a tematicky nejlehčí, tedy oddechová, zóna bude na samém vrcholu, kde bude kavárna s výhledem orientovaným na centrum Prahy. Obrovské okno, které bude k těmto účelům sloužit, však nebude jediným velkým otvorem do skořápky na vrcholu budovy. Tím druhým bude okno, jehož prostřednictvím bude seshora do budovy proudit světlo šachtou. Toto světlo bude spolu s výtahem tvořit vertikální osu budovy, která bude pronikat formálně i symbolicky do podzemního bunkru.

Petr Parléř? Průměrný evropský architekt
Toto jsou tedy alespoň ve zkratce důvody, proč mám rád tento projekt, nehledě na to, že si velmi vážím celého Kaplického díla a byl bych rád, kdyby podle mého názoru náš nejlepší a nejvěhlasnější architekt měl v Čechách alespoň jednu významnou stavbu. Bojím se, že nepodaří-li se nám jeho projekt prosadit, nic dalšího u nás už nevznikne a budeme si za to moci sami. Nedávno jsem do médií prohlásil, že Kaplický je největší architekt v našich dějinách.

Namítali, že takovým výrokem urážím Petra Parléře. Petr Parléř byl průměrný evropský architekt. Chrám svatého Víta nepatří k důležitým gotickým stavbám typu katedrál v Remeši, Chartres a jiných, kterých jsou po Evropě desítky. V knihách o evropských dějinách není zmiňován, i když tam najdete například chrám svatého Štěpána ve Vídni. Přesto Hradčany miluji, protože tvoří nádherný architektonický celek, jeden z nejkrásnějších na světě. 

Panu Kaplickému se podařilo prosadit se v té nejtvrdší globální konkurenci podporované médii. Až dosud ještě nikdy v dějinách nebylo tak tvrdé konkurenční prostředí. Je to architekt, který celý svůj život pevně stojí na svých původních koncepcích. Nikomu se nepodbízí, je zásadový, a právě proto má tak málo realizací. O to však jsou jeho projekty výjimečnější a obdivuhodnější.

Je vizionářem, který má ohromný vliv nejen na ostatní architekty, ale také na umělce a designéry. Je to jediný náš architekt, který opravdu staví po světě a jeho stavby jsou prezentovány na těch nejprestižnějších místech. Je respektován největšími žijícími architekty, od nichž  mám dopisy na jeho podporu. Jsem přesvědčen o tom, že u nás není jediná autorita, která by jeho dílo mohla konstruktivně zpochybnit. Činí-li tak, je to úsměvné.

Autor:

ZANIKLÉ TRATĚ: Morkovičku na Hané prosadili místní košíkáři

  • Nejčtenější

Míříme ke katastrofě. Mrtvých ve Švédsku přibývá, klid dostává trhliny

Copak se celý svět zbláznil? Nebo snad jenom my děláme něco špatně? Tuto otázku si uprostřed pandemie koronaviru kladou...

Právníci podali trestní oznámení na Babiše, Vojtěcha, Hamáčka i Prymulu

Brněnští právníci David a Vendula Zahumenští podali trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše, ministra zdravotnictví...

Promoření odložme. Máme jiný recept a Prymula není proti, říká expert

Zdravotnický expert Pavel Hroboň míní, že řízené promoření zdravých obyvatel Česka by mohlo mít dalekosáhlé následky....

Otevřou hobbymarkety, cyklisté mohou jet bez roušky. „Promořování“ nebude

Lidé si budou moci jít od čtvrtka nakoupit do hobbymarketů, stavebnin, železářství a do prodejen jízdních kol. Všechny...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poslanci prodloužili nouzový stav v Česku, ale jen do konce dubna

Poslanci prodloužili nouzový stav v České republice do konce dubna. Vláda usilovala o to, aby byl nouzový stav...

Premium

Klienti versus cestovní kanceláře: jak nepřijít o peníze za zájezd

Cestovní kanceláře jsou zahlceny žádostmi klientů o zrušení zájezdů. Sociální sítě se plní příspěvky nespokojených...

Premium

Ufňukaná generace. Mladí v pandemické panice možná konečně dospějí

Vše zlé může být k něčemu dobré. Dokonce i koronavirus. Magazín Víkend DNES se domnívá, že mladí lidé v pandemické...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz