V Číně je čím dál složitější udržet pod pokličkou "rozvratnické" informace

  16:30aktualizováno  16:30
Nobelova cena míru, která byla letos udělena disidentovi Liouovi Siao-poaovi, se nemalému procentu Číňanům líbí, tvrdí v následujícím textu Tomáš Etzler, zpravodaj České televize v Číně. Uspokojuje totiž jejich ambice ukázat, že kromě levné dílny světa jsou také zemí s duchovním rozměrem. A ptají se, proč vláda vyvinula tolik úsilí, aby zprávu zatajila.

Svobodu pro Liou Siao-poa! Aktivista v Hongkongu žádá čínskou vládu, aby pustila nositele Nobelovy ceny za mír. | foto: Profimedia.cz

V nedávném rozhovoru pro televizní stanici CNN čínský premiér Wen Ťia-pao s vážnou tváří shrnul své politické ideály do několika vět: Všichni by měli vést šťastný a důstojný život a Čína by měla být rovnoprávnou a spravedlivou společností. Svou vizi završil slovy: "Já a všechen čínský lid jsme přesvědčeni, že touha a potřeba lidu po demokracii a svobodě je nezastavitelná. Doufám, že postupně uvidíme v Číně nepřetržitý pokrok."

Jestliže premiér Wen myslí svá slova vážně, proč loni čínská justice, která je součástí vlády, již premiér Wen vede, odsoudila k jedenácti letům vězení disidenta Liou Siao-poa za názory, které jsou velmi podobné těm, jež čínský prezident v rozhovoru uvedl? A proč čínská vláda zareagovala tak hystericky, když se Liou Siao-po stal nedávno laureátem Nobelovy ceny za mír?

Expo 2010 - čínský premiér Wen Ťia-pao při závěrečném ceremoniálu

Expo 2010 - čínský premiér Wen Ťia-pao při závěrečném ceremoniálu

Kdo je Liou Siao-po

Poprvé na sebe upozornil v 80. letech radikálně formulovanými studiemi o vztahu k tradici a kritikou svých současníků – spisovatelů, literárních kritiků a kolegů v akademickém světě. Jeho mnohdy ostře formulovaná vystoupení si však zároveň získávala respekt intelektuální poctivostí a upřímnou snahou do důsledků promyslet zkušenost kampaní 50. let a tzv. kulturní revoluce.

Na jaře 1989, v době, kdy začalo protestní hnutí na náměstí Tchien-an-men, byl na studijním pobytu v USA. Vrátil se do Číny a aktivně se zapojil do protestů. Nakonec byl mezi posledními, kdo na náměstí zůstal. Po masakru na náměstí Tchien-an-men byl poprvé vězněn.

Po propuštění začal publikovat v zahraničí. Stal se spoluzakladatelem Nezávislého centra čínského PEN klubu, jehož je čestným prezidentem.

V roce 2008 se stal jedním ze spoluautorů a prvních signatářů Charty 2008. V prosinci 2009 byl poslán na jedenáct let do vězení za "podněcování k podvracení státní moci".

Laureát toho chce málo

Odpověď na obě otázky se dá stručně shrnout. Navzdory frázím o demokracii, určeným Západu, čínská komunistická strana nemá zájem na polických reformách. Kohokoliv, kdo je veřejně požaduje, tvrdě trestá a jakoukoliv podporu lidí, kteří politické změny požadují, ostře kritizuje.

Čínský disident Liou Siao-po

Čínský disident Liou Siao-po

Čtyřiapadesátiletý literární kritik a básník Liou Siao-po byl trnem v oku čínským komunistům již od roku 1989, kdy byl jedním z vůdců studentského hnutí, které bylo rozdrceno masakrem na náměstí Nebeského klidu. Ve vězeních a převýchovných táborech strávil několik let. Tvrdost posledního trestu však mnoho lidí překvapila. Trest byl reakcí vlády na publikaci Charty 08. Liou Siao-po byl v roce 2008 hlavním autorem tohoto manifestu, který volá po politických změnách v zemi. Požaduje zejména ukončení vlády jedné strany, svobodné volby, svobodu slova a shromažďování a zlepšení situace lidských práv v Číně. Politologové se shodují, že to je doposud nejpromyšlenější a nejkonkrétnější výzva všemocné komunistické straně. To vládu v Pekingu vyděsilo.

Charta 08 přitom nevyzývá k revoluci nebo k násilné změně režimu. Domáhá se - podobně jako kdysi československá Charta 77 - dialogu a reforem komunistické strany, ne jejího svržení. To lze těžko nazývat rozvracením státu. Nobelova komise správně vyzvedla Liouův "dlouhý a nenásilný zápas za základní lidská práva".

