Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. ledna 2022 Zora

Václav Havel: Je ostuda být pravdoláskařem?

Exkluzivně   14:11
V eseji, který je součástí seriálu Mých 20 let svobody, píše Václav Havel o tom, jaká očekávání minulých dvacet let pohořela a zda je ostuda být pravdoláskařem.

Václav Havel: Světe, nezklamal jsi. | foto: MF DNES

Jsem rád, potkám-li někoho, kdo měl před třiceti lety pleš, a zjistím, že ji má pořád. Jsem rád, když jsou věci na svém místě, je v nich srozumitelný pořádek, mají jakous takous identitu, logiku a kontinuitu. Svět jako celek je příliš záhadný na to, abych nebyl vděčen všemu, čemu rozumím, za to, že tomu rozumím. Potkám-li zkrátka svého přítele plešouna zítra s tak hustými vlasy, že si nebudu jist, zda je to on, anebo někdo jemu podobný, nezhroutím se sice, neboť jsem už na leccos zvyklý, ale rozhodně se nezaraduji. Nanejvýš si pomyslím: nezklamal jsi, světe, jsi pořád stejný, to jest záhadný.

Tak je tomu i s mým životem. A speciálně s mým životem v posledních dvaceti letech. Co totiž mohu na jeho okraj říct jiného, než "světe, nezklamal jsi, jsi záhadný"? Cožpak lze nechápat jako záhadu fakt, že bezvýznamný vojín, který nesměl být ani povýšen na svobodníka, je vrchním velitelem vojska? Že někdo, komu nebylo dopřáno regulérně studovat na vysoké škole, bude jednou jmenovat rektory? Že pěšák jedné z armád Varšavské smlouvy bude jednou oznamovat světu, že tento pakt zrušil sám sebe? Že někdo, kdo ještě několik minut před vyhlášením kandidatury na prezidentskou funkci něco takového považoval za nesmysl a odmítal to, bude nakonec prezidentem skoro třináct let, a to navíc posledním jednoho státu a prvním druhého?

Na otázku po mých dvaceti letech svobody odpovídám tedy: byla to pro mne jedna jediná série překvapení, asi takových, jakým by bylo, kdyby předseda vlády přišel zítra na tiskovku s vlasy jako mánička.

To, co říkám, však neznamená, že se na svůj osud zlobím za to, že byl permanentně jiný, než jsem očekával, a že byl daleko dobrodružnější, než jsem si kdy – jako člověk s absolutně nedobrodružnou povahou – dokázal představit. Jsem mu vděčen za to, že mi umožnil účastnit se velkých a dobrých změn tohoto světa, což tisíckrát vyvažuje útrapy, kterými to bylo zaplaceno, včetně velmi omezené svobody. Té jsem měl méně než většina mých spoluobčanů, dokonce méně než většina z nich tuší.

Důležitější než mé osobní pocity samozřejmě je, co těch dvacet let znamenalo pro naši zemi. Stali jsme se – nebo přesněji: stáváme se – standardní demokratickou a kapitalistickou zemí. To je zajisté dobré a prospěch z toho má celá společnost, nebo aspoň její drtivá většina. Stali jsme se však jenom a pouze tím. Tedy tím, čím jiní jsou už dávno. A to navzdory všem varováním, která přicházela ze "starých" demokracií, a navzdory očekávání, že se poučeni zkušeností jiných i svou vlastní dokážeme vyhnout lecčemus, čemu se "staré" demokracie vyhnout nemohly. Zažil jsem nejednou, že nám západní politici téměř záviděli naši panickost: věděli totiž už dobře, co by bývali dělali jinak, kdyby kdysi věděli to, co vědí dnes, a čemu by se dnes velkým obloukem vyhnuli, kdyby mohli začít jako my na zelené louce. Komu ovšem není rady, tomu není pomoci. A tak se naše země – například – postupně mění v jednu gigantickou a nevzhlednou aglomeraci plnou skladišť, parkovacích ploch a super-hyper multifunkčních paláců konzumu rozcapených pyšně na kilometrech čtverečních naší vlasti. Zbývá snad už jenom to, aby byla všechna divadla a všechna kina sestěhována do jednoho gigantického megakomplexu vyzývajícího nanejvýš k tomu, aby se tam člověk oběsil na multiprovazu.

Zkrátka a dobře: leckterá očekávání pohořela. Ale i to se asi mělo a muselo stát. Jen záhadný svět ví, kolik zkoušek má kdo podstoupit, aby prozřel. A zda je vůbec nutné, aby někdo prozíral. Třeba má lidstvo vyměřeno dávno svůj čas a jen my bláhovci si myslíme, že s tím můžeme nějak pohnout.

Dvacet let mne nazývají "pravdoláskařem". Znamená-li to, že patřím mezi bláhovce, kteří si myslí, že se světem lze pohnout k lepšímu, pak mne velmi těší, že mám tu čest být tak dlouho takto označován. Nesvědčí to totiž jen o vytrvalosti označovatelů, ale i označovaných.

Autor:

Třicet let platíme náklady transformace nízkými příjmy, říká Středula

  • Nejčtenější

Studenti a senioři zaplatí za jízdenky dvojnásobek, vyzradil nechtěně Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka ve středu vládě představí návrhy na úpravu státních slev v dopravě. Ty počítají se...

Ve vánici na D5 bouralo 36 aut. Bylo to jako bílá zeď, popisuje řidič

Dálnici D5 na 33. kilometru u Žebráku zablokovala ve čtvrtek před polednem hromadná dopravní nehoda 36 aut. Záchranáři...

Téměř všichni nakažení mají omikron. Šíří se skandinávská podvarianta

Varianta koronaviru omikron byla v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků, uvedl Státní zdravotní ústav...

Začne očkování „vakcínou pro odmítače“. První zájemci dostanou Novavax v únoru

Premium Naočkováno některou z vakcín proti covidu-19 je v Česku tři čtvrtě dospělé populace, ale nalákat a přesvědčit další,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO

Premium Máme se stále ještě tvářit, že Ukrajina skutečně má šanci na vstup do NATO? Nebo by měla vyhlásit neutralitu? Alianční...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O
Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O

Maminky z eMimina testovaly prémiovou pokračovací výživu BEBA COMFORT 2 HM-O a BEBA COMFORT 3 HM-O. Pochvalovaly si především chuť, složení a...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...