Vláda váhá, jak propouštět zaměstnance státní správy

P r a h a - Vláda se včera nedokázala dohodnout, zda se skutečně pustí do propouštění ve státní správě. Úmysl snížit počet zaměstnanců o sedm procent, kteří by podle návrhu zveřejněného premiérem Milošem Zemanem měli odejít, vyvolal dramatický odpor odborů i většiny členů vlády. "Jistě je správné zefektivnit státní správu, ale žádné rozhodnutí nebylo přijato," připustil po zasedání kabinetu ministr práce Vladimír Špidla. V úřadech, kterých by se propouštění mělo týkat, zatím panuje přesvědčení: Nás se to týkat nebude, už teď sotva stačíme vše zvládat. "Pokud by se propouštělo, tak rozhodně méně než sedm procent zaměstnanců, a netýkalo by se to policistů," prohlásila například mluvčí ministra vnitra Marie Masaříková. Špidlův náměstek Jiří Rusnok soudí, že návrh je veden pouze momentálními zájmy při sestavování státního rozpočtu. "Tyto návrhy nám chodí z ministerstva financí. Nikdo nepřemýšlí nad celkovou koncepcí," prohlásil.

Pod resort ministra Vladimíra Špidly spadá asi 14 tisíc lidí. Z toho na ministerstvu pracuje asi pět set, osm tisíc lidí je v České správě sociálního zabezpečení. Například v tomto úřadě je tak zoufalý stav, že na výpočet penzí čekají lidé podle Rusnoka až půl roku. Další 4500 lidí pracuje na úřadech práce a zhruba tisícovka se stará o seniory v ústavech sociální péče. To jsou všechno organizace, které obsluhují občany a spravují agendu uloženou zákonem.
"Na úřadech práce je vytíženost lidí nastavena na míru nezaměstnanosti z roku 1994, tedy na sto tisíc lidí. Teď jich je přes 300 tisíc, takže vzala zasvé kvalita práce," uvedl ředitel odboru trhu práce na ministerstvu práce Tadeáš Kokotek. Navíc připomíná, že celková nezaměstnanost by tak vzrostla téměř o jedno procento. Ani úspory podle něho nebudou tak velké, protože lidem, které by úřady propustily, musí po předání výpovědi platit dalších pět měsíců.
Propouštění si nedovedou představit ani na finančních úřadech. "Sotva práci zvládáme s lidmi, které teď máme. Řada ředitelů naopak volá po zvýšení počtu zaměstnanců. Těch sedm procent si opravdu nedovedu představit, pokud máme všechno zvládat, a navíc přibývají nové agendy," konstatovala vedoucí personálního oddělení Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu Pavla Pecenová.
I zastánci nutné reformy státní správy tvrdí, že nejprve je třeba udělat hlubokou analýzu. "Určitě existují ministerstva, kde se dá propustit i více lidí, a dokonce některá jejich pracoviště i zrušit. Plošné propouštění je však nesmysl," konstatoval místopředseda rozpočtového výboru parlamentu Michal Kraus (ČSSD). Stejný názor má i předsedkyně odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová: "Vedlo by to nejen k ochromení státní správy, ale i dalších rozpočtových a příspěvkových organizací. Je to bezkoncepční a nic to neřeší. Už i Klausova vláda, která plošně propouštěla v roce 1996 o pět procent, musela uznat, že takto se to dělat nedá."
"Samozřejmě, že by se státní správa měla reformovat, ovšem nejsem si jist, jestli toto je správná cesta. Ostatně, když zeštíhlování státní správy navrhla pravicová vláda, opozice ji tvrdě kritizovala. Nakonec se k důkladnému zásahu nenašla politická vůle. Pochybuji, že by byla nyní," soudí exministr financí Ivan Pilip (US).
Ministerstvo financí, které je autorem návrhu, se včera k věci nevyjádřilo. "Mluvčí Jana Vargová tady není, takže tiskový odbor dnes nepo-skytuje informace," uvedla jedna ze zaměstnankyň. Ministr financí Ivo Svoboda si včera po jednání vlády nechal přistavit vůz až k východu ze Strakovy akademie, a tak se otázkám novinářů vyhnul.