Mimochodem, za smířlivý přístup byl Liou Siao-po v posledních letech kritizován také mnoha čínskými disidenty, kteří mu vytýkali, že chce s komunisty jednat a že je ochoten s nimi vůbec diskutovat. Někteří jej dokonce proto nazývali kolaborantem.

Nobelova cena - ilustrační foto

Nobelova cena - ilustrační foto

Výstřel do vlastního kolena

Ostrá kritika a odsouzení ceny ze strany čínské vlády se daly očekávat. Síla hněvu často zavánějícího panikou a naivitou však překvapila. Zdá se, že ta byla na tuhle noční můru připravena. Úřady blokovaly televizní přenos vyhlášení Nobelovy ceny, takže kdo jej v Číně chtěl na BBC nebo CNN naladit, viděl černou obrazovku. Okamžitě po oznámení laureáta začali čínští cenzoři blokovat esemesky zmiňující jméno Liou Siao-po nebo slova Nobelova cena za mír. Webové stránky Nobelovy nadace byly blokovány stejně jako internetové diskuse s tím, že neodpovídají zákonům Čínské lidové republiky.

Rychle reagovala i čínská policie, která obklíčila panelák, kde Liou Siao-po bydlel a kde stále bydlí jeho žena Li-ou Sia, která je nyní v domácím vězení. Tajná policie vyslýchala rodinné přátele a vyhrožovala jim, aby nehovořili se zahraničními médii. Stejný osud potkal také řadu čínských disidentů po celé zemi. Někteří byli zadrženi a na mnohé z nich úřady také uvalily domácí vězení.

Liou Sia, manželka čínského disidenta Liou Siao-pa (28. září 2010)

Liou Sia, manželka čínského disidenta Liou Siao-pa (28. září 2010)

Metro v Pekingu, jež je každodenně v provozu do půlnoci, bylo v den vyhlášení ceny uzavřeno v devět hodin večer.

Čínské ministerstvo zahraničí pár hodin po vyhlášení ceny prohlásilo, že udělení ceny odsouzenému kriminálníkovi je "znesvěcením" Nobelových cen. Mluvčí ministerstva Ma Čao-sü o několik dní později informoval, že: "Udělení Nobelovy ceny za mír takové osobě se rovná podporování kriminality v Číně." Na otázku novinářů o osudu Li-ou Sii, ženy disidenta, odpověděl: "Tuto osobu neznám. Nevím, o kom mluvíte."

Státní média v čínském jazyce první týden o ceně zarytě mlčela. Vláda se snažila zprávu utajit. Marnost tohoto počínání v informačním věku 21. století jí došla až o týden později. Začala kritizovat rozhodnutí Nobelovy komise.

Liou Siao-po na archivním snímku (28. října 2008)

Liou Siao-po na archivním snímku (28. října 2008)

Uspokojené ambice

Snaha vlády informace o Nobelově ceně kontrolovat naprosto selhala a naznačila, že mnoho čínských mocipánů stále žije a myslí v realitách světa sedmdesátých či dřívějších let minulého století. Zpráva o tom, že Liou Siao-po je laureátem Nobelovy ceny za mír, se po čínském internetu, který má dnes přes 400 milionů uživatelů, šířila jako lavina. Čínští blogeři mají s vládní cenzurou bohaté zkušenosti a ve svých zprávách nezmiňovali laureátovo jméno. Místo toho posílali vzkazy typu: "Je to on!", "Dostal to!" "Máme čínského Mandelu!" Jeden člověk dokonce napsal: "Konečně můžu být hrdý na to, že jsem Číňan."

Lidé se i na ulicích ptali: "Proč je tolik toho, co nesmíme vědět? Kdo je ten muž? Proč je za mřížemi? To, že vláda vynaložila tolik úsilí, aby zprávu zatajila, ukazuje na nedostatek jejího sebevědomí."

Miliony lidí se dnes v zemi snaží zjistit kdo je Liou Siao-po a o čem je Charta 08. Samozřejmě hlavní zásluhu na tom má Nobelova cena. Reakce komunistů však zájem lidí znásobila a měla tak naprosto opačný účinek, než jak bylo zamýšleno.

Proč zpráva o Nobelově ceně Číňany tolik zaujala? Jistě, Liou Siao-po nebyl ani před udělením ceny úplně neznámou postavou a jeho knihy se těšily širokému zájmu. Hlavní důvody jsou však jinde.

Do roku 1949 byla Čína po staletí okupovaná, zahanbovaná, zneužívaná a rabovaná zahraničními mocnostmi. To zanechalo hlubokou jizvu na sebevědomí národa. Jizvu, která je bolestivá dodnes. Čína, její vláda a obyvatelstvo touží po mezinárodním uznání a respektu. Číňané jsou sice hrdí na to, že se stali druhou největší ekonomikou světa, ale to je pořád málo. Lidé také vědí, že Čína je známá jako vývozce levného a často nekvalitního zboží. Země se neproslavila revolučními vynálezy nebo vědeckými a technickými objevy. Není ve světě známá jako zdroj inovačních myšlenek, vývozce nových technologií a nápadů či jako intelektuální centrum. Právě po tom však Číňané touží. Chtějí ukázat i duševní vyspělost. Liou Siao-poova Nobelova cena tuto touhu částečně uspokojuje.

Čína. Ilustrační foto.

Čína. Ilustrační foto.

Řeči, řeči, řeči

Čínská vláda si toho je dobře vědoma, což částečně také vysvětluje její agresivní reakci. Komunisté v Pekingu si navíc uvědomují ještě jednu věc: Liou Siao-po není zdaleka jediným občanem země, který touží po politických změnách. Na čínském internetu se množí diskuse o politických reformách a hlavně o svobodě slova. Mladí Číňané, kteří dnes mají peníze a mohou si dovolit žít v luxusních bytech, jezdit drahými zahraničními auty nebo si užívat exotické dovolené, se s rostoucí frustrací ptají, proč doma nemohou na internetu na YouTube, Facebook nebo Twitter. Čínští podnikatelé, kteří létají po Číně a celém světě první třídou, se podivují, proč v čínských letištních saloncích není ke čtení nic jiného než noviny kontrolované komunistickou vládou.

Ke svobodě slova vyzvala na internetu otevřeným dopisem i skupina bývalých vysoce postavených členů komunistické strany. Byl mezi nimi Li Žuej, osobní tajemník Mao Ce-tunga, Čung Pchej-čang, vysoce postavený funkcionář centrálního úřadu propagandy, nebo Chu Ťi-wej, bývalý šéfredaktor čínské obdoby Rudého práva. Vyzvali komunistickou stranu k ukončení cenzury a respektování práva občanů na svobodu slova a tisku. Dopis byl napsán ještě před vyhlášením Nobelovy ceny za mír, čili jejím udělením nebyl ovlivněn. Autorům dopisu je většinou přes osmdesát a devadesát let, takže trestům pravděpodobně uniknou.
O politických reformách v zemi hovořil nedávno několikrát dokonce sám premiér Wen. Neuvedl žádné specifické návrhy nebo nápady, ale v září řekl: "Bez zajištění politické reformy plody hospodářské reformy budou ztraceny a náš cíl modernizace se nikdy neuskuteční."

Předseda komunistické strany v Číně Mao Ce-tung a prezident USA Richard Nixon na svém jednání v únoru 1972.

Předseda komunistické strany v Číně Mao Ce-tung a prezident USA Richard Nixon na svém jednání v únoru 1972.

Pozorovatelé proto před několika dny s očekáváním sledovali výroční plénum ústředního výboru komunistické strany a hledali jakýkoliv náznak politického uvolňování. Marně. O politických změnách nepadlo na schůzi soudruhů ani slovo. To jako by potvrzovalo myšlenky jiného čínského disidenta, Jü Ťie, který nedávno vydal v Hongkongu knihu s názvem Wen Ťia-pao, nejlepší čínský herec.

V již zmíněném rozhovoru pro CNN premiér Wen pronesl také jednu prorockou větu. Je z ní však těžké odhadnout, zda jde o optimistickou prognózu čínské demokratičtější budoucnosti, nebo o pesimistickou předpověď vlastního konce: "Bude to lid a síla lidu, která určí budoucnost země a historii. Touha a vůle lidu je nezastavitelná. Ti, kdo půjdou s tímto trendem, budou vzkvétat, a ti, kdo půjdou proti němu, neuspějí."

Každopádně je to postřeh, za který by se nestyděl ani sám Liou Siao-po.

Autor:

Karel je normální člověk, ale má silnou auru, řekla o Gottovi Zelenková v Rozstřelu

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Ukradl auto i s třemi dětmi. Dostihli ho v koloně, vytáhli a zlynčovali

Američtí policisté při dopravní kontrole ve městě Falcon Heights zastřelili...

Udělala chybu, z níž se snad již poučila. Zastavila s autem v americké Filadelfii před pizzerií, kam mířila za...

Češi stáli tři dny u dálnice v Polsku a čekali na pomoc. Porouchalo se jim auto

Čeští turisté, kteří čekali v Polsku na pomoc.

Pětičlenná rodina z Náchoda na svou cestu z dovolené jen tak nezapomene. Při cestě od Baltského moře se jí v Polsku...

Známá britská youtuberka zahynula při nehodě na elektrokoloběžce v Londýně

Známá britská youtuberka Emily Hartridge na smíku z roku 2018

Emily Hartridgeová, populární britská youtuberka a televizní moderátorka, zahynula v Londýně při nehodě na...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Najdete na iDNES.cz