V Ostravě podepisují petici za stavbu knihovny. Připomíná to boj o Kaplického blob

Na jedné straně je to nebývalý úspěch. Architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař před dvěma týdny získali prestižní hlavní cenu Grand Prix. Současně se dozvěděli, že se zastavuje připravená výstavba ostravské knihovny podle jejich návrhu. Na podporu architektů se postavili odborníci a vznikla i petice.

Je to na první pohled nezvyklý návrh. Černá kostka. Jako by Ostrava neměla dost jiných podobných "začouzených“ a hranatých budov. Na druhý pohled se však kupodivu mnohým místním lidem začíná takový návrh vědecké knihovny líbit. A to velmi.

Za její postavení dokonce vznikla petice, kterou podepsalo už dva a půl tisíce lidí. "Ten projekt je naprosto mimořádný,“ říká architekt Zdeněk Fránek, který učí na vysokých technických školách v Ostravě a Liberci. Není přitom s vítěznou dvojicí profesně ani jinak svázán, jednoduše jim fandí. "Je to prostě skvělá architektura, která mimořádně souvisí s místem a zdejší tradicí železa. Kdo říká, že ne, závidí,“ dodává Fránek.

Jenže v této chvíli to vypadá, že návrh na černou kostku zůstane jen na papíře. Vedení moravskoslezského kraje totiž rozhodlo, že knihovna se stavět nebude. Tedy zatím. A právě toto rozhodnutí tak rozbouřilo ostravské veřejné mínění.

Jak se zrodila kostka

Návrh na černou kostku vzešel z dílny brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Ti v roce 2004 vyhráli v soutěži, do níž architekti přihlásili celkem 43 projektů.

"Byl to pro nás velký úspěch, soutěž byla kvalitně zastoupená,“ říká Ladislav Kuba z vítězné architektonické dvojice Kuba – Pilař.

Černá kostka

Projekt knihovny pro Moravskoslezský kraj vzešel z architektonické soutěže v roce 2004. Budova má vyrůst v ulici 28. října poblíž krajského úřadu. Podle projektu by stála 1,2 miliardy korun.

Ostatně i v porotě zasedli renomovaní odborníci. Například Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny v Praze, která právě nyní získala rovněž novou budovu. Jenže to mělo háček. Tehdejší vedení kraje soutěž původně vůbec nechtělo uspořádat a názor změnilo také až poté, co se za architektonickou soutěž postavila odborná veřejnost. Pozdější vítězství dvojice Kuba – Pilař nejspíš nebylo náhodné. Krátce předtím byla postavena podle jejich návrhu knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za kterou získali řadu cen: vedle hlavní ceny Grand Prix například i nominaci na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2003.

„Knihovny jsou dnes prestižní stavby a prestižní investice, které se stávají i symbolem soudobé společnosti. Je to vizitka města či státu,“ říká Kuba. Vysvětluje, že černá kostka má záměrně připomínat tradici Ostravy, města hutí a uhlí.

"Je to tradice, které se Ostrava chce spíše zbavit, přesto je však místním lidem ta estetika blízká,“ dodává.

 

Ostrava knihovnu potřebuje

Podle historika umění Martina Strakoše, který je jedním z iniciátorů petice za postavení černé kostky, je pro město tato stavba důležitá. "Ostrava potřebuje jakékoliv kulturní instituce. Knihovna je v provizoriu od padesátých let. Uvědomme si, jak se město změnilo. Máme dvě vysoké školy a takovou instituci potřebují tisíce lidí,“ říká Strakoš. On sám je příjemně překvapen ohlasem, jaký petice vyvolala. Je přesvědčen, že souvisí i se sebevědomím Ostravanů. Brno má novou Zemskou knihovnu, Praha nyní novou Národní technickou knihovnu. "A co má Ostrava? Dlouho se hovoří o výstavbě a dlouho se odkládala,“ stěžuje si.

Vše bylo připraveno

Přesto se ještě letos na jaře zdálo, že vše dopadne dobře. Stavba byla dokonale připravena, projekt získal stavební povolení a kupodivu se našly i peníze. Část by uhradil stát, část kraj a zbytek Evropská unie. Celkem by knihovna měla stát 1,2 miliardy korun. Jenže nové vedení kraje projekt na poslední chvíli zastavilo.

 

Knihovna v Brně

Architekti Kuba a Pilař získali hlavní cenu Grand Prix za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v roce 2002. Za tuto stavbu dostali i další uznání a nominaci na Evropskou cenu za architekturu.

"Samozřejmě jsme nic takového nečekali. Je to pro nás takové jedenácté září,“ říká Tomáš Pilař.

Zaskočeni jsou i bývalí představitelé kraje, kteří projekt původně prosadili. "Podporujeme tu stavbu pět let. Zajistili jsme i financování. Není to politický projekt a i opozice pro něj původně hlasovala,“ říká bývalý krajský radní Zbyněk Stanjura (ODS), který byl i v porotě soutěže. Současné vedení kraje však už rozhodlo: "Projekt megalomanské novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny bude nahrazen novým, méně nákladným řešením, jehož zahájení se předpokládá do tří let,“ stojí v prohlášení Moravskoslezského kraje. Jeho představitelé knihovnu vícekrát kritizovali s tím, že chtějí ušetřit a část peněz využít na zdravotnictví a školství.

