Když jsem v posledních měsících profesora Jiřího Niederleho potkával, nevypadal dobře a pohyboval se pomocí chodítka. Říkal jsem si, zda to není nějaký pozdní následek toho, jak ho opilí mladíci zmlátili v létě 2003 v jeho domě v Řitce. Ale bylo to jinak: v neděli 22. srpna profesor Niederle, přední teoretický fyzik, po dlouhé nemoci zemřel. Patřil mezi vědce proskribované minulým režimem, stejně jako jeho otec prof. Bohuslav Niederle, slavný chirurg.
V roce 1973 podal Jiří Niederle habilitační práci, kterou směl obhajovat, a tak získat titul docenta až po šesti letech. Sedm let trvalo, než byla přijata jeho disertace na hodnost doktora věd.
Profesor Jiří Niederle v roce 2004
Muž mnoha hřiven
Jiří Niederle byl renesanční člověk. Na střední škole se rozhodoval mezi hudbou a malířstvím na jedné straně a fyzikou a přírodními vědami na straně druhé. Nástup atomové energetiky ho přiměl, aby šel studovat jadernou fyziku. Potom zakotvil ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Už v roce 1964 vyhrál konkurz na stáž v nově založeném Mezinárodním středisku teoretické fyziky v italském Terstu. Pracoval tam pod vedením Abduse Salama, budoucího nositele Nobelovy ceny. "Byla to úžasná zkušenost, nejen vědecká," vzpomínal. "Profesor Salam byl Pákistánec, muslim, ale výborně vycházel se všemi vědci – křesťany, buddhisty, židy. Jeho ústav byl křižovatkou vědeckých škol názorů."
Koncem osmdesátých let mu Salam nabídl, aby se stal jeho zástupcem. Odmítl, protože se Československo právě osvobodilo od komunismu a on chtěl přispět k renesanci zdejší vědy. Hned v roce 1990 ho vedení Akademie věd pověřilo péčí o zahraniční vztahy. Svým diplomatickým šarmem, hlubokými znalostmi vědeckými a zázemím uměleckým dokázal získávat přátele na celém světě. Umožnil rozvinout a upevnit vědecké styky českých akademických a vysokoškolských ústavů nejen se zeměmi západní Evropy a Severní Ameriky, nýbrž i s Japonskem, Izraelem, Jihoafrickou republikou, Tchaj-wanem, Brazílií a Jižní Koreou, tedy se zeměmi, s nimiž dosud žádné takové styky neexistovaly. Rovněž dovedl zapojit naše odborníky do vědeckých projektů UNESCO a NATO.
S Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN v Ženevě, v níž zatím pracovali ojediněle českoslovenští vědci, navázal úzkou spolupráci a podařilo se mu plně začlenit Českou republiku do této prestižní instituce. To má význam nejen pro základní výzkum, ale i pro řadu průmyslových firem, které se mohou podílet svými dodávkami na dalším rozvoji CERN, a tím zvyšovat svou vlastní kvalitu – tohle spojení nenahraditelným způsobem táhne určité obory českého průmyslu nahoru. Od roku 1993 zastupoval profesor Niederle Českou republiku v Radě CERN, tedy v řídicím orgánu této instituce.
Vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) po simulaci velkého třesku. (30. března 2010)
Elegantní věda
Tahle práce Niederleho hodně zaměstnávala i bavila – s chutí o ní vyprávěl. Přesto si dokázal najít čas i na vědu. Byl špičkovým odborníkem ve fyzice elementárních částic hmoty a v matematické fyzice. Jak upozornil Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV, v letech 2006–2009 publikoval osm původních studií z oblasti teorie polí a příbuzných disciplín teoretické fyziky.
Své umělecké sklony nikdy nezapřel, například před lety popisoval svoji práci slovy: "Výsledky, které nelze přímo experimentálně ověřit, musí být logicky konzistentní, krásné a elegantní. Dá se říci, že je to podobné jako s uměleckým dílem. Buď vás na něm něco dráždí a rozčiluje, a pak s ním není něco v pořádku, nebo je dokonalé, krásné a elegantní a pak vypovídá o něčem v přírodě."
Profesor Jiří Niederle
S profesorem Niederlem jsem se nejednou hovořil i o budoucnosti jaderné energetiky. Věřil, že tyto neklasické zdroje jsou schopné zajistit přežití lidstva v příštích staletích. Přitom atomové reaktory čtvrté generace, které jsou na obzoru a začnou se využívat během 20–30 let, budou naprosto bezpečné, ekonomicky výhodné a nevhodné k vojenskému zneužití.
Také jsme mluvili o termonukleárních elektrárnách, které někteří fyzici slibovali už v minulém století. Podle Niederleho se jich dočkají naši potomci až za 75–100 let. Je to vědecky přece jenom velký oříšek. Ovšem odborníci se nesmí nenechat se odradit občasnými prohrami a v tomto giganticky náročném – materiálově, lidsky a finančně – výzkumu pokračovat. Také politici musí zůstat štědrými finančníky – bude to ještě stát stovky miliard dolarů. A možná k nim povede cesta, která dnes vypadá fantasticky. Díky Jiřímu Niederlovi se do těchto prací mohli zapojit jako rovnoprávní účastníci i naši vědci.
Jiří Niederle - faktaNarodil 3. května 1939 |
