Varování neurovědce Syky: Lidský mozek začíná být přetížen!

  7:47aktualizováno  7:47
Příval informací, které zahlcují dennodenně naše mozky v podobě zpráv, videí, fotek, e-mailů, chatů a blogů, mění schopnost myšlení. Šedá kůra mozku "nestíhá" kvalitní rozhodování, hloubavé přemýšlení ani pocity soucitu s druhými, tedy právě operace, které náš činí lidmi, varují vědci. Ztratíme v informačním věku naše lidství? "Mají v mnoha ohledech pravdu," říká i náš přední neurovědec, profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky.

Neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky | foto: MF DNES

Příval podnětů prý bere čas na zpracování, hodnocení, rozhodování a emoce. Co říkáte na práci Antonio Damasia z Univerzity v jižní Kalifornii, který sledoval mozky dobrovolníků na funkční magnetické rezonanci a dokázal, že se při pohledu na emoční scény se sociálním kontextem aktivoval mozek po osmi až deseti vteřinách, zatímco na obrázky, které byly spojeny s osobním pocitem bolesti, mozek reagoval daleko rychleji?
Přečetl jsem si pozorně studii A. Damasia a jeho paní H. Damasiové, jež sice neznám osobně, ale slyšel jsem několikrát jejich přednášky (obvykle na konferenci Americké společnosti pro neurovědy) a velmi si jejich práce vážím. Z hlediska technického není funkční magnetická rezonance již zdaleka novou metodou, v ČR s ní má zkušenost několik pracovišť, včetně našeho. Damasio usuzuje, že se sociálními emocemi typu empatie, soucitu či obdivu je problém, neboť na ně není dost času. Soudím, že se jedná o velmi zjednodušený výklad situace, roli zde nehrají pouze jimi pozorovaná rychlost zpracování různých emočních stavů, ale významně zde působí i doprovázející chemismus mozku. Vyplavují se enkefaliny, endorfiny, mozkové mediátory a to při každé situaci v jiném sledu, kvantitě a prostorovém rozmístění v mozku. Ty mají důležitou úlohu v pocitu uspokojení, odměny atd. Na druhé straně má v mnoha ohledech pravdu.

V čem například?
Porovnejme třeba svět románů Jane Austenové, Charlese Dickense a dalších autorů z devatenáctého století se současnou situací, kdy do mozku vstupují díky desítkám televizních kanálů překotně jedna informace za druhou, kdy se s neuvěřitelnou rychlostí střídají scény různého emočního obsahu. Jaký dnes zbývá čas na empatii? Rychlý sled výstřelů, mrtvých, útěků padouchů, automobilových honiček, jakoby dával Damasiovi a spol. za pravdu. Opravdu žijeme v jiném světě než před sto lety a nároky na funkci mozku se velmi mění, přesněji řečeno stoupají.

Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., (69)

Je profesorem fyziologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vědeckým pracovníkem v oboru neurofyziologie sluchu v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (jehož ředitelem byl od r. 1993 do r. 2001). V letech 2001 – 2008 byl předsedou Grantové agentury ČR a členem Akademické rady AV ČR, v letech 1992 – 2000 též místopředsedou Rady vlády pro výzkum a vývoj. Je též zakladatelem České společnosti pro neurovědy.

Myslíte si, že mozek lze skutečně přehltit, nebo si vezme jen tolik informací, na kolik má kapacitu?
Ano lze, a pokud je přehlcen informacemi, upadá do stresového stavu a přestává být funkční. Vezměme však situaci, kdy mozek musí zpracovat obrovské množství informací a do stresového stavu se zkrátka nesmí dostat. Modelový stav představuje mozek vojenského či civilního pilota: výuka těchto lidí je dlouhodobá, náročná, po trenažérech následují výcvikové lety a teprve pilotům s mnoha tisíci nalétanými hodinami jsou svěřena velká dopravní letadla.

Tedy jinými slovy, mozek lze vytrénovat?
Náš mozek je velmi plastický, je přizpůsoben ke zdokonalování, k učení. Porovnejme jen prodlužování délky povinné školní docházky v průběhu posledních staletí. V devatenáctém století nevěděli také nic o doktorském studiu. Jde o to, zda se s prodlužováním lidského věku bude také prodlužovat schopnost mozku učit se a zdokonalovat. Dnes tato doba učení díky doktorskému studiu prodloužila ke třiceti letům života. My máme v laboratoři údaje, které ukazují, že zhoršování sluchové funkce ve vnímání vysokých frekvencí začíná dnes kolem 25 roku života. Je to samozřejmě ukazatel jiného procesu stárnutí, ale my v současnosti nevíme, jak jsou nastaveny procesy stárnutí v hippokampu a v dalších částech mozku, zodpovědných za proces paměti a učení.

Neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky

Neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky

Jak tedy s těmito vstupními informacemi? Mozek je schopen učení, ale nevíme, jak dlouho?
Zčásti jsem již odpověděl výše. Proces zvládání vysokého stupně informační hodnoty musí být postupný, aby se mozek přizpůsobil, aby se mohly vytvořit příslušné spoje, aby se přizpůsobil systém mediátorů, neuropřenašečů. K tomu je však také třeba dopřát mozku odpočinek, správnou výživu, spánek, rekreaci. Starodávné heslo "ve zdravém těle zdravý duch" není daleko od pravdy. Historie naznačuje, že to snad člověk nějak zvládne – již jsme mluvili o devatenáctém století. Tehdy se zase množství přijímaných informací závratně lišilo třeba od dob středověku. Teď je ale změna velmi prudká.¨

Věříte tedy tomu, že se náš plastický mozek vytrénuje a přizpůsobí, nebo že zkolabuje a přijde o své lidské vlastnosti?
Tato otázka je pro mne nejzajímavější. Myslím onu specifickou vlastnost mozku, a to nejen lidského, a to jeho plasticitu, schopnost neustálé proměny. Většina orgánů těla zůstává po dosažení dospělosti již stabilní, ne tak mozek. Je přizpůsoben k neustále změně, a mám na mysli jak princip zápisu informace v mechanismech paměti, tak zvládnutí složitých pohybových funkcí do pozdního věku, učení se mateřskému jazyku a cizím jazykům, zápis řeči ve formě písma atd. Přitom jeho základní struktura, základní rysy musí zůstat stabilní, musí být předány formou genů dalším generacím.

Detail otevřené lebky - mozek

Detail otevřené lebky - mozek

Je tedy tato schopnost zapsána v našich genech?
Nejlepší příklad poskytuje dlouho diskutovaná představa o univerzálním nadání pro lidskou řeč, ražená Noamem Chomským. Dítě je po narození nadáno schopností naučit se jakoukoliv řeč. Obecná pravidla struktury a funkce mozku pro naučení se a používání řeči tedy musí být zabudována v soustavě genů.

Bohužel naše znalosti o genetickém řízení vývoje mozku jsou zatím velmi omezené, i když v tomto směru probíhá v současnosti značný výzkum. Až budeme znát lépe mechanismus genetického přenosu struktury a funkce mozku, budeme moci lépe posoudit, jak se jeho změny přenášejí na další generace. Proto je tak fascinující současný výzkum genomu neandertálců, vždyť od jejich vyhynutí počítáme jen něco přes sto generací. Z otisků mozkových závitů na fosilních lebkách zatím nemůžeme mnoho usoudit o proměnách lidského mozku v průběhu posledních statisíciletí, ale o tom, že se postupně stále mění, není vůbec pochyb.

Neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky

Neurovědec profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky

Vy ostatně zkoumáte právě vývoj mozku a naše genetické nastavení u sluchu.
Z této oblasti také uvedu jeden příklad, který lehce souvisí s oním Damasiovým článkem. V roce 2003 uveřejnil tým Hany Damasiové v PNAS článek o výsledcích výzkumu sluchové kůry osob neslyšících od narození, kterou porovnávali se sluchovou kůrou normálně slyšících lidí. Nenalezli signifikantní rozdíl ve velikosti šedé hmoty (tedy hlavně těl neuronů), ale bílá hmota (tedy výběžky neuronů) byla u neslyšících významně méně zastoupena. Z toho vyplývá, že základní stavební plán, který je geneticky zakódován například v počtu neuronů, není narušen (obvyklá příčina vrozené ztráty sluchu je v defektu receptorů ve vnitřním uchu, například vada pro bílkovinu connexin 26), ale protože v dětství není přítomna normální funkce sluchové dráhy, nevytvoří se normální počet spojů.

Ve stejné práci však Damasiová a spol. zjistili, že větší rozměr sluchové kůry (resp. tzv. planum temporale) v levé hemisféře není výsadou slyšících (řečová centra se v 95% případů se nacházejí vlevo), ale je větší také u osob s vrozenou ztrátou sluchu. Tedy je geneticky zakódován. Časem budeme znát geny, které jsou za to zodpovědné. My dnes v laboratoři máme experimentální důkazy o tom, že hemisferální rozdíl sluchové funkce se vyskytuje již u mnohem nižších savců než je člověk, například u potkana. Věřím, že podobně jako se rozšiřují naše znalosti o sluchové kůře a genech, které ovlivňují sluch, budeme vědět stále více i o celém mozku – a jeho vývoji v informačním věku.

Tragédii na D1 předejít nešlo, řekl v Rozstřelu zástupce šéfa dopravní policie

  • Nejčtenější

S Gottem se na Žofíně loučilo téměř 50 000 lidí. Dostalo se i na poslední

Na pražském Žofíně lidé dávali poslední sbohem zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Rozloučení skončilo deset minut před...

Rakev s Karlem Gottem vyprovodily ze svatého Víta rodina, potlesk a zvon

Stovky hostů z řad umělců, sportovců, politiků a blízkých se rozloučily se zesnulým Karlem Gottem na zádušní mši v...

Skončíte s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi, hrozí čínský prezident

Čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě Nepálu pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s "rozdrceným...

Syrská armáda se přesouvá k severním hranicím, aby odrazila turecký útok

Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči...

Zeman nastoupil v doprovodu dcery do nemocnice, zůstane tam do neděle

Prezident Miloš Zeman přijel v doprovodu ochranky a své dcery Kateřiny na interní kliniku Ústřední vojenské nemocnice v...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Vzestupy a pády Mika Tysona. Dokument zdarma o tom, co ho poslalo až na samé dno

Dokument o životě jednoho z nejslavnějších boxerů na světě, Mika Tysona, si odbyl svou premiéru na prestižním filmovém...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.

Najdete na iDNES.cz