Vykročíme-li od křižovatky Anděl směrem do Košíř, spatříme po levé straně, hned za synagogou, velké nápisy ukazující k otevřenému nádvoří, kde se tyčí kinematografický velkopodnik zvaný VILLAGE CINEMAS. Po pravé straně pak, při pozornějším pohledu, objevíme skromnější návěští, které nás informuje o tom, že v útrobách obchodního centra Nový Smíchov se skrývá další multikino: PALACE CINEMAS. Takže na jedné straně máme filmovou vesničku a naproti ní filmový palác. Architektonický habitus obou budov sugeruje myšlenku, že tu došlo k jakémusi omylu v rozmístění nápisů nebo že je někdo zlomyslně prohodil: hřmotný, těžkopádný hranol ze skla a betonu nalevo má sice do paláce hodně daleko, ale rozhodně v sobě nemá nic vesnického; rurální asociace by spíše mohla navodit stavba nákupního střediska napravo, která svou dřevem obloženou fasádou a zaoblenou šikmicí střešní římsy připomíná tak trochu obří lyžařskou boudu či nějaký horský hotel. Avšak zůstaňme u jazykové stránky tohoto roztodivného jevu.
Tedy na Novém Smíchově, zbudovaném v areálu bývalé Ringhofferky, vyrostla hned dvě multikina, a obě se honosí francouzským titulem. Má to být pocta francouzskému projektantovi, nebo snad ty podniky patří nějaké francouzské firmě? Těžko říci. Můžeme se leda podivit, že už nejen obchodní střediska a sportovní stadiony, ale i kulturní stánky se dnes v Praze neobejdou bez cizojazyčného pojmenování.
Když jde o mezinárodní hotel nebo exkluzivní restaurant pro zahraniční klientelu - inu, tam je to docela přirozené. Ale komu má sloužit takové multikino? Jistěže Pražanům, cizincům sotva. Nuže, vezměme to z hlediska jazykové praxe. PALACE CINEMAS se dá ještě snadno zčeštit na Palác. V Paláci dávají zajímavý film, dobře, půjdeme tedy do Paláce. Ale co VILLAGE CINEMAS? Jak asi budou Pražané s takovým nešikovným názvem v řeči nakládat? U většiny potenciálních diváků se dá předpokládat jen minimální jazykové vzdělání, budou jej tedy všelijak komolit. Udělal jsem si narychlo malý soukromý průzkum, a zjistil jsem, že ti "vzdělanější" berou název za anglický, a VILLAGE tedy vyslovují po anglicku; nejsou však už natolik důslední, aby anglicky vyslovili také druhou část názvu, totiž slovo CINEMAS: tomu ponechávají znění přibližně francouzské. Takováto bezděčně hybridní výslovnost (kterou lze zaslechnout dokonce i v televizním zpravodajství!) svědčí o všeobecném nepochopení jazykové provenience dotyčného pojmenování, a to už samo o sobě představuje dostatečně pádný důkaz, jak absurdní je jeho užití v pražském kontextu. Provozovatel kina zřejmě nechápe, že název svého podniku musí přizpůsobit jazykovému prostředí, v němž chce působit.
Bylo u nás odjakživa módou dávat biografům "cizokrajná" jména, posbíraná ze všech koutů světa (Adria, Alhambra, Jalta, Louvre, Paříž, Sevastopol atd.). Jenomže to všechno byly názvy, s nimiž se v češtině dalo snadno syntakticky pracovat, nebyl problém zapojit je do větné souvislosti. Naproti tomu VILLAGE CINEMAS se vám v české větě nutně vzpříčí jako kost v krku. Kdysi jsme mohli jít třeba do Jalty na nového Menzela. Kam půjdu dnes na nového Svěráka? Do VILLAGE CINEMAS. Jak hloupé a nepraktické! Raději zůstanu doma a počkám si, až budou film dávat v televizi.