Nejlepší v tuzemsku

Letos získali architekti Kuba a Pilař hlavní cenu Grand Prix za areál Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Tuzemská nejlepší stavba překvapí stěnami z betonu a nezvyklou strohostí.

Jenže z oficiálních vyjádření není jasné, jak chce přesně kraj dál postupovat – zda vypíše novou soutěž, nebo stavbu zadá investorovi, který si projekt obstará sám. A přesnější stanovisko náměstka Svatomíra Recmana (KSČM), který má na starosti kulturu, se nepodařilo získat, přestože ho jeho sekretářka původně přislíbila.

"Je to nesmyslné rozhodnutí kraje, které vede k obejití soutěže, jejíž výsledek byl velmi dobrý. Představa, že se může ušetřit, je nereálná, zvlášť pokud by nová stavba byla bez architektonické soutěže. Tyto stavby vycházejí dráž,“ říká tajemník komory architektů Jiří Plos. A varuje před soudními spory.

Jako u blobu?

Tahanice kolem kostky připomínají obdobné spory ohledně stavby knihovny podle Kaplického návrhu v Praze. V obou případech totiž návrh v jisté fázi ztratil politickou podporu. "Naše petice ale není politická, my se musíme naučit jít cestou architektonických soutěží. Myslím, že politikové s tím mají problém obecně,“ říká Strakoš. A připomíná rok 2004, kdy se také uvažovalo o stavbě bez soutěže, přičemž v zastupitelstvu seděla současná opozice. Strakoš věří, že projekt ostravské knihovny nakonec dopadne lépe než ten Kaplického v Praze. "Budeme pokračovat, je v zájmu všech, aby se politikové za projekt postavili,“ říká.

ostravě by tahle elegantní stavba slušela

Ostrava potřebuje moderní architekturu jako sůl. Říká to Radovan Lipus, režisér úspěšného televizního cyklu o architektuře – Šumná města, na kterém pracoval společně s architektem Davidem Vávrou. V Ostravě působil v letech 1992 až 2008, dnes žije v Praze.

Jak se vám líbí projekt knihovny ve tvaru černé kostky?
Ostravě by moc slušela. Bezpochyby. Je elegantní, lapidární, funkční a přesná. Chce to jen probudit ji konečně do skutečnosti ze sna.

A líbil se vám ten návrh hned napoprvé?
S návrhem knihovny jsem se seznámil před několika lety na výstavě soutěžních projektů v ostravském Domě umění. A musím říci, že teprve postupně jsem působivý návrh architektů Kuby a Pilaře plně docenil.

Ale všem se ten projekt líbit opravdu nemusí. Proč by se mělo stavět právě podle něj?
Ten projekt zvítězil v náročné soutěži, byl vybrán kvalifikovanou porotou, má značnou podporu veřejnosti. Ostrava vědeckou knihovnu nutně potřebuje – to je myslím důvodů víc než dost.

Vedení kraje má však množství argumentů proti. Co jim říkáte?
Oficiální argumenty vedení kraje v sobě skrývají mnohé taje. O těch skutečných možná jen Bůh ví a zná je.

Dobře, ale jedním z argumentů jsou peníze. Co když opravdu nyní nejsou?
Je jasné, že v době krize je nouze o peníze. Ale to není to jediné, když chybí odvaha a vize. Ostrava má velice výmluvný příklad, neboť právě v době hospodářské krize vznikala jedna z jejích dnešních dominant – skvostná budova Nová radnice.

Objevila se petice, která návrh na černou kostku podporuje. Ale má veřejnost tímto způsobem rozhodovat o architektuře?
Myslím, že petice není rozhodování o architektuře. Je to volání. Názor. Podpora. Nesouhlas. Zda bude vyslyšen – zjeví čas.

Jak podle vás ovlivní spory kolem černé kostky udělení letošní ceny Grand Prix jejím autorům?
Jak ovlivnil světový věhlas Jana Kaplického a všechna jeho ocenění rozhodování o stavbě Národní knihovny na Letné? Myslím, že to o nás mnohé prozradí, přesvědčivě zobrazí současné mentální pozadí. Co se to děje s námi, když máme takový problém právě s knihovnami? A přitom montovnami a hypermarkety je náš prostor tak snadno zakletý...

Jak je na tom zrovna Ostrava s moderní architekturou? Potřebuje vůbec takové hodně netradiční dílo?
Ostrava potřebuje moderní architekturu jako sůl, aby její hrdý a silný duch tupě a zmrtvěle neusnul.

Jak se díváte na současnou českou moderní architekturu? Jsme už v Evropě?
Někde jsme spolehlivě v Evropě, někde – jako právě teď v Ostravě – teprve Evropě na stopě.

Svět zápolí s ekonomickou krizí. Cítíte, zda doléhá také na české architekty?
Myslím si, že současným českým architektům odvaha, invence a schopnosti nechybějí – spíše nevím, jestli je tu dost osvícených investorů, kteří vskutku moderní architekturu stavět chtějí